Selhání srdce přibývá, následná péče o nemocné pokulhává. Rodiny potřebují pomoc

Selhání srdce přibývá, následná péče o nemocné pokulhává. Rodiny potřebují pomoc
Infarkt myokardu se v Česku pohybuje na úrovni 5,6 % Zdroj: Freepik

Nezvládnou už tolik, co dříve, potřebují spoustu léků a často se ještě vůbec necítí dobře – návrat z nemocnice je pro pacienty se srdečním selháním často velmi náročný. Zároveň se však musí se svým zdravotním stavem rychle naučit žít, jinak riskují jeho zhoršení a další hospitalizaci. Kardiologové proto v rámci projektu Znovu do života nově zkoušejí formu péče, která má nemocným lidem pomoci kritické období po návratu z nemocnice překlenout. V rámci měsíčního programu se tak pacientům dostává rehabilitace, psychologické podpory, vzdělávání v oblasti sebepéče s ohledem na dané onemocnění nebo možností sociální podpory. Od projektu si autoři slibují zejména zkrácení času návratu pacientů do běžného života a také snížení rizika jejich další hospitalizace. Do budoucna by se pak podobná následná péče měla stát standardem.

Případů srdečního selhání v Česku raketově přibývá, odborníci naprosto vážně mluví o epidemii. Srdeční selhání je jednou z nejčastějších příčin hospitalizace u lidí nad 60 let. „Hlavním cílem projektu je nabídnout pacientům se srdečním selháním po ukončení pobytu v nemocnici možnost komplexní intenzivní rekondice, díky které získají určitý přechodový stupeň mezi hospitalizací a domácí péčí. Tím dojde ke snížení rizika jejich opětovné hospitalizace,“ říká prof. MUDr. Jan Bělohlávek, PhD., primář II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, který je autorem projektu.


Dopady pandemie koronaviru na malé diabetiky: Chyběl pohyb a přibyly deprese, říká odborník

Rozdělme si je na dopady přímé, způsobené přímým působením viru na dětský organismus (o těch v tomto článku psáno nebude) a nepřímé, které mají ...

Následná pomoc tu chybí

Propuštění pacienti podle něj totiž nejsou natolik nemocní, aby nadále zůstávali v nemocnici, ale zároveň mnohdy potřebují poměrně intenzivní péči, která je pro ně příliš drahá a pojišťovny ji nehradí. O péči a vzdělávání se starají vyškolení zdravotničtí pracovníci, kteří za pacienty dojíždí. „Lidé se srdečním selháním jsou většinou omezení ve výkonnosti nebo pohybu, s čímž se jim snažíme pomoci intenzivní rehabilitací. Také je vzděláváme o chorobě jako takové, aby se s ní naučili co nejrychleji žít a mohli se alespoň přiblížit k životu před hospitalizací. Případně aby věděli, kde si říct například o pomoc v domácnosti. Pracovat musíme i s rodinami pacientů, pro které je situace také mnohdy nová a obtížná,“ říká MUDr. Iveta Svobodová, kardioložka z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, která se na projektu Znovu do života také podílí.

Její slova potvrzují i sami pacienti, kteří se v podobné situaci ocitli. „Z mé vlastní zkušenosti a ze zkušeností dalších pacientů vím, že jednou z nejdůležitějších věcí po návratu z nemocnice je stále cítit podporu ze strany lékařů. Je to období, kdy se pacient cítí nejvíce nejistý. Obrovskou pomocí je i možnost psychologické konzultace, protože když se člověk octne na hraně života a někdy i za ní, je náročné se s tím smířit. Mnohdy hlavně pro nejbližší okolí pacienta,“ říká Ing. Marie Frýdmanová, CSc., ředitelka pacientské organizace Znovu do života, která se na projektu podílí a jež sama před několika lety prodělala srdeční zástavu.

Předčasná menopauza: K osteoporóze, obezitě a depresím se může přidat i cukrovka II. typu

Příčiny předčasné menopauzy nejsou vždy jasné, s výjimkou případů, kdy byla – například z důvodu léčby onkologického onemocnění – vyvolána uměle. ...

Pacientů se srdečním selháním přibývá

V současné době probíhá pilotní část projektu a autoři do ní plánují zařadit celkem deset pacientů. Náklady spojené s následnou péčí mají pacienti z 80 % hrazeny od pacientské organizace. „V drtivé většině lidé tuto možnost velmi oceňují, protože se dozví, jak dělat vše správně, a pomáhá jim to v návratu do běžného života,“ popisuje prof. Bělohlávek.

Kompletní zhodnocení projektu podle něj proběhne do konce roku, ale už nyní je patrné, že podobná péče by měla být dostupná i pro další pacienty se srdečním selháním. „Prozatím je projekt omezený pouze na naše pracoviště a vybrané pacienty. Chtěli jsme si především ověřit, zda je podobná intervence vůbec proveditelná. Do budoucna by samozřejmě bylo ideální, kdyby se tento rekondiční program stal běžnou součástí péče pro pacienty se srdečním selháním, nicméně k tomu bude potřeba spolupráce všech kardiologických pracovišť a především zdravotních pojišťoven,“ uzavírá prof. Bělohlávek.

Odborníci odhadují, že v Česku žije asi 330 000 pacientů se srdečním selháním, každoročně navíc přibližně 40 000 lidí přibude. Do roku 2030 tak kardiologové předpokládají, že v Česku budou léčit asi 450 000 nemocných.

Zdroj: redakce, MUDr. Iveta Svobodová, prof. MUDr. Jan Bělohlávek, PhD.

2775

Diskuze k článku