-- reklama --

Rozhovor s nutriční terapeutkou Pavlou Janovskou: „Zdravá strava je základ pro naše zdraví i při hubnutí“

Rozhovor s nutriční terapeutkou Pavlou Janovskou: „Zdravá strava je základ pro naše zdraví i při hubnutí“
Sníží-li diabetik svou hmotnost již o 10 %, výrazně si zlepší citlivost na inzulín. Zdroj: Shutterstock

Význam zdravého stravování se mezi lidmi stále podceňuje. Často neřešíme, co jíme, kolik toho jíme ani kdy to jíme. Pak nás trápí obezita nebo diabetes a my čekáme na instantní zázrak, který nás problémů zbaví. S nutriční terapeutkou Pavlou Janovskou jsme si dopodrobna povídali o tom, jak sestavit jídelníček a na co bychom se ve stravě rozhodně měli zaměřit.

Pavla Janovská je vystudovaná nutriční terapeutka, která se zaměřuje na redukci tělesné hmotnosti a v rámci redukčního jídelníčku pomáhá klientům snižovat cholesterol i krevní cukr a léčit tak nemoci související s obezitou. Je autorkou knih Zhubněte jídlem a svou váhu si udržte napořád a Zdravý jídelníček do krabiček.

Pavlo, vedete ambulanci nutriční terapie ve Frýdlantu nad Ostravicí. Proč jste se rozhodla věnovat právě tomuto oboru?

Vždy mě bavilo vaření a hlavně pečení. Když jsem se díky této vášni vykrmila na 73 kg (měřím 163 cm), přemýšlela jsem, jak zhubnout. Nic dlouhodobě nebylo udržitelné. To mě přimělo absolvovat kurz výživového poradenství, kde jsem za 3 měsíce zhubla 5 kg bez sportu. Tehdy jsem pochopila, jak je strava mocná a žádná dieta se správné stravě nevyrovná.

A co vás motivovalo k tomu otevřít vlastní ambulanci?

Díky studiu oboru nutriční terapeut jsem prošla mnoha nemocnicemi. Nejvíc poučné a inspirativní pro mě bylo oddělení metabolického JIP v Hradci Králové. Na praxi jsme trávili hodiny na gastroskopech, mohli se setkat i s pacienty po transplantacích orgánů a řešili výživu. Tam jsem ovšem už byla zklamaná z toho, co se nemocným nabízelo k jídlu. Na základě těchto zkušeností z nemocnic jsem se rozhodla, že si chci otevřít soukromou nutriční ambulanci, kde budu sestavovat jídelníčky tak, aby byly zdravotním přínosem pro člověka.

Jste v 1. trimestru těhotenství? Dopřejte si mák, špenát nebo kopr

Vyvážené a zdravé stravování je v těhotenství základ. Tradovaná rada jíst během těhotenství za dva však není opodstatněná, v prvním trimestru ...

Pro koho jsou služby poradny určeny?

V poradně řeším každé onemocnění, kde potřebujeme pomoci s výživou. Nejvíc asi redukce hmotnosti a také diabetes. Občas se objeví anorexie. Velmi vzácně i nefrologičtí pacienti, stomici či onkologičtí pacienti.

Čím se od sebe liší výživový poradce a nutriční terapeut?

Nutriční terapeut je člověk, který studoval vysokoškolský obor (nejčastěji na lékařské fakultě, zdravotní škole), který se věnuje problematice výživy komplexně a má praxi v nemocnicích a diabetologiích. Umí také vařit podle daných dietních systémů. U výživových poradců už je to trošku těžší. Na rozdíl od nutričního terapeuta zde není potřebné vzdělání legislativou. Výživový poradce může být tedy kdokoliv – člověk bez jakéhokoli vzdělání, nebo se vzděláním. Můžete zde narazit na člověka s mnoha kurzy, který se ještě sám vzdělává. Ale také narazíte na lidi bez základní znalosti fungování lidského těla.

Proč je pro diabetiky redukce hmotnosti často obtížnější?

Diabetes nebolí a na kila navíc si lze zvyknout. Ani píchání inzulínu je mnohdy nepřesvědčí změnit stravovací návyky. Na diabetologii na ně nikdo netlačí, ba naopak, navyšování inzulínu prospívá farmaceutickým firmám. Co je problém v dnešním světě diabetiků zejména 2. typu je neznalost. A pokud jsou poučeni o výživě, tak špatně. Všechny edukační materiály pro diabetiky jsou zastaralé.

Takže vnímáte, že diabetici nejsou často dostatečně edukováni?

V praxi jsem se ještě nesetkala s dobře poučeným diabetikem 2. typu. Nikdo z nich nerozumí výměnným jednotkám a nikdo z nich nikdy nebyl poučen o tom, co jíst, aby snížil svou hmotnost. Proč hmotnost? Protože DM 2. typu je vždy úzce spojeno s obezitou a sníží-li diabetik svou hmotnost již o 10 %, výrazně si zlepši citlivost na inzulín.

Může být při hubnutí problémem například inzulín?

Inzulín a ani PAD problémem v redukci nejsou, jen se na ně musí myslet a ze začátku nepoddimenzovat sacharidy a energii, to může vést k fatálním následkům – až ke smrti.

Melounové hody osvěží i podpoří zdraví: Smlsněte si na melounové polévce, marmeládě i (ne)alkoholické bowli

První, co vás jako diabetika pravděpodobně napadne, je to, že meloun je sladký. Ano, je tomu opravdu tak, přesto si jej můžete dopřát v ...

Jaké první „záchranné“ kroky byste při úpravě jídelníčku doporučila diabetikovi 2. typu?

Navštívit nutričního terapeuta – co nejdřív.  Ale ne kohokoliv. Ideálně nějakého, na kterého seženete kladné reference. Pokud v jídelníčku a následném doporučení co jíst, najdete ovoce na noc, utečte, to jsou totiž velmi zastaralá doporučení.

Diabetik by neměl konzumovat potraviny s vysokým glykemickým indexem. Proč tomu tak je?

Cílem léčby diabetika je kompenzovat jeho zdravotní stav a to tak, že chceme jeho glykemii udržet co nejvíce rovnou. To zajistíme konzumací sacharidů s obsahem vlákniny, a to jsou všechny naše celozrnné obiloviny a luštěniny. Ty spadají do kolonky s nízkým GI a to jsou právě ty, které naší glykemii udrží zploštělou.  Čím více je glykemických špiček, tím je to pro diabetika větší cesta do pekel. Znamená to totiž vyšší dávku inzulínu, vyšší obsah tuku v játrech, stále zvedající se hmotnost společně se stálou únavou a vyčerpáním. Vše, co jsem zmínila, je cestou k ateroskleróze, hypertenzi, steatóze, onkologickým onemocněním, artróze a zánětu.

Jsou pro diabetiky vhodné „light“ potraviny?

Light. To je téma, které musíme pořádně vysvětlit. Jogurt light určitě ne, nechutná a nezasytí, ale řecký jogurt s 0 % tuku a skyr ano. Proč? Ve výživě nás především zajímá obsah živin. Nejhorší asi bylo, je a bude, že tyto jogurty, aby byly poživatelné, jsou doslazené nebo zahuštěné modifikovanými škroby. A jsme zase u cukru. Ač chceme nebo ne, cukr, který konzumujeme obsahuje i fruktózu, kterou nemůžeme jen tak oddělit a která z 80 % metabolizuje v játrech na tuk. A my tloustneme uvnitř. A to je přesně ten tuk, tzv. viscerální, který nás zabíjí.
Řecký jogurt a skyr s 0 % obsahem tuků je pro nás zajímavý s ohledem na velké množství bílkovin a mí klienti jsou poučeni, že takto nám to nestačí a my si budeme vytvářet tzv. „nutriční balíčky“, přidáme si zdravé – rostlinné tuky (ořechy, semínka) a dosladíme skutečným ovocem. Takto je to v pořádku, takto získáme vyváženou plnohodnotnou svačinku.

Často se nyní upouští v jídelníčku od svačinek. Jaký je na to váš názor?

Chápu ty rozdíly. Když budu vstávat v 8.00 ráno a skončím se snídaní v 9.00 hod, svačinku nestihnu a pokud mám sedavý charakter práce, tak rychle energii ze snídaně nevyčerpám a do oběda můžu být příjemně zasycená ještě ze snídaně. Proč potom nutit tyto lidi do svačin. Na druhou stranu zde máme fyzicky pracující jedince, kteří vstávají ve 4:30 hod. Těmto lidem dodávka energie v podobě svačinky pomůže překonat dlouhý časový úsek do oběda. Tady svačinu doporučuji. Pojďme živit svaly, když makají. To samé doporučení platí i pro sportovce.

A co druhé večeře?

Druhé večeře doporučuji jen a jen sovičkám. Lidem, kteří zalehnou o půlnoci. Jinak ne. Ani lidem na inzulínu druhou večeři nedoporučuji.

Kdy nejpozději před spaním by měl člověk jíst?

Ideální doba posledního jídla je 3-4 hodiny před spaním. Tělo nechce v noci trávit a štěpit stravu. Trávící trakt chce také odpočívat. A co je asi úplně nejhorší na jídle večer? S jídlem před spaním budeme zaručeně přibývat na hmotnosti a naše noc bude neklidná. Složité trávení může výrazně narušit i kvalitu našeho spánku.

S jakými nejčastějšími chybami v jídelníčku se u svých klientů setkáváte?

Největším kamenem úrazu ve stravě dnešních lidí je nedostatek zeleniny a ovoce. Nulová konzumace celozrnných obilovin a podvýživa na zdroje bílkovinných potravin. V dnešní době chybí také prevence a edukace.

Jak se pojistit s cukrovkou? Nebo dokonce proti ní?

„Právě vysoké počty nemocných nás přiměly hledat řešení,“ říká Jitka Volná, manažerka životního pojištění v ČPP. „Vstupní zdravotní dotazník ...

Stále více jsou populární ketodiety či low carb diety. Jaký je na to váš názor?

Tento směr stravování mám i já za sebou. Zvládla jsem to 2 měsíce. Neudržela jsem to. A bohužel, skoro každá klientka, která mi prošla poradnou, má s keto dietou zkušenosti. Žádná z nich tento směr neudržela. Za mě má smysl jen ta dieta (říkejme raději strava), která je celoživotně udržitelná. Keto dietu bych doporučila u epilepsie, tam má opravdu skvělé výsledky, ale u dlouhodobé konzumace keto diety se jedlíkům zvedá lipémie, což je očekávající stav, ale co určitě nechceme, zvedat LDL cholesterol.

Stále častěji se objevují také přerušované půsty. Co si myslíte o nich?

Je prokázáno, že čím delší máme časové okno bez jídla, naše organismy mají víc prostoru regenerovat a je skutečně prokázáno, že tento režim má vliv nejen na dlouhověkost, ale i na hubnutí a imunitu. Je zde ovšem jedno velké ALE. V okně, kdy jíme, bychom měli přijmout všechny doporučené živiny včetně mikronutrientů. Proto si úplně nedovedu představit např. mít jen 4hodinový prostor pro přijetí všech živin. Já si například myslím, že bychom si všichni mohli prodloužit noční půst a to ne, že bychom vynechali snídani, ale skončili dřív s jídlem večer, např. kolem 17.00 – 18:00 hodiny.

Doporučila byste je i diabetikům?

Diabetikům na inzulinoterapii a PAD bych doporučila se prvně poradit s lékařem. To my nutriční nejsme a nejsme kompetentní diabetikům upravovat inzulín či léčbu. Toto je v rukou diabetologů.

Při redukci bychom se neměli vyhýbat ani tukům. Jaké tuky je vhodné konzumovat?

Tuky jsou alfa omegou úspěchu. Když je vyřadíme úplně, brzy zjistíme, že to stejně nefunguje. Když omezíme tuky, neuvolní se vitamíny rozpustné v tucích, nebude se tvořit řada hormonů, které se vážou na tuk, budeme brzy řešit vypadávání vlasů, lámání nehtů, únavu. Co se týče doporučených druhů tuků, měli bychom upřednostňovat ty nenasycené (ořechy, semínka, avokádo, olivové oleje) a minimalizovat tuk nasycený tzv. SFA. Bohužel, když rozpitváte jídelníček dnešní populace, převažují živočišné tuky a o rostlinné sotva zavadíme.

Vyhnout se máme tedy i máslu?

Co se týče másla a sádla – jedná se o nasycené tuky, nemusíme se jich zcela vzdát, jen je prosím zařazujme tak, abychom jich nejedli příliš. Ve větších dávkách poškozuji zdraví.

Když sestavujete diabetikovi jídelníček, jaká u něj platí specifika?

Diabetik i každý jiný klient přichází se soupisem vlastní stravy. To je pro mě klíčové, vědět, jak se stravuje. Každá spolupráce s diabetikem je více intenzivní než se zdravými jedinci. Než se nám podaří vyladit glykemie, jsme v prvních dnech více v kontaktu. Než vytvořím jídelníček, kontaktuji vždy diabetologa, ke kterému pacient dochází a snažíme se již před předáním upravit inzulín, aby co nejméně docházelo k hypo a hyper glykemiím.  Redukce hmotnosti se diabetiků celkem daří, pokud vydrží a mají skutečně vlastní zájem o své zdraví. Myslím si, že to, co by diabetikům víc pomohlo, je zapojit je víc do nějakým programů, kde by se naučili vařit, nakupovat potraviny a byli by také více vedeni do pohybu, a hlavně byli pod dozorem.

Krásné vlasy i v letním období: Nezapomeňte na vhodnou výživu

Krásné a zdravé vlasy jsou cílem každého z nás. Jejich suchost a lámavost dokážou pěkně potrápit. Naštěstí se ale nejedná o neřešitelný problém. ...

Může vyvážený jídelníček zpomalit rozvoj diabetických komplikací?

Ano, může a se 100 % jistotou to umí. Pár studií už jsem i četla. A proto si taky myslím, že to smysl má – jíst zdravě. Nekompenzovaný diabetik má díky glykemickým špičkám postupně problém jak s očima, ledvinami tak může postupně docházet i k poškození cév. Příčina je jediná. Vysoký obsah cukru se usazuje do krevních kapilár a tím je ucpává. A když krev nemůže převést živiny do tkání, začínají nekrotizovat.

Proč by ani diabetici neměli vynechávat přílohy?

Vynechávání sacharidů nedoporučuji, dlouhodobě se tento stav nedá udržet. Kompenzovaný diabetik je ten, který konzumuje i sacharidy, ne ten, který je vyřadí. Sacharidy jsou primárním zdrojem energie, tak proč je vyřazovat. Přichází únava, nesoustředění a pokud diabetik aplikuje léky či inzulín, hypoglykemickým šokům se nevyhne a zde jsme si již řekli, že jde o život. Sacharidů není třeba se bát.

Hubnutí není jen o jídle. Co dalšího nás může brzdit při redukci hmotnosti?

Myslím si, že nejvíc nás všechny blokuje mozek a prostředí v kterém se pohybujeme.  Brzdí nás ještě naše celoživotní špatné návyky, které se utvářely již od dětství. Další kámen úrazu je slabá vůle a mizerná disciplína. Často si i něco omlouváme. A co je asi největší průšvih dnešní doby, žijeme v obezitogenním prostředí. Skoro všechny potraviny, co nás dnes obklopují, pramení z rukou průmyslu a my tyto pokrmy a výrobky konzumujeme, aniž bychom si uvědomili, že jíme špatně. Často nás i sami výrobci klamou informacemi na obalech.

Je člověk vůbec schopen přijmout zdravý životní styl v jakémkoli věku?

Mám klientky, které přesáhly 70 let. Hubnou. A jsou to ty nejlepší klientky. Lidé v tomto věku jsou neskutečně poctiví, a proto s nimi moc ráda pracuji. A ony díky své poctivosti skutečně krásně hubnou. Takže, věk je skutečně jen číslo. Dokonce jsou nadšené, jak pestře mohou jíst a přípravy pokrmů jsou pro ně rychlejší než vařit českou klasiku, kterou celoživotně vařily.

Co nás nejčastěji brzdí v přechodu na zdravý životní styl?

Nejspíš to bude pohodlí, lenivost, celoživotní nezdravé návyky, nulová motivace, nulová podpora okolí, vlastní opakované selhání, spokojenost se svým tělem, nedostatek času, nezkušenost se zdravou stravou, vyhoření, stres, únava a bohužel i rezignace na přechod zdravé výživy. Myslím, že ten seznam by ještě mohl pokračovat, těch faktorů je mnoho.

Jak moc je v našem jídelníčku důležitý dostatek vlákniny?

Vláknina je v jídelníčku člověka nepostradatelná. Bez ní to nepůjde. Sacharidy, které konzumujeme bez vlákniny jsou raketově přepraveny do krve a tvoří nám glykemickou špičku. Efektem glykemických špiček je rychle uvolňující se energie a přetvoření glukózy do tukových zásob. Ono s tou glukózou to také není úplně růžové. Když je jí hodně a přichází velmi rychle do krve, inzulín ji prvně začne ukládat do glykogenových zásob všude možně po těle (do jater a do svalů) a pokud je již obsazeno, přeměňuje cukr na tuk. Pokud konzumujeme sacharidy v době, kdy naše svaly odpočívají, je pravděpodobné, že tyto cukry odplují do tukových zásob. Vlákninu prosím chápejme i jako tzv. taxi. Vezme cestujícího, toho přepraví ho do tlustého střeva. Tam ho vysadí. Takto pomocí vlákniny živíme bakterie našeho střevního mikrobiomu. A věřte, že celé tajemství úspěchu našeho zdraví a hubnutí spočívá v naší střevní flóře, včetně imunity.

A co dostatečný příjem tekutin?

Nic v těle se bez vody neobejde. Jsme z 50 % voda. Pomáhá nám se vstřebáváním vitamínu, živin a odvádí odpadní látky. Jedině hydratovaný organismus může správně fungovat. Dnes už se naštěstí ví, že se do pití až tak nutit nemusíme, je sice důležité tekutiny přijímat, ale chodit stále s láhví vody nemusíme. Napijeme se kdykoliv máme potřebu, tělo není hloupé, upozorní nás.

Existuje nějaká optimální rychlost hubnutí?

Ono se to asi takto nedá pojmout, neplatí to pro všechny. Někdo hubne stabilně stejně, někdo zprvu pomaleji, později má úbytky vyšší. Ono to vše bude mít vazbu na pohyb, který vždy hubnutí umocní a to, že se později klientům nedaří, je většinou dáno vlivem úskoků v jídelníčků do říše průmyslově zpracovaných potravin, a to je brzdí.

S jakými pastmi jste se při hubnutí setkala?

Největším negativním vlivem pro všechny, kdo se chceme zdravě stravovat, je internet, sociální sítě a influenceři. Mnohdy jsme zmatení a nevíme, co jíst a co ne. Hledáme zbytečně složité verze jídelníčku, přitom jíst základní potraviny a pokrmy z nich, je tak snadné. Lidé si také nepřipouštějí, že je např. zastaví v hubnutí alkohol. Dalším častým problémem je, že doporučenou energii velmi lehce přejíme a energetický deficit v jídelníčku bohužel takto nevytvoříme a tím se v hubnutí zastavíme. Typickým příkladem jsou oříšky, jsou zdravé, ale pokud si každý večer dáme misku ořechů, v hubnutí se zastavíme.

A co výživové koktejly?

Konzumace koktejlů nás nikdy nikoho nenaučí vařit. Pokud není možnost se kvalitně najíst a někomu to ušetří čas, může je zařadit. Koktejly jsou ale plné aditiv a chemických sladidel, a co hůř, pro nás není zcela přirozené stravu pít. Asi bych doporučila proteinové koktejly u sportovců, které je někdy složité uživit na pozici bílkovin, ale jinak ne.

Setkáváte se u svých klientů s emočním jedením?

S emočním jedením se jistě setkal každý nás. Pokud je to jen občas, asi bych to neřešila. Problém bude, pokud je to příliš často. To už může naznačovat psychické problémy a těch může být mnoho. Pokud se často nachytáme u neovladatelného přejídání, zastavme se a přemýšlejme, co bylo našim posledním jídlem a kdy to bylo.

Certifikovaná přírodní zahrada: Oáza klidu pro lidi, zvířata i rostliny přímo u vás doma

Mít kousek přírody jen pro sebe – to je mnohdy nedostupným snem. Máte-li to štěstí a vlastníte pozemek na okraji města či na vesnici, můžete si ...

Často se stává, že se lidé celý den drží a stravují se zdravě, ale večer je ovládnou chutě. Čím to je?

Za prvé je zde návyk. Pokud budeme dnes a denně večer jíst, těžko se těmto zlozvykům večer vyhneme. Vždy nás v onen čas přepadne hlad i chuť.  Z dalších faktorů je klesající glykemická křivka. Pokud na svačinu odpoledne sníme převážně sacharidovou potravinu, jen samostatné ovoce, dortíček, sladkost, koláček, sušenku, jen pečivo, propad glykemie je po 2–3 hodinách velmi pravděpodobný. V tuto chvíli opět saháme po jídle a nemůžeme se zastavit.

Jak moc má vliv na redukci pravidelný pohyb?

Pohyb a hubnutí jde ruku v ruce, ale možná vás zarazí to, že má větší vliv na naše zdraví než na samotné hubnutí. Všichni si myslí, že nemůžou zhubnout, protože necvičí, to je ovšem hloupost a mýtus, většinou za veškerým neúspěchem stojí strava. A co hůř? Špatnou stravu nikdy nevycvičíme. Dle posledních výzkumu se prokázalo, že diabetikům se krásně zploští glykemická křivka, pakliže hned po jídle podniknou jakoukoliv fyzickou aktivitu a představte si, že postačí jen 10minutová chůze.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky Pavly Janovské, DiS.

13382

Diskuze k článku