
Objevte bohatství tradiční východní medicíny a vyzkoušejte medicinální houby!
Sladké a voňavé meruňky k létu patří. Tento teplomilný druh se díky zvyšujícím se teplotám stále častěji vyskytuje i v českých zahradách, a to nejen na jižní Moravě. Meruňky obsahují vysoké množství vlákniny, jsou výtečným zdrojem draslíku a svou chutí potěší i náročné strávníky. S jejich zralostí však značně stoupá i obsah cukru. Diabetici si tak musí jejich příjem hlídat, a to i v případě jejich konzumace v sušené formě.
Meruňka obecná (Prunus armeniaca) je listnatý strom s jemnými bílo-růžovými květy, které se na větvích objevují ještě před olistěním. Tím ji časně zjara odlišíme od jejích příbuzných slivoní a třešní. Vyžaduje teplejší stanoviště, ale s trochou péče je možné ji vypěstovat na většině území České republiky.
Jak její latinský název napovídá, oblast původu meruňky leží v Arménii, mezi Kaspickým a Černým mořem. Sušené meruňky se k nám nejčastěji dováží z Číny a Iránu, kde dodnes rostou v divoké přírodě. Meruněk existuje asi 200 druhů. Liší se svou velikostí, barvou a hořkostí jader. Plody se sladkými jádry u nás nyní nabývají na popularitě. Od jejích nejbližších příbuzných broskví odlišíme meruňky podle pecky. Jádro meruněk je hladké a hnědé, kdežto broskve jej mají perforované a světlé. Meruňky také mívají méně chlupatou slupku. Tyto příbuzné druhy se liší i co do obsahu účinných látek, jak se dočtete níže.
Meruňky se právem dostávají do popředí zájmu zahrádkářů i milovníků dobrého a zdravého jídla. Obsahují totiž celou škálu léčivých složek:
Jádra meruněk v sobě mají laetril, látku podobnou známějšímu amygdalinu (tzv. vitamín B17) obsaženému v mandlích. Tyto látky se vyznačují schopností otrávit rakovinné buňky, protože v sobě obsahují zabudovanou jedovatou kyano skupinu. Zdravé buňky ohrožené nejsou, protože produkt rozkladu laetrilu je pro ně příliš sladký, a ke kyano skupině se tak vůbec nedostanou. Naopak rakovinné buňky tuto extrémní sladkost vyhledávají, důsledkem je však pro ně střetnutí s jedovatým kyanovodíkem, které vede k jejich zániku.
Angrešt (srstka angrešt, srstka obecná, latinsky ribes uva-crispa) je drobný keř s bobulovitým ovocem, který můžete spatřit v mnoha barevných ...
Konzumace většiny ovoce včetně meruněk je prospěšná i pro diabetiky, ovšem s mírou. Jistě je zdravější, dáte-li si ke svačině dvě meruňky a hrst ořechů nežli obložený chlebíček.
Meruňku vysazujte na jaře či na podzim a hned po vysazení proveďte první řez. Měli byste vybrat 3-5 hlavních odnoží, které budou nosnými větvemi. Snažte se vytvořit širokou korunu posazenou nízko na kmenu, abyste zvýšili produkci plodů. I v průběhu léta je dobré koncové větve zaštipovat, aby nebyly příliš dlouhé a nelámaly se. Meruňka dobře snáší různé druhy zeminy, je však relativně citlivá na počasí. Nedaří se jí v místech, kde je průměrná roční teplota nižší než 9 °C, ideální je proto jižní Morava či jižní Slovensko. Dáte-li ji však do závětří a na zimu ji ochráníte obalem z netkané textilie, zvládne i chladnější podnebí. Zvláště citlivá je brzy zjara, po vyrašení květů. Ty jsou na nečekané jarní mrazíky velmi citlivé, a proto je nutné stromek zateplit i v těchto dnech.
Meruňky můžete zpracovat skutečně mnoha způsoby. Výsledné produkty jsou vždy chutné, přirozeně sladké a nabité zdravím.
Meruňky všech tvarů, zpracované na mnoho způsobů, jsou zaručeně dobrou volbou. Využijete-li je jako ochucovadlo do jogurtu či tvarohu, máte záruku výživné a zdravé letní svačiny, která je vhodná i pro diabetiky.
Zdroj: salviaparadise.cz, ireceptar.cz, cancer.gov, cukrovka.cz
1550