Slinivka břišní je životně důležitý orgán, o kterém se málo mluví. S jejím ozdravením vám pomůže také česnek
Také jste někdy přemýšleli, jak asi vypadala Šípková Růženka po stoletém spánku? Když pomineme, že asi musela být silně zaprášená a opředená pavučinami, musela být po probuzení pěkně zmatená. Anebo také ne. Němečtí vědci totiž zjistili, že hluboký spánek zlepšuje paměť.
Fakt, že dostatek spánku je nesmírně důležitou součástí lidského zdraví, už dnes nikdo nezpochybňuje. Víme také, že správný spánek může přispět ke zdraví lidského srdce, zvyšuje imunitu a pomáhá snižovat stres. Stejně tak není tajemstvím, že spánková deprivace patřila k efektivním formám mučení v historii. Ale věděli jste, že nekvalitní spánek je rizikovým faktorem, který kromě toho, že si tělo neodpočine, přispívá i ke ztrátě paměti?
Orgánem, který spánek potřebuje ze všeho nejvíc, je bezesporu náš mozek. Spánek „odpojí“ mozek od okolního světa a zastaví proud smyslových informací. „To umožňuje přehrávání minulých zážitků bez ‚vnějšího rušení‘, což je nezbytné k upevnění vzpomínek na zážitky, tj. k jejich přesunu do dlouhodobé paměti,“ vysvětluje Franz Xaaver Mittermaier, vědecký pracovník z institutu neurofyziologie na Charité – Universitätsmedizin Berlin v Německu. Výzkumní pracovníci z této univerzity se totiž rozhodli realizovat výzkum zaměřený na objasnění, jak hluboký spánek pomáhá podporovat tvorbu vzpomínek v mozku. Nová studie byla publikována v časopise Nature Communications.
„Vždycky jsme silvestra trávili ve společnosti přátel na horách a pro letošek se nic nezměnilo,“ říká pan Mirek, který se na společnou veselici ...
Vědci použili pro účely výzkumu vzorky neokortexu, tj. části mozkové kůry, odebrané účastníkům studie. Je to evolučně nejmladší část mozku (stará asi 100 tisíc let).
„Neokortex je nejvzdálenější část mozku. Když se podíváme na obrázek mozku, pak povrch, na který se díváme, je neokortex a na pohled připomíná vlašský ořech. Je to struktura, která obsahuje 16 miliard neuronů, tj. elektricky aktivních mozkových buněk. Neokortex je u člověka značně zvětšený a hraje ústřední roli pro kognitivní schopnosti, které z nás dělají lidi: jazyk, představivost, paměť, emoce atd.“ – Franz Xaver Mittermaier
Vědečtí pracovníci z berlínského institutu začali v roce 2017 shromažďovat již nepotřebné vzorky mozku z neurochirurgických operací, udržují je ve fyziologickém roztoku. „To nám umožňuje studovat lidské mozkové buňky a spojení mezi nimi pomocí špičkových záznamových metod s vysokým rozlišením,“ uvedl Mittermaier.
V závěrech studie se praví, že pomalé elektrické vlny vytvářené v mozku během hlubokého spánku pomáhají posilovat synaptická spojení mezi neurony v neokortexu. Díky tomuto procesu je náš mozek vnímavější k vytváření vzpomínek.
„Během hlubokého pomalého spánku, kdy se zastaví smyslový tok z vnějšího světa, vykazuje neokortex velmi zajímavou aktivitu, která se skládá ze stavů UP a DOWN, jež se střídají přibližně jednou za sekundu,“ vysvětlil Mittermaier. „Stavy UP a DOWN jsou výsledkem synchronních změn elektrického napětí tisíců neuronů v neokortexu.“ Tyto sekvence podle vědců vylaďují spojení mezi mozkovými buňkami. Tyto synapse jsou podle výzkumných pracovníků obzvlášť silné v okamžiku, kdy se se stav DOWN mozkové kůry mění na UP: „Neokortex se během tohoto časového okna dostává do stavu zvýšené vnímavosti vůči informacím. Pokud si hipokampus, což je oblast mozku, která ukládá krátkodobé vzpomínky, během tohoto časového okna přehraje vzpomínku, vede to k výraznější aktivaci mozkových buněk, což následně vede k přenosu dané krátkodobé vzpomínky do dlouhodobého úložiště,“ objasnil Mittermaier.
Kysané zelí je malý zázrak, který má své čestné místo v kuchyni už celá staletí. Má se za to, že nakládané zelí přinesli do Evropy Tataři, za ...
Diabetes sám o sobě vyžaduje spoustu kontroly. Tou nejdůležitější je kontrola glykémie, která má dopad na celou řadu tělesných procesů, spánek nevyjímaje. Spánek a cukrovka se ostatně ovlivňují navzájem. Za problémy se spánkem se může skrývat špatně kompenzovaný diabetes. Ale i nekvalitní spánek může vést k cukrovce. Nedostatek spánku se prostě vždy negativně projeví na celkovém zdravotním stavu, a může dokonce ovlivnit i délku života. Mezi nejčastější komplikace související se spánkem u cukrovky patří:
Člověk by měl obecně spát zhruba osm hodin. Ne vždy je to ale snadné. Někdo má potíže s usínáním, jiný se v noci každou chvíli budí kvůli lehkému spánku, další usne a spí tvrdě pár hodin, ale ve čtyři ráno se vzbudí a už nezabere. Všichni jsou pak druhý den unavení a neodpočinutí. Co tedy můžete udělat, chcete-li se lépe vyspat?
Dobrý spánek podpoří i přiměřená fyzická aktivita během dne. Nemusí to být zrovna aerobní cvičení, dobře poslouží i příjemná večerní procházka. V případě spánkové apnoe nebo dlouhodobé nespavosti konzultujte problém se svým praktickým lékařem. Ten vám může případně dát doporučení na vyšetření ve spánkové laboratoři.
Zdroje: medicalnewstoday.com, nature.com, diastyl.cz, dále dle textu