MUDr. Vít Neuman: Škodí lepek beta buňkám?

Jakou roli hraje lepek v rozvoji diabetu 1. typu? Patří mezi spouštěče, které se podílejí na nastartování tohoto onemocnění? Rozhodně se řadí mezi nejzajímavější kandidáty. A to je důvod, proč se do studií zkoumajících vliv bezlepkové diety na diabetes 1. typu zapojila i Praha.

MUDr. Vít Neuman: Škodí lepek beta buňkám?

Lepek neboli gluten je směs zásobních bílkovin v semenech některých obilnin, zejména pšenice, žita a ječmene. Jeho původní funkcí je vyživovat semínko, aby z něj mohla vyrůst rostlina. V moderní společnosti je důležitou součástí mouky, dá se říci, že určuje její kvalitu. Díky své lepivé konzistenci umožňuje těstu lépe vykynout a dává mu pružnost. Méně se ví, že gluten rovněž významným způsobem ovlivňuje imunitní funkce organismu, což může u citlivých lidí vyvolat některá onemocnění.

Celiakie není jediná

Nejznámějším a nejčetnějším z těchto onemocnění je celiakie, se kterou se v České republice léčí odhadem až čtyřicet tisíc lidí. Mezi další patří alergie na pšenici či zatím nepříliš probádaná skupina citlivosti na lepek u osob bez prokázané celiakie.
U pacientů s celiakií vyvolává lepek zánět střevní stěny, který ničí její strukturu a způsobuje špatné vstřebávání živin. Pro rozvoj celiakie je nutná určitá sestava genů, která figuruje i u dalších autoimunitních onemocnění včetně diabetu 1. typu. Obraz celiakie se však u jednotlivých pacientů značně liší.
Zatímco u dospělých patří mezi klasické znaky průjem, únava, ztráta hmotnosti či neplodnost, u dětí stojí v popředí pomalý růst a neprospívání. Účinnou léčbou celiakie je úplné vyloučení lepku ze stravy, které u většiny pacientů vede obvykle v horizontu několika měsíců k uzdravení zažívacího traktu a návratu jeho správné funkce.

Populární bezlepková dieta

Kromě nemocí, které s lepkem souvisí přímo, má gluten také efekt na celou řadu dalších imunitních pochodů. V řadě studií je zkoumán vliv lepku například na onemocnění štítné žlázy, lupénku, ale i depresi. Hnacím motorem těchto studií je do určité míry fakt, že gluten je ve stravě plně ahraditelný a existovala by tak zcela bezpečná a účinná léčba, jíž je bezlepková dieta. Ta se zejména v poslední době těší velké popularitě převážně mezi laickou veřejností, která jí ovšem mnohdy přisuzuje nerealisticky vysoká očekávání.
Bezlepková dieta je samozřejmě kauzální a tedy účinnou terapií celiakie, nicméně její efekt na imunitu a tedy i další pravděpodobně asociovaná onemocnění je zatím neprokázán. Záležitostí dalšího bádání tak je, zda by i osoby bez celiakie trpící autoimunitními onemocněními mohly profitovat z přechodu na bezlepkovou stravu.

Vliv lepku na diabetes

Diabetes 1. typu se coby autoimunitní onemocnění rovněž logicky ocitá v hledáčku se snahou zjistit roli lepku v jeho rozvoji.
Právě snaha o určení faktorů prostředí, které se podílejí na nastartování a rozvoji autoimunitního procesu, který nakonec vede k destrukci ostrůvků a manifestaci diabetu, je velkou klinickou výzvou. Ta ovšem není bez překážek, neboť těchto spouštěčů je s velkou pravděpodobností více a mohou se lišit u různých pacientů, což značně ztěžuje jejich identifikaci. Lepek se pak díky své prokázané vysoké imunogenicitě (reakci organismu na jeho požití) i pravděpodobnému přímému efektu na beta buňky řadí mezi nejzajímavější kandidáty.
To je podepřeno jak studiemi na myších, u kterých se v případě, že jsou krmeny bezlepkovou stravou, vyvine diabetes méně často, tak u lidí, kde existují důkazy spíše nepřímé. Například se podařilo vypozorovat, že zatímco po stanovení diagnózy diabetu se může u pacientů rozvinout celiakie zhruba v deseti procentech případů, u pacientů s celiakií na bezlepkové dietě se rozvine diabetes jen ojediněle. To by mohlo ukazovat na preventivní funkci bezlepkové diety u diabetu 1. typu. Jsou také popsány jednotlivé případy, při nichž si diabetické děti zachovaly déletrvající nezávislost na inzulinu, pokud byly na bezlepkové dietě, přestože neměly celiakii. Pokud by se tento ochranný efekt bezlepkové diety prokázal, mohl by se stát do budoucna významným pilířem v terapii diabetu 1. typu.

Střevní bakterie v centru pozornosti

Kromě přímého prozánětlivého účinku glutenu a jeho vlivu na beta buňky je také pravděpodobně velmi důležitý jeho dopad na složení střevní mikroflóry. Tento takzvaný mikrobiom se mezi jednotlivými lidmi liší a jeho působení na zdraví je v současné době cílem studií mnoha různých oborů. Vzhledem k tomu, že lidský zažívací trakt je po celý život domovem obrovského množství bakterií mnoha druhů (u dospělého se hmotnost všech střevních bakterií odhaduje na 2 kg!), dostávají se velmi často do kontaktu s imunitními buňkami hostitele. Případná geneticky daná náchylnost pak může u určitých lidí vést k patologickým interakcím a rozvoji onemocnění. Složení mikrobiomu je komplexní záležitost, na níž se kromě skladby jídelníčku či geografie podílí více faktorů. Je tudíž pochopitelné, že výraznou změnou stravovacích návyků, jakým je zavedení bezlepkové diety, se mikrobiom do určité míry změní. Přestože je efekt této změny zatím nejasný, existují náznaky, že změna bakteriální mikroflóry by se mohla odrazit i v procesu autoimunitní destrukce beta buněk a tím i rozvoji či průběhu diabetu.

Ochrání bezlepková dieta beta buňky?

Studie v současné době cílí hlouběji se snahou přímo prokázat vliv bezlepkové diety a střevního mikrobiomu na funkci diabetem ovlivněných beta buněk. Pokud by se podařilo tento vliv prokázat a naše znalosti pochodů stojících za diabetem by se tak rozšířily, mohlo by to mít dopad i klinický, který je tím, co pacienty s diabetem nejvíce zajímá.
Studii mapující vliv bezlepkové diety na průběh diabetu 1. typu zahájil v roce 2017 tým dětských diabetologů z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Projekt má odpovědět na otázku, zda bezlepková dieta zahájená u diabetických dětí bez celiakie prodlužuje období postiniciální remise, tedy doby, kdy se do určité míry ještě tvoří inzulin v beta buňkách. Pokud by se skutečně prokázalo, že bezlepková dieta zlepšuje kompenzaci diabetu a chrání beta buňky před zničením, mělo by to zásadní důsledky pro dietní doporučení u diabetických dětí.

MUDr. Vít Neuman

Lékař ordinující na pediatrické klinice v pražské fakultní nemocnici Motol. Zajímá se o vliv bezlepkové diety na funkci beta buněk a potažmo na diabetes celkově. To je také téma jeho doktorandské práce. Své zkušenosti nasbíral i v zahraničí během stáže na pediatrické klinice v belgickém Gentu.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na