-- reklama --

Rozhovor s diabetikem a cyklistickým šampionem Václavem Šňupárkem: „Raději vyjedu ven do deště, než sedět doma na trenažeru“

Rozhovor s diabetikem a cyklistickým šampionem Václavem Šňupárkem: „Raději vyjedu ven do deště, než sedět doma na trenažeru“
Václav v týmu Team Novo Nordisk Development působil 2 roky. Zdroj: se souhlasem autora Jana Brychty

Vrcholově sportujících diabetiků stále ještě moc není, ale jejich počet se každý rok zvyšuje. Jak ovlivňuje cukrovka sportovní výkony a proč je potřeba neustále zvyšovat povědomí o cukrovce mezi závodníky, trenéry i běžnou populací?

Vašku, když jsme spolu dříve dělali rozhovor, jezdil jste v týmu Novo Nordisk a závodil po celém světě. Proč jste v týmu skončil?

V UCI týmu Team Novo Nordisk Development jsem působil 2 roky, smlouvu jsem po prvním roce prodloužil, ale s koncem druhé sezóny mi bylo jasné, že v týmu nechci pokračovat. Částečně jsem nebyl spokojený s vedením týmu, ale důležitou součástí také bylo poznání, že moje výkonnost nestačí na vyhrávání, i když jsem tomu dával maximum, což se hlavně podepsalo na mém psychickém zdraví a já se rozhodl, že kvůli tomu dál pokračovat nechci.

A kde působíte nyní?

Letos jsem měl podepsáno na pražské Dukle jako civilista s tím, že budu klukům pomáhat v závodech, ale více se budu orientovat profesním směrem fyzioterapeuta. Pracovní vytížení však bylo o dost větší, než jsem si před sezónou plánoval, a tak jsem po zimní přípravě tréninku moc nedal, což bylo samozřejmě v závodech dost poznat. V současnosti tak moje závodění končí. Od října jsem zpátky ve škole a pokračuju navazujícím magisterským studiem fyzioterapie na UK FTVS a nyní jsem dva týdny působil jako fyzioterapeut extraligového týmu HC Energie Karlovy Vary, kde zaskakuju během nepřítomnosti jejich hlavního fyzioterapeuta.

Co pozitivního vám závodění v týmu Novo Nordisk přineslo?

V zásadě jsem si splnil dětský sen a mohl jenom jezdit na kole a závodit po celé Evropě, potažmo světě. Mám spoustu vzpomínek, kamarádů a skvělých zážitků s nimi v závodech i mimo ně. Naučil jsem se spoustu věcí o managementu diabetu při sportovních výkonech a díky tomu, že jsem byl v zásadě každý den na tréninku, tak jsem tyto zkušenosti nabíral rychleji, než kdybych například kombinoval sport s prací nebo studiem.

Nakoukl jsem pod pokličku profesionálního sportu, kde jste často na cestách, pod tlakem sponzorů i vedení týmu na výsledky. Je to často takový cirkus, kdy bydlíte s velkou taškou a kolem každou noc někde jinde a tým je vaše rodina.

Nově diagnostikovaná cukrovka 1. typu: Jak se zorientovat na úplném začátku?

U diabetu 1. typu dochází vlivem autoimunitního procesu ke ztrátě schopnosti těla tvořit životně důležitý hormon inzulin. Inzulin udržuje ...

PUMPU TÉMĚŘ NEODPOJUJI

Nakousl jste management diabetu…neměl jste v souvislosti s častým cestováním problém udržet své glykémie ve stanovených hodnotách?

Záleží, jak definujete, co už je problémové a co ne. Moje diabetoložka profesorka Štechová mě v zásadě vždy chválí, ale osobně mám pocit, že by to někdy mohlo být lepší.

Měl jste možnost případné obtíže s kompenzací konzultovat s nějakým odborníkem?

Dle interních týmových pravidel s námi na všech soustředěních a týmových závodech musela být zdravotnice, takže z tohoto hlediska o nás bylo postaráno. Na druhou stranu jsme závodní kalendář tak plný neměli a já často závodil i na závodech, kde jsem zajištění neměl.

Jak jste to řešil?

Po domluvě s některými týmy, jako je například Sparta, jsem si zajistil, aby mi vzali rezervy, náhradní inzulín i colu k sobě do auta. Samotná stránka managementu diabetu už ale byla jenom na mě.

Dříve jste měl problémy vybalancovat pohyb, jídlo a dobré glykémie. Naučil jste se už lépe pracovat s diabetem během sportu?

V současnosti jsem přešel na pumpu, jejíž automatické režimy tohle skvěle řeší. Jsem na ní cca půl roku. Loni mi v týmu výrazně nedoporučili přestup na pumpu v průběhu sezóny, takže jsem se k tomu odhodlal až nyní, a jsem spokojený. Pumpu téměř neodpojuju, chodím s ní na stěnu, hrát hokej, běhat, prostě cokoliv a funguje to v tom sportovním režimu opravdu velmi dobře.

Jak do vašich sportovních snah zasáhl covid?

Naštěstí jsem měl jako profesionální sportovec žití během různých omezení dost usnadněné – mohl jsem cestovat, chodit do posilovny a na dráhu i ven na kolo, takže omezení se mě zase tolik nedotkla.

Závody a tréninky se tedy nijak neomezily?

Závodní kalendář byl během prvního covidového roku dost omezený a příležitostí moc nebylo, nejdéle jsme byli na konci toho roku v Turecku, pak hned další měsíc v USA. V druhém roce jsme toho objeli mnohem víc. Bohužel jsem kvůli týmové logistice přišel o Tour of Bulgaria a Five Rings of Moscow, takže jsem měl méně příležitostí, než bylo domluveno.

Měl jste možnost si odjet nějaké závody on-line?

Na trenažeru v obýváku jsem samozřejmě také nějaký čas strávil, ale většinu zimy jsem byl ve Španělsku nebo Itálii, takže té indoor cyklistiky nakonec nebylo tolik. A já stejně vždy radši vyjedu ven i do deště než sedět na trenažeru. Virtuálních závodů jsem se moc neúčastnil, ale různých virtuálních skupinových tréninků nebo vyjížděk s kamarády nebo týmovými kolegy ano.

Může se připojit k takovým vyjížďkám kdokoli?

Team Novo Nordisk pořádá i občasné společné vyjížďky na platformě Zwift, na které se může kdokoliv připojit. Rozhodně se nejedná v těchto případech o rychlý trénink nebo závod, spíš taková social ride pro fanoušky, na kterou se můžete připojit ze svého obýváku nebo garáže.

Léčebna Mánes: Místo, kde se léčí diabetes 1. typu

Léčebna Mánes v Karlových Varech je jediným místem v České republice, kde se léčí děti s diabetem 1. typu. Léčebný pobyt trvá vždy 28 dní, ale je ...

MANAGEMENT DIABETU SI ŘEŠÍM SÁM

Jak často míváte trénink nyní?

V zimě jsme měli trénink 2x týdně na dráze v Motole, předtím jsme chodili běhat schody na atletickém oválu na Julisce nebo do posilovny a samozřejmě tréninky na venku na silnici, celkem tedy trénuji 16 až 20 hodin týdně. Absolvovali jsme dvakrát i zimní přípravu v Harrachově a na Mallorce. Ale jak říkám, mnohem víc jsem pak pracoval, než trénoval, a o nějaké systematické přípravě už se nedalo mluvit.

Nepotýkáte se s hypoglykémií během tréninku nebo po něm?

Když už nějakou mám, bývá to až ke konci tréninku, když dostatečně v průběhu tréninku nejím.

Dá se tomu nějak předejít?

Důležité je držet stálý přísun sacharidů, ať už v podobě banánů, müsli tyček nebo i sportovních gelů. V závodě se toto doporučení pohybuje až na fyziologické hranici vstřebatelnosti sacharidů, což je kolem 90 g sacharidů za hodinu, v tréninku třeba 60-70 g/hod, ale pochopitelně se to odvíjí i od typu tréninku a tréninkového motivu. Pokud vidím, že nastává nějaký problém, sáhnu do kapsy a vytáhnu gel, který mě relativně rychle „spraví“.

Vědí všichni v týmu o tom, že máte cukrovku?

V rámci týmu to ví všichni, jak týmoví kolegové, tak trenéři nebo sportovní ředitelé.

Věděli by, jak vám v případě akutní hypoglykémie pomoci?

V závodě mám v doprovodném týmovém autě pro všechny případy náhradní inzulinové pero, glukagon a plechovku koly. Jednoduchý postup jsem jim pro všechny případy dával, takže věřím, že by mi pomoct dokázali.

U závodů vás hypoglykémie netrápí?

Zásadní hypoglykémii jsem během závodu asi nikdy neřešil. Možná je to i tím, že cílové hodnoty v závodě a tréninku jsme měli v týmu nastavené na 6,2-10 mmol/l. Ale samozřejmě když hladina glykémie klesá pod cílové hodnoty, výkon není takový. Takže zásadní problém ne, ale párkrát jsem závod nedokončil na pokles výkonnosti spojený s nízkou glykémií.

Jak řešíte, pokud se glykémie začne snižovat během závodů?

Když se hodnota začíná nějak podezřele rychle snižovat, není to nic, co by i v případě rychlého poklesu 2-3 gely nevyřešily. V závodech jsem míval častěji obavy o hyperglykémie a s nimi spojené křeče. V Turecku jsme závodili na začátku září v průměrné teplotě kolem    43 °C v takové polopoušti, a to jsem byl na opravdu vysokých hodnotách celý závod. V týmu se s tím potýkali všichni, a naše zdravotnice nám pak pomáhala upravovat strategie do dalších závodů, protože jsme tam trávili asi 4-5 týdnů a jeli několik jednorázových závodů a jeden etapák.

Slunce vstupuje do vlády Býka. O pozornost se přihlásí láska i odvaha, na peníze buďte opatrní

Vodnář (21. 1. – 20. 2.) Čeká vás mnoho dobrého. To, v co jste doposud věřili, se však zásadně promění. Důvodem bude především něco, co se ...

Pochvaloval jste si pumpu, využíváte i senzory? A nevadí vám pumpa během závodů?

Ano, mám senzory a bez nich by takové sportování nebylo pořádně možné. Hodnoty glykémie mám napárované i do svého cyklocomputeru Wahoo a mám je tak stále na očích. Stalo se mi zatím pouze dvakrát, že bych kanylu při sportu vytrhl. Probíhal jsem hustými smrčky na běžeckých závodech, a i když jsem měl port přelepený kineziotejpem a hadičku co nejvíce schovanou, stejně to nedopadlo a po doběhu jsem musel nastřelovat znova. Po druhé to bylo po hitu na hokeji, ale to nejsou zásadní problémy, když má člověk u sebe náhradní materiál.

Začal jste studovat. Jak zvládáte sportovní režim a studium na vysoké škole?

Během závodní kariéry jsem sice studentem částečně byl, ale studovat jsem kvůli častému pobytu v zahraničí nedokázal. Fyzioterapie, jakožto zdravotnický obor, neměla tolik on-line výuky během pandemie a já nedokázal plnit studijní povinnosti, tedy hlavně se vůbec na hodiny dostavit. V současnosti věřím, že studijní povinnosti plním svědomitě a příkladně, a doufám, že mi to vydrží. (smích) Sportovní režim mám nyní pestrý a věnuji se více sportům, na kole už jezdím jen na kafe.

Máte pocit, že se ve společnosti zlepšilo povědomí o diabetu, nebo jsou stále zapotřebí osvětové aktivity?

Myslím, že osvětové aktivity jsou neustále potřeba, a to nejen v běžné populaci, ale co se týče kombinace sportu a diabetu i mezi odbornou veřejností. Přeci jen ještě tolik vrcholově sportujících diabetiků není, aby s nimi měli zkušenost všude, i když s každým rokem se jejich počet zvyšuje. Na jaře jsem byl pozván díky paní doktorce Horové a českému zastoupení Novo Nordisk na rozhovor na DiaDny v Luhačovicích, kde si pár desítek účastníků kongresu přišlo povídaní poslechnout a věřím, že i pro ně to bylo zajímavé.

Václav Šnupárek | zdroj: se souhlasem autora Jana Brychty

KOMENTÁŘ DIABETOLOGA AS. MUDR. JANA BROŽE, Ph.D.

„Pumpa s uzavřeným okruhem zvládá i sportovní aktivity“

 První rozhovor s Václavem Šňupárkem si čtenáři mohli přečíst v 6. čísle DIAstylu z roku 2018. Doporučuji ho všem zájemcům o vrcholovou cyklistiku, protože je v něm dobře popsán „glykemický život „cyklistického závodníka“ a nabízí tedy podrobný vhled do toho, jak glykémie v rámci profesionálního sportu ovládat.

Nyní se kariéra Václava Šňupárka posouvá dále k civilnějším konturám, tak, jak to dříve či později čeká každého profesionálního sportovce. Z diabetologického hlediska je zajímavá informace o tom, že přešel na pumpu s uzavřeným okruhem a že s ní zvládá všechny sportovní aktivity. Tento typ léčby je opravdu skvělý, ale mívá rezervy právě při sportu, při kterém na rychlé změny glykémie uzavřený okruh ne vždy stihne zareagovat.

Přeji Václavovi úspěchy v jeho studiu i dalším profesním životě a budeme se těšit na další rozhovor, kde se s námi podělí o strategii, se kterou při uzavřeném okruhu řeší sportovní aktivity.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem MUDr. Jana Brože, Ph.D. a Václava Šňupárka

3928

Diskuze k článku