Sladíme bylinkou: Aloisie sladká

K přislazení jídla i nápojů se dá použít řada bylinek, jejich užívané části mají sladkou chuť. Jejich sladkost není způsobena přítomností sacharidů, ale jiných látek, které mají jinou chemickou strukturu než sacharidy. Jednou z nich je i Aloisie sladká neboli aztécké sladidlo.

Sladíme bylinkou: Aloisie sladká

Látky obsažené ve “sladkých bylinkách” nezvyšují hladinu cukru v krvi, a také nepotřebují ke svému zpracování v lidském těle inzulin. A tak je mohou používat ke slazení i diabetici. Neobsahují rovněž energii, a proto bývají rovněž součástí redukčních diet.

Lék na kašel, který chutná

Aloisie sladká (Lippia Dulcis), u nás známá také pod názvem aztécké sladidlo, je rostlina pocházející ze Střední a Jižní Ameriky. Tam se ovšem používala jako léčivá rostlina, nikoliv ke slazení pokrmů. Evropané se s ní podle písemných zmínek poprvé setkali na území dnešního Mexika. Domorodí obyvatelé používali lippii k léčbě nachlazení, kašle, zánětů horních cest dýchacích, astmatu, ale i různých kolikovitých bolestí. V 19. století si rostlina získala v některých zemích takovou oblibu, že pronikla i do lékáren a lékopisů.

Sladkost raritou

Sladká chuť Aloisie byla nicméně stále považována spíše za raritu a nebyla užívána jako sladidlo. Přesto má vyšší sladivost než známější Stevia rebaudiana. Čerstvé i sušené listy lippie lze použít ke slazení nápojů, salátů, koktejlů, sladkých pokrmů. Jako ozdoba se užívají také květy. Listy lze konzumovat přímo jako cukrovinku. Listy i květy lippie lze příjemně doplnit meduňkou nebo citronovou verbenou. Pokrmy oslazené touto bylinou je však nutné rychle zkonzumovat, protože sladce chutnající látky nemají konzervační vlastnosti cukrů.

Pěstování Aloisie

Rostlinu je možné zakoupit ve větších zahradnictvích. Je to stále zelený polokeř, který dorůstá výšky asi 25 cm, avšak může vytvářet až metrové převisy. V našich podmínkách ji lze proto pěstovat v závěsu, v květináči. Vyžaduje dostatečně světlé stanoviště, například okenní parapet, ovšem nemá ráda prudké přímé sluneční světlo. Neméně důležité je pravidelné přihnojování malými dávkami běžně používaných hnojiv pro pokojové rostliny a správná zálivka. Zálivku provádíme třikrát týdně, nejlépe večer do misky a zbylou vodu ráno vylijeme. Jestliže teplota v místnosti poklesne pod 10 °C, listy zčervenají a opadají. Když teplota opět vzroste, rostlina znovu vyraší. Výhonky, které přirůstají celoročně, je výhodné zkrátit řezem.

Sladkost kazí kafrová příchuť

Sladce chutnající látku ze skupiny seskviterpenů hernandulcin obsahují její kopinaté listy. Chuť lístků však může kazit kafrová příchuť, protože kromě vitamínu C obsahuje většina odrůd této rostliny také velké množství kafru. V současné době byly již vyšlechtěny odrůdy bez této ne vždy vítané příchuti, například Lippia dulcis CO-LADA.

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

Diskuze k článku

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz