Šedivé únorové dny tradičně rozveseluje masopust. Diabetici by však měli masopustní hody upravit ku prospěchu svého zdraví

Pro někoho může být zajímavé zjištění, že masopustní oslavy mají původ v předkřesťanských rituálech spojených s koncem zimy. Dříve byly jejich součástí magické obřady týkající se budoucí úrody, dnes je hlavní náplní skotačení s bujarými maskami a pojídání tradičních masopustních pokrmů – koblih a jitrnic. Masopust lze ale pojmout i zdravěji. Poradíme vám, jak na to!

Valentýn plete hlavu zamilovaným: Zkuste letos prožít 14. února originálněji a zdravěji!

Na Valentýna je přece potřeba koupit alespoň čokoládu. Nebo ne? 14. února se květinářství a čokoládovny plní lačnými zákazníky. Trh toho ...

Církev si masopust zařídila po svém

Masopust (lidově také známý jako ostatky či fašank) představuje čas hodování a veselení se mezi dvěma významnými událostmi – Vánocemi a Velikonocemi. Písemné záznamy o masopustu pocházejí již ze 13. století. Církev se snažila tento pohanský bezstarostný svátek potlačit, ale jelikož byl oblíben jak u chudých, tak i u bohatých, nezbývalo, než masopust převzít a upravit jej do křesťansky přijatelnější podoby.

Před půstem je třeba si naposledy pořádně zahodovat!

Jelikož před samotnou oslavou Velikonoc bývá čtyřicetidenní období půstu, kdy se má žít střídměji, skýtal masopust možnost, kdy si lidé mohli do sytosti užít hojnosti a radovánek před počátkem postní doby. V moderním světě se postní období často ignoruje, avšak jste-li diabetik nebo máte jiné metabolické potíže, měli byste zvážit každoroční zařazení období střídmého stravování. Odlehčení jídelníčku prospěje téměř každému.

Významné jsou především poslední dny masopustu, tzv. Tučný čtvrtek a Masopustní neděle, pondělí a úterý. Tradiční zakončení představovalo „pochování basy“, které znamenalo konec tanečních a hudebních radovánek a nástup postní doby.

Masopust je pohyblivý svátek vázaný na Velikonoce

Začátek masopustu není pevně stanoven – spadá do časového úseku od Tří králů až do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní doba. Pokud chcete vědět přesně, na kdy vychází Popeleční středa, je třeba zjistit, kdy vlastně začínají Velikonoce – a to je každý rok trochu jiné. Začátek velikonočního týdne je daný prvním úplňkem po prvním jarním dnu (21. 3.). Od Květné neděle se odečte 40 dnů a máme datum Popeleční středy (letos vychází na 22. 2. 2023).

Chronologická posloupnost je tedy následující: Sv. Tří králů – masopust – Popeleční středa – 40denní postní doba – Květná neděle – Svatý týden (součástí jsou Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle) – Velikonoční pondělí.

První čakra: Cítíte se nejistí a plní strachu? Možná se potřebujete více ukotvit prostřednictvím múládháry

Tentokrát podrobněji prozkoumáme první čakru – múládháru – známou též jako „kořenová čakra“ a odhalíme, za jaké oblasti našeho života je ...

Masopustní hody nejsou příkladem vyváženého jídelníčku, v omezené míře však neškodí

Jak již samotný název masopustu napovídá, hlavní roli v jídelníčku hraje v tomto období maso. Lidé před velikonočním půstem „opouštěli“ maso, postili se, a proto měli tendenci si tučné masité pokrmy dopřát, ještě než začne půst. Pro období na přelomu jara a zimy bylo a na venkově stále je typické pořádání vesnických zabíjaček, zvěřinových hodů a tradičních veselek. Mezi typické masopustní pochoutky se řadí vepřové pečínky, guláše, zabíjačkové speciality jako jitrnice, jelita, škvarky nebo ovar. Nechybí ani sladké smažené koblížky či cukroví „Boží milosti“.

Etymologické okénko: Český termín „masopust“ odpovídá mezinárodnímu pojmu „carneval“. „Carn“ v latině znamená „maso“, v současné podobě známe toto slovo např. ze španělštiny: „carne“ = maso (vyzkoušeli jste již někdy pálivý pokrm Chilli con carne?). „Levare“ v latině značí „odejít, opustit“, i ve staré češtině se objevuje pojem „dát někomu vale“ – myšleno rozloučení, „sbohem“.

I diabetici si mohou masopust užít, ale s opatrností!

Je obecně známo, že tato jídla nepatří do zdravého jídelníčku. Pokud ale vezmeme v úvahu, že naši předkové si nemohli dovolit konzumaci masitých pokrmů každý den, a navíc byli zvyklí těžce fyzicky pracovat, nebylo na výjimečném porušení zásad zdravé životosprávy nic tak hrozného. Masopustní hody představovaly zpestření jednotvárného jídelníčku, který se dříve skládal hlavně z dietních pokrmů typu čočky, krup a brambor.

Jak se ale k masopustní hostině postavit nyní? Zvláště jste-li diabetik či trpíte metabolickým syndromem, měli byste tradiční masopustní hody uzpůsobit svému stavu.

• Nikomu nelze doporučit jíst celý den tučná jídla.
• Pokud ale vyrazíte na výlet a po procházce a dovádění s maskami máte na koblížek nebo jitrnici chuť, není důvod si je v menší míře nedopřát.
• Nutné ale je zohlednit tento nadbytečný energetický příjem a přizpůsobit tomu velikost i kalorickou hodnotu dalších porcí toho dne.
• Na zapíjení tučných pokrmů pálenkou ale raději zapomeňte, svému zdraví tím vůbec neprospějete. Vhodnou alkoholickou alternativou může být sklenka kvalitního, nejlépe lokálního vína či bylinný likér.

Pokud vás láká připomenout si staré zvyky a obyčeje, můžete si vybrat z mnoha masopustních akcí pořádaných v českých skanzenech a přidat se k veselému průvodu maškar. Masopustní pochůzky se v těchto dnech konají po celé zemi a k bujarému veselí lákají všechny kolemjdoucí. Sluší se však aspoň drobně přispět maskám na organizaci průvodu a tradičních masopustních dozvuků pořádaných obvykle o týden později.

Zdroje: cesketradice, kudyznudy, osobní účast na místním masopustu

3960