Souvislost mezi antidepresivy a diabetem? Ovlivňují se navzájem!

Souvislost mezi antidepresivy a diabetem? Ovlivňují se navzájem!
Antidepresiva jsou dvousečná zbraň, která může pomoci s depresí, ale zároveň rozvinout diabetes. Zdroj: Shutterstock

Celoživotní omezení, striktní dodržování diety, nutné návštěvy lékaře, ale i nepochopení ze strany okolí a rodiny vedou k nepříjemným pocitům, které mohou vyústit až v deprese. Právě u chronických nemocí, jakým diabetes bezpochyby je, se na přítomnost deprese pomýšlí u každého pacienta. Účinná léčba vede k lepšímu životu nemocných, ale i k lepším výsledkům. Zároveň se však ukazuje, že dlouhodobé užívání antidepresiv zvyšuje riziko rozvoje diabetu 2. typu. 

Depresivní poruchy se stávají velmi rozšířeným a zároveň závažným onemocněním. Je však potřeba se na ně dívat ze dvou různých úhlů – na jedné straně jsou diabetici, kteří trpí depresivními stavy až 2x častěji, a na druhé straně ti, kterým je klinicky diagnostikována deprese, ale užívání psychofarmak u nich může rozvinout diabetes mellitus 2. typu.

Deprese jako strašák diabetiků

Deprese, úzkosti, poruchy příjmu potravy, poruchy paměti – to je výčet některých stavů, které může vyvolat neuspokojivá kompenzace diabetu, ale také obrovský tlak na neustále dobré výsledky, stálé přepočítávání sacharidů a hypoglykémie v tom nejnevhodnějším momentě. To vše může vést k silnému pocitu selhání, ztrátě produktivity a snížené kvalitě života, u které se vžil pojem burnout syndrom. Při diabetu 2. typu se s depresí setká asi třetina pacientů, při diabetu 1. typu je přítomna asi u pětiny lidí, přičemž nejohroženější skupinou jsou děti a dospívající.

Fakt: Dokonce i bez klinické diagnózy jsou pacienti s depresí spojeni se špatnou sebepéčí a horší kontrolou nad onemocněním diabetem. 

Antidepresiva a jejich vliv na rozvoj diabetu

Deprese se v naší populaci vyskytuje asi u 30 % obyvatel, proto jsou také antidepresiva ve vyspělých zemích tak často předepisována. Právě tito pacienti (a nejenom ti, kteří užívají psychofarmaka, ale i ti, kteří se s depresí neléčí), jsou nejvíce ohroženi diabetem 2. typu. Japonská studie dokonce prokázala, že na rozvoj diabetu u pacientů měla vliv četnost a délka užívání antidepresiv – nejvíce pak byli ohroženi ti, kteří užívali psychofarmaka déle než dva roky. Další studie prokázala, že pacienti užívající po tuto dobu antidepresiva, jsou náchylnější k poruchám glukózové tolerance, rozvoji diabetické ketoacidózy a přírůstku hmotnosti – po vysazení psychofarmak se většinou vše vrátilo do stavu před onemocněním.

I podle českého vědeckého portálu jsou nejrizikovějšími faktory pro rozvoj diabetu 2. typu obezita a deprese. K těmto stavům jsou nejvíce náchylní:

  • lidé starší 64 let,
  • ženy,
  • lidé se slabším sociálním postavením a nižší mzdou
  • a kuřáci.

Ze sociálních faktorů může k rozvoji nemoci přispět rozvod, ovdovění, sexuální zneužívání v dětství, ztráta matky před 11. rokem života a další nepříznivé životní situace.

Zajímavost: U pacientů užívajících dlouhodobě antidepresiva by měla být častěji monitorována hladina HbA1c (glykovaného hemoglobinu), aby se předešlo rozvoji diabetu 2. typu. 

Aplikace senzoru bez bolesti, námahy i stresu. Na co by se měl diabetik zaměřit?

Život před rychlým monitorováním glukózy byl plný oteklých a bolavých prstů, které s sebou přinášely i nechuť měřit se, bagatelizování nemoci a ...

Vhodně zvolená léčba deprese

Rozpoznání a léčba deprese mohou pomoci vyhnout se následným zdravotním problémům, a u diabetiků obzvlášť. Přiznat si, že jste ve stavu, kdy si už nedokážete pomoci sami, znamená předejít hospitalizaci (mj. i zvýšené úmrtnosti, kardiovaskulárním příhodám a podobně). Deprese je také trvale spojena se zvýšenou glykémií a se zvýšeným rizikem komplikací, jako je diabetická neuropatie, retinopatie, nefropatie a sexuální dysfunkce. Je tedy zřejmé, že diabetes ovlivňuje psychiku, ale funguje to samozřejmě i opačně – psychika může ovlivňovat diabetes. 

Pokud bude mít váš diabetolog podezření na deprese, doporučí vám návštěvu psychiatra, a ten vám zas může předepsat již zmíněná psychofarmaka:

  • Pozitiva – užívání antidepresiv umožňuje lidem s depresí vykonávat běžné denní činnosti, antidepresiva snižují následné náklady na další léčbu, mohou pomoci při bolestivé periferní neuropatii a zároveň zlepšují kompenzaci samotného diabetu.
  • Negativa – některá psychofarmaka způsobují přibírání na váze, zvyšují hladinu glukózy i glykovaného hemoglobinu a způsobují inzulínovou rezistenci, nebo naopak citlivost na inzulín. Ojediněle se u léčeného může vyskytnout těžká diabetická ketoacidóza.

Hledání správné kombinace léků tak může chvíli trvat. V interakci s diabetem je však důležité vždy minimalizovat nežádoucí účinky. Optimálními léky se stávají selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), tedy psychofarmaka třetí generace. V léčbě diabetických pacientů s depresí by se neměla používat tricyklická antidepresiva, která jsou sice nejúčinnější, ale zároveň mají nejvíce nežádoucích účinků. Konečná volba medikamentů je však zcela individuální záležitostí a psychiatr při ní vychází z mnoha informací o konkrétním pacientovi.

Fakt: Před použitím jakýchkoliv antidepresiv by měl být nemocný, ale i jeho rodina, edukován o možných nežádoucích účincích. Stejně tak by tomu mělo být v případě diabetu. 

Zdroj: Freestylelibre, Tribune, Remedia

4020

Diskuze k článku