Stres u diabetiků zvyšuje riziko mrtvice až trojnásobně: Pomůže vám zadržování dechu nebo namočení ruky do ledové vody

Stres u diabetiků zvyšuje riziko mrtvice až trojnásobně: Pomůže vám zadržování dechu nebo namočení ruky do ledové vody
MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, Ph.D. Zdroj: se souhlasem MUDr. Denisy Janíčkové Žďárské, Ph.D

Pocity nejistoty, strachu a úzkosti nás dříve měly varovat před nebezpečím. Nyní ale prožíváme stresové situace téměř na denní bázi a původně skvěle nastavený ochranný systém nám v moderním světě spíše škodí. Stresové hormony jsou totiž přímo spjaty s funkcemi v těle. Obzvlášť u cukrovkářů může nadměrný stres vyvolat závažné zdravotní komplikace jako diabetickou ketoacidózu nebo poškození orgánů. Zvýšit ale může i riziko infarktu nebo poškození cév. Hrozí i vznik cévní mozkové příhody – diabetici jsou touto komplikací ohroženi 3× více. Naštěstí existují metody, jak se naučit se stresem pracovat.

Stres z různých příčin zažívá denně téměř každý z nás. Zatímco naše předky měly stresové hormony varovat před nebezpečím a dostat tělo do pohotovostního režimu „bojuj, nebo uteč”, nám v dnešní moderní době spíš komplikují život.

Mezi největší stresory, které nás negativně ovlivňují, patří smrt, závažné onemocnění či úraz v rodině. Výjimkou není ani rozchod a rozvod, ztráta zaměstnání nebo problémy, které dlouhodobě vyplývají z náročného zaměstnání. Psychickou zátěž jedince mohou ale také způsobovat finanční starosti, soudní spory nebo dlouhodobé napětí v rodině. Samostatnou kapitolou je pak nepříznivý zdravotní stav. Ten dokáže s psychikou pořádně zamávat.

Vykopejte si hojiče kostí a připravte mazání nejen na bolavé klouby. Čas sběru kostivalu právě přichází

Růžovo-fialové květy až metr vysokého kostivalu lékařského (Symphytum officinale) zaujmou během léta nejen naše pohledy, ale obaleny jsou i ...

Stres může cukrovku zhoršit

Pacientům, kteří se potýkají s nějakým chronickým onemocněním, může stres výrazně přitížit. Typickým příkladem je diabetes mellitus neboli cukrovka. Pro mnohé může být výrazným stresorem již samotná diagnóza. Pro diabetiky jsou stresující také rizika spojená s cukrovkou – například nečekané výkyvy glykémie, které mohou v nejhorším případě vést až ke ztrátě vědomí a úmrtí.

Dlouhodobě léčení diabetici se pak obávají komplikací diabetu. Pacienti se tak často ocitají v začarovaném kruhu nepříjemných stresorů, které mohou negativně ovlivnit jejich zdraví.

Jak pracuje stres?

Když jsme stresu vystavováni opakovaně, tělo přirozeně nemá šanci spotřebovat nadbytečnou glukózu uvolněnou adrenalinem a stresovým hormonem. Právě kortizol je v těle zodpovědný za znovunastolení rovnováhy po stresové reakci. Přebytečná glukóza se pak v organismu pravidelně vyplavuje ve vysoké koncentraci. Dlouhodobě vysoké hladiny glukózy mohou zejména u diabetiků způsobit závažné zdravotní komplikace – včetně ketoacidózy. Hrozí poškození životně důležitých orgánů i cév. Cukrovkáři jsou dokonce až 3× více ohrožení mrtvicí či infarktem.

I zdraví lidé by se však měli mít na pozoru. Podle britské studie totiž i u lidí, kteří diabetes nemají, může časem vést časté nebo opakované vyplavování kortizolu v důsledku stresu k rozvoji cukrovky druhého typu. Ohroženy jsou zejména ženy. 

Jak poznám, že mám diabetes 2. typu? Mezi příznaky cukrovky patří žíznivost, časté močení i kvasinkové infekce

Celosvětově se s diabetem potýká více než 10 % populace a dle odhadů by mělo mít do roku 2045 cukrovku 700 milionů dospělých po celém světě, ...

Jak zvládat stres pomocí jednoduchých rad?

Každý z nás je jiný, a proto pro každého platí jiné metody, jak se vyrovnat se stresem. Existuje ale několik univerzálních rad.

  1. Stresový faktor – důležité je rozpoznat, co přesně nás na situaci stresuje. Pak je klíčové zamyslet se, jestli tyto situace můžeme ovlivnit nebo jim efektivně předcházet.
  2. Správné dýchání – naučit se pracovat s dechem je základ. Začít bychom měli hlubokým nádechem nosem až do břicha a poté pomalu vydechnout ústy. Takové dýchání nás během chvilky zaručeně uklidní!
  3. Neznámé situace – není od věci zkusit predikovat stresové situace a připravit se na ně. Například pokud hrozí, že by mohla být na dálnici zácpa, měli bychom vyjet v předstihu, abychom se v koloně nestresovali.
  4. Nabitý kalendář – stres se může dostavit i několik dní předem, například z příliš mnoha plánů na daný týden. V takových chvílích je nejlepší soustředit se na den po dni, hodinu po hodině. Pokud si celý týden rozložíme na jednotlivé úkoly, mnohem efektivněji je budeme zvládat, a zabráníme tak nadměrnému stresu.
  5. Umění říct ne – často se vystresujeme i sami, protože nedokážeme odmítnout nadřízené nebo si neumíme říct o pomoc. V takových chvílích se jednoduše musíme naučit říkat NE. Protože pokud jsme pod dlouhodobým stresem, často ani neodvedeme tak kvalitní práci, jakou bychom chtěli.

Odborník radí – doc. MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, Ph.D.

Stres v životě může za spoustu onemocnění, dokáže je nejen spustit, ale i zhoršit. Stresové hormony, mezi které patří adrenalin nebo také kortizol, se u diabetiků podílejí na udržení stabilní glykémie.

Pokud se hladina stresových hormonů v důsledku stresu zvýší, mohlo by velmi rychle dojít k hyperglykémii a v celkovém důsledku ke zhoršení zdravotního stavu pacienta. Proto je velmi důležité, aby pacient nezapomínal na pravidelný selfmonitoring. Protože se každý se stresem potýkáme několikrát denně, je klíčové se s ním naučit i pracovat. Především diabetici by měli znát základní preventivní opatření, která dokážou snížit hladinu stresu v těle téměř okamžitě. Patří mezi ně zadržování dechu na několik sekund nebo namočení rukou do ledové vody.  

Zdroj: doc. MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, Ph.D., freestylelibre.cz

4090

Diskuze k článku