Selfmontoring aneb Kdo, kdy, jak často a proč

Je vám výraz „selfmonitoring“ důvěrně známý, protože vám je stále „otloukán o hlavu“ v diabetologické ambulanci? Nebo si naopak nejste zas až tak jistí, co vlastně ono slovo přesně znamená?

Selfmontoring aneb Kdo, kdy, jak často a proč

Výraz „selfmonitoring“ bychom přímým překladem z angličtiny mohli vysvětlit jako „samostatné měření“. V oboru diabetologie natolik zdomácněl, že ho my diabetologové běžně používáme i v češtině. Vyjadřuje domácí kontroly různých hodnot samotným pacientem. A co lze samostatně měřit? Prakticky cokoliv změřitelného – výšku, váhu, ale například i krevní tlak a hodnotu glykemie.
Podstatou samostatných domácích kontrol glykemií není jen zjištění prostého čísla, které vám ukáže displej glukometru. Důležité je vědět, co takové číslo ve skutečnosti znamená, zda vyjadřuje dobrou hodnotu glykemie nebo je příliš nízké (hypoglykemie) anebo naopak moc vysoké (hyperglykemie). V prvním díle seriálu tedy začneme od úplného začátku. Upřesníme si, jaké hodnoty glykemie jsou zcela normální a jaké naopak svědčí pro nově zjištěnou cukrovku.

SCREENING DIABETU

Každý dospělý člověk má možnost absolvovat u svého praktického lékaře v určitých časových intervalech kontroly hladiny cukru v krvi. Někdy bývá vyšší glykemie zjištěna náhodně, například v rámci předoperačního vyšetření. Ve své diabetologické ambulanci mám i několik pacientů, kteří si cukrovku zjistili sami při občasných preventivních měřeních glykemie na glukometru příbuzného. Všechny tyto situace, kdy u člověka bez diabetu vyšetřujeme výši cukru v krvi, můžeme shrnout pod název „screening“. V tabulce č. 1 si můžete prohlédnout, při jakých naměřených hodnotách glykemie (v mmol/l) nebo glykovaného hemoglobinu (v mmol/mol) musíme zbystřit a doplnit pak testy na potvrzení diagnózy diabetu.

DIAGNOSTIKA DIABETU

Jak postupovat v případě pozitivního výsledku screeningu, nám ukazuje 2. tabulka.

 

Při nově zjištěné vyšší glykemii musíme upřesnit, o jak velkou poruchu cukerného metabolismu se jedná. Na to je nejpříhodnější tzv. orální glukózový toleranční test (OGTT). Právě toto vyšetření s „pitím sladké tekutiny a měřením glykemie za 1 a za 2 hodiny“ nepochybně řada z vás někdy v minulosti absolvovala. Podle výsledku OGTT můžeme my diabetologové stanovit, jestli je výsledek normální, zda máme v ambulanci pacienta s „náběhem na cukrovku“ (= prediabetem) nebo už přímo s jasným diabetem.
V dalších dílech našeho seriálu se již budeme věnovat přímo diabetikům a tomu, co obsahuje název seriálu – „kdo, kdy, jak často a proč“ si má měřit doma na glukometru vlastní glykemie. Těšit se můžete i na příklady a kvízové otázky z praxe.

as. MUDr. Jarmila Jirkovská

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na