Rozhovor se sportovcem a diabetikem Vítem Nehasilem: „Maratony běhám jako vánoční stromeček“

Začtěte se do našich dalších skvělých rozhovorů s inspirativními lidmi! Rozhovor s diabetičkou Dorotou: „Nakonec bude všechno v pořádku. Pokud to není v pořádku, ještě není konec.“ nebo Rozhovor se sportovcem a diabetikem 2. typu Jakubem Heglasem: „Byl jsem odhodlaný se s nemocí poprat.“

Jak se vám podařilo stát se za pět let maratoncem?

Nikdy jsem nebyl vyznavačem běhání, a když už jsem šel sportovat, tak jsem bral kolo. Zlom nastal na jaře 2015, kdy jsem se šel proběhnout se spolužákem. Běželi jsme asi 6 kilometrů a i když to bylo pomalé tempo, tak byl překvapený, že jsem cestou neodpadl. Celkem mě motivoval, a tak abych se mu kondičně přiblížil, chodil jsem si někdy zaběhat i sám, což se znatelně odrazilo na mé výkonnosti. Další posun nastal v roce 2017, kdy jsem začal běhat s kolegy z práce. Běhali jsme trasy okolo 10 kilometrů, ale po pár měsících nás napadlo se přihlásit na náš první půlmaraton. Trasa dlouhá 21 kilometrů se nám tehdy zdála jako takový strop, kolik ještě zvládneme uběhnout. Atmosféra závodu nás natolik pohltila, že jsme začali hledat další. Na rok 2018 jsme si přihlásili všechny RunCzech závody, a to včetně maratonu. Od té doby se půlmaratonů a maratonů účastníme pravidelně.

Jak dlouho vám trvá příprava na závod?

Maraton jsem zatím vždy běžel na začátku května, hlavní příprava trvá zhruba 5 měsíců. Přes zimu zařazuji delší běhy – 20 – 30 km, měsíčně to pak je v součtu mezi 200 a 250 kilometry. Na maraton je nejdůležitější mít naběhanou dostatečnou vzdálenost. Línější měsíce mívám okolo 150 kilometrů.

Rozhovor s hráčkou softbalu a diabetičkou Kájou: „Cukrovka mě naučila starat se o své zdraví!“

Vzpomenete si ještě na den, kdy vám cukrovku diagnostikovali? Co tomu předcházelo? Ten den ráno jsem šla s mámou k doktorce, protože mi už celý ...

Jak často chodíte běhat a kam nejraději?

Běhám 3-6x týdně, nejčastěji s kolegou z práce a každou středu v Krčském lese s partou běžců z Rungo výběhů. Nejraději běhám v přírodě, po rovince a za chladného počasí.

A jak dlouho trvá jeden trénink?

Tréninky trvají v rozmezí 15 minut až 3 hodiny, nejčastěji 40-60 minut.

Dáváte si před tréninkem nějaké jídlo jako prevenci hypoglykemie, nebo hypo řešíte až v případě, že ji zaznamenáte?

Před tréninkem se snažím předejít hypoglykemii i hyperglykemii. Obojí se snažím řešit s předstihem a s ohledem na délku a typ tréninku. Jím pouze v případě, že glykemie klesá a nejdu běhat intervaly (při sprintech glykemie stoupá).

Běh je hitem dnešní doby!

Diabetici by ovšem měli před zahájením běhu konzultovat svůj zdravotní stav s ošetřujícím lékařem. To platí zejména v případě, že se léčí také s ...

Jaká je vaše strava před a po závodě? Dodržujete dlouhodobě nějaký speciální sportovní jídelníček?

Před závodem stravu z hlediska cukrovky prakticky neupravuji a snažím se najíst tak, abych na startu měl co nejméně aktivního inzulinu, což je zvláště ráno náročnější, pokud se chci najíst více. Po závodech si většinou jdeme dát oběd či večeři do restaurace, kde si dopřejeme dobré jídlo a pivo na doplnění energie. Žádný speciální jídelníček jsem dlouhodobě nedodržoval, ale snažím se jíst v rámci možností zdravě.

Co všechno si s sebou berete na závod samotný? 

Zatím všechny půlmaratony a maratony jsem běžel jako vánoční stromeček – na zádech batoh s vybavením a na hrudi připevněné GoPro, na které jsem natáčel hyperlapse celého závodu. V batohu s sebou mám 100–150 gramů sacharidů, abych měl jistotu, že jich mám dostatek i na větší hypo a nemusel se spoléhat na občerstvovací stanice.

Jako základ pro řešení hypoglykemií s sebou nosím energetické gely, které jsou dobře poživatelné a obsahují dostatek sacharidů. Dále mívám i klasický hroznový cukr a nějaké pomalejší sacharidy. Před závodem si přepnu profil na běh, kde mám nastavenou cílovou glykemii mezi 7 a 9 a bazál snížený na 20 %. Běžím s pumpou, protože nevím, zda nebudu potřebovat při běhu dodat nějaký inzulin.

Když jsem byl na perech, neměl jsem příliš přehled o aktivním inzulinu a bazál jsem si většinou nesnižoval. Běhy do hodiny jsem zvládal bez problémů, ale po hodině jsem většinou už musel něco jíst. Na trať závodů přes 20 km jsem si s sebou bral i inzulin, kdybych to s jídlem náhodou přehnal – to se mi ale nikdy nestalo.

Jak dlouho trvá průměrně jeden závod?

Délka závodu je individuální podle typu trati, podmínek, za kterých se běží, a výkonnosti běžce. Já se nyní pohybuji mezi 90 a 100 minutami na půlmaraton a 3,5 hodiny na maraton.

Káva může diabetikům významně prospět. Dbejte ale na výběr kvalitních zrn

Také si ráno bez kávy nedokážete představit? Nejste sami. Většina lidí žijících na západě Evropy a v USA si dopřává 2–3 šálky kávy denně. Mnoho ...

Neměl jste někdy problém jej kvůli hypoglykemii dokončit?

Zatím jsem doběhl všechny závody. Na půlmaratonu v Českých Budějovicích jsem ale měl hypo, kvůli kterému jsem přišel o sílu běžet v závodním tempu. Tak jsem zpomalil, dal si energetický gel a po kilometru ve volnějším tempu zase zrychlil. Proti hypu se dá také využít sprint, kdy se dočasně zvýší glykemie. Například u závodů na 5 kilometrů, kde je tempo hlouběji pod 4 minuty na kilometr, se mi pak stává, že mám v cíli hyperglykemii. Toto ale nelze moc praktikovat u delších závodů – představa, že začnete sprintovat po 30 kilometrech s vidinou dalších dvanácti před vámi není nejlepší.

Potýkal jste se někdy po závodě s nočními hypoglykemiemi?

S hypem po závodě nebo po nestandartním běhu jsem měl problém hlavně ze začátku. Vybavuji si jeden závod, po kterém jsem bohužel strávil v hypu velkou část noci, protože jsem byl hodně unavený a alarm senzoru jsem ve spánku sice vnímal, ale ignoroval. Nyní se v noci s hypoglykemiemi potýkám minimálně. Tělo si na pohyb zvykne a navíc mi pumpa při poklesu glykemie vypne bazál.

Měl jste někdy pocit, že vás diabetes v běhání omezuje?

Tento pocit mám stále. Vadí mi, že nemůžu vyrazit jen tak na lehko, musím si běh naplánovat nejméně několik hodin dopředu a docílit hezké glykemie bez aktivního inzulinu. Vadí mi také nutnost se někdy dojídat a přijmout glykemii jako další faktor, který má vliv na můj výkon. Nejdůležitější ale je, že cukrovka běh neznemožňuje a mohu běhat na úrovni ostatních.

Jaké máte běžecké plány do budoucna?

Jednou bych se chtěl zúčastnit i nějakých ultramaratonů, což bude ale ještě složitější vzhledem k bezlepkové dietě (občerstvovací stanice mají jídlo převážně s lepkem). Nejdelší trasa, kterou jsem zatím uběhl, měla 63 kilometrů, ale to ještě na ultramaraton nestačí. Zážitky kamarádů z ultramaratonů mě ovšem motivují a já doufám, že ho jednou také poběžím. Ale to je ještě běh na dlouhou trať.

Komentář diabetologa as. MUDr. Jana Brože

„Ideální je sportovat s minimální hladinou inzulinu v těle“

Pan Vít Nehasil je zkušený běžec, který v rozhovoru popisuje víceméně optimální chování pacienta s 1. typem diabetu před a při sportovním běžeckém výkonu. K udržení cílových hodnot glykémie též používá nejmodernější dostupné technické prostředky – kontinuální monitor glykemie spojený s pumpou do systému APS (automatizovaná dodávka inzulinu). Stojí za to vypíchnout minimálně dvě věci. Jednak optimalizaci doby běhu do období, kdy je v těle minimální hladina inzulinu. To velmi přispívá ke stabilizaci glykémie v průběhu sportování, i když to příliš mnoho pacientů z časových důvodů nedělá. Druhou věcí je systém APS, který není v ČR oficiálně podporován, ale řada pacientů ho využívá na individuální bázi. Nicméně ani ten sám nedokáže glykemii v průběhu sportování „uhlídat“, a proto Vít snižuje bazální dávku v jeho průběhu na 20%.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autora Víta Nehasila a as. MUDr. Jana Brože

1772