Soft skills: Proč je důležité umět komunikovat a jak reagovat na vtíravé otázky o cukrovce?

Soft skills: Proč je důležité umět komunikovat a jak reagovat na vtíravé otázky o cukrovce?
Zdroj: Pixabay

Říká se, že nemůžete nekomunikovat. Ať už verbálně či neverbálně. Podívejte se, jaký podíl má na vašem projevu paralingvistika a jakou váhu má skutečně mluvené slovo, na které se ve svém vyjádření tolik soustředíme. Jak může pomoci znalost komunikace diabetikovi, který se často potýká s nepochopením?

Nejvíce se ve svém projevu soustředíme na mluvené slovo. V celkovém komunikačním procesu má však podíl pouhých 7 %. 

Přemýšleli jste někdy nad tím, jakou hrajete ve svém životě sociální roli? Jde o způsob chování, který se váže k určitému sociálnímu statusu. Každý z nás hraje v životě více rolí, a to nezávisle na sobě. Ve škole jste studentem, v obchodně zákazníkem. Doma jste manželkou, manželem. Ve společnosti jste přítelem, v práci kolegou. V každé této situaci aplikujete trochu jinou mluvu i způsob chování.

Doma jsme uvolnění a nemusíme si dávat pozor na pusu. Naopak v práci se často chováme formálně a pečlivě vybíráme témata ke konverzaci. Pokud mluvíme s nemocným člověkem, také volíme úplně jiný způsob mluvy. Jak se dají pravidla komunikace využít při diagnóze diabetu?

Můj příběh: „Tajemné setkání v nemocnici mě zachránilo. Potkala jsem matčinu dávnou přítelkyni, která mi pomohla cukrovku zvládnout.“

Nově diagnostikovaným pomůže, pokud mají po svém boku oporu. Jindřiška ji našla tam, kde by ji nečekala.  Než mi diagnostikovali cukrovku, ...

Fenomén thin slicing

Prvně si řekněme, že na komunikaci skutečně záleží. Důkazem je tento fenomén. Víte, že o tom, do jaké kategorie zařadíte člověka, se kterým mluvíte, rozhoduje několik prvních minut? Okamžitě mu tak přisoudíte nálepky jako chytrý, vypočítavý, milý, extravagantní, arogantní… Název thin slicing je odvozen od „krájení na tenké plátky“. Už v těchto tenkých plátcích jste schopni činit velmi rychlé závěry o vlastnostech daného člověka a jeho charakteristice. Podle tohoto fenoménu je tomu maximálně do pěti minut od seznámení. Paradoxní je, že tyto rychlé úvahy bývají často přesnější než názory učiněné po mnohem delší úvaze.

Mladá maminka vychovává dvouletého syna s diabetem: „Svou cestu sdílím s ostatními, je to moje terapie. Nikdo pro mě není větší hrdina, než můj syn.“

Frázi, že zdraví je nejdůležitější, oceníte nejvíce právě ve chvíli, když máte dítě. Pro Terezu jsou sociální sítě terapie, jak se s diagnózou ...

Komunikace není jen mluvené slovo

S nástupem moderních technologií a nových komunikačních prostředků je dorozumívání mezi lidmi paradoxně těžší. Při elektronické zprávě totiž nevidíme emoce. | zdroj: Pixabay

Pokud máte pocit, že komunikujete slovy, dovolte nám vyvést vás z omylu. Komunikační proces je velmi široký pojem, který nejde definovat jednou větou. Jistě vás nepřekvapí, že komunikaci rozdělujeme primárně na verbální a neverbální. Může vás však překvapit, že v celkovém komunikačním procesu má mluvené slovo podíl pouhých cca 7 %. Teď si představte, kolik pozornosti věnujete tomu, co říkáte. A jak malý význam to vlastně má.

Mnohem důležitější se ve verbální komunikaci ukazuje paralingvistika, která zkoumá intonaci, respiraci (to, jak při mluvení dýcháme) či fonaci. Na to, jak druzí vnímají naši komunikaci, má paralingvistika podíl až 38 %. Neverbální komunikace dosahuje podílu až 55 %. To, jak mluvíte, hýbete se či sedíte může o vašich úmyslech vypovědět mnohem více než samotné slovo.

Ernest Hemingway a Herbert George Wells: Co nevíte o slavných spisovatelích, kteří se léčili s diabetem?

Ernest býval velmi tvrdohlavým chlapcem v době dospívání. Rodiče z něj chtěli mít hudebníka a univerzitně vzdělaného člověka. On však vzdoroval a ...

Když vám někdo klade nepříjemné otázky, ozvěte se

Komunikační proces probíhá mezi komunikantem a komunikátorem. Ti si vzájemně vyměňují zprávy, které se nazývají komuniké. Pokud v tomto komunikačním procesu neproudí komuniké na vzájemné úrovni, dochází ke komunikačnímu šumu. Tedy k nedorozumění. Zprávy, které se k nám dostávají, vnímáme vždy subjektivně. Na základě našich osobních postojů a zkušeností. Na základě našeho vzdělání, znalostí či sociálních rolí a statusů.

Je naivní myslet si, že zprávu, kterou se snažíme sdělit druhému, ten dotyčný vnímá tak, jak my ji zamýšlíme. Představte si situaci: Někdo se s vámi snaží komunikovat o vaší cukrovce. Předpokládá, že jste z ní zdrcení, a proto s vámi na základě toho jedná. Pokud mu tento předpoklad nevyloučíte, bude ho mít stále. Naopak vy mu sdělujete své zkušenosti s diabetem a komunikujete lékařskými termíny, které jsou pro vás už běžné – inzulin, typ cukrovky, pumpa, kanyly. Druhému, který je neznalý diabetu, jsou ale úplně cizí. Vzniká komunikační šum.

Vždy proto komunikujte tak, abyste druhé straně vyjasnili co nejvíce skutečností. Opakovaně se ujišťujte, že druhá strana ví, o čem hovoříte. Ušetříte si tak mnoho nepříjemností. Ozvěte se, když vám někdo klade nepříjemné otázky. Nenechte se ovládnout momentální situací a vždy dbejte pravidel neverbální komunikace. Prozradí o vás více, než si dokážete představit. A to nejen při komunikaci o cukrovce, ale i ve chvíli, kdy svému partnerovi opětovně vyčítáte, že je neuklizené nádobí. Možná vůbec nerozumí tomu, proč je to pro vás tak důležité, když jemu na tom nezáleží.

Autor: Ing. Mgr. Denisa Zajíčková, foto: Pixabay

Zdroj: wikipedia.org, veryvellmind.com, helpguide.org

531