Revoluční neuroplasticita: Nervová spojení v dospělosti nejsou definitivní. Omladit svůj mozek můžete v každém věku

Revoluční neuroplasticita: Nervová spojení v dospělosti nejsou definitivní. Omladit svůj mozek můžete v každém věku
Mozkové funkce představují z velké části neprobádanou oblast vědy. Jistě však již víme, že nervová spojení je možné měnit a přesouvat. Zdroj: Freepik

Mozek je úžasný orgán s obrovským potenciálem, který stále zůstává z většiny nevyužit. Jedním z nejzajímavějších objevů v oblasti moderních neurověd je zjištění, že mozkové struktury a spoje nejsou definitivní, jak se dříve mylně předpokládalo, ale dynamické a adaptivní. Toto flexibilní chování mozku se nazývá neuroplasticita. A právě ta je jedním z klíčů k bystrému myšlení i v pokročilém věku. Víte, jak ji podpořit ve svém každodenním životě?

Napadlo vás někdy, že by bylo skvělé, kdyby váš mozek fungoval jinak? Kdybyste nemuseli uvažovat pořád ve stejných zajetých kolejích a byli schopni se na věci občas podívat novým, čerstvým pohledem? Náš mozek se novým cestám může naučit, chce to jen vědět, jak jej správně navést. Pokusíme se vám poradit v následujícím článku.

Mozek se novým způsobům přemýšlení může naučit i v pokročilém věku

Neuroplasticita, často označovaná také jako mozková či neurální plasticita, je schopnost mozku měnit se a přizpůsobovat v průběhu života. Konkrétně jde o proces, při němž se neurony (nervové buňky) a sítě neuronů v mozku mění v reakci na nové informace, zkušenosti, psychická i fyzická traumata či nejrůznější změny v okolním prostředí. Dříve se předpokládalo, že nervové struktury se vyvíjí jen do určitého věku, zhruba do 25 let, a poté se nemění. Tento názor je však již pokrokovou vědou překonán, a není tak důvod, proč by se i lidé pokročilejšího věku nemohli snažit rozvíjet svoje kognitivní schopnosti.

Oranžové květy měsíčku prospívají lidem i hmyzu. Vyzkoušejte domácí přípravu masti

Měsíček je oblíbenou léčivou bylinou s řadou prospěšných účinků na lidské zdraví. I diabetikům nabízí řadu výhod a právě teď je ideální doba pro ...

Jak neuroplasticita funguje?

Mozek se může adaptovat na mnoha různých úrovních. Může vytvářet nové synapse, což jsou spojení mezi neurony, nebo může měnit sílu existujících synapsí. Když se učíme novou dovednost, aktivují se určité oblasti mozku a vytvářejí se nová spojení mezi neurony. Pokud se určitá cesta v mozku používá častěji, stává se silnější, zatímco méně používané cesty postupně oslabují.

Neuroplasticitu můžete podpořit na několika úrovních

Flexibilitu mozku lze podporovat mnoha způsoby. Zde uvádíme ty nejdůležitější:

  1. Učení a vzdělávání: Ať už se jedná o učení nového jazyka, hraní na hudební nástroj, či osvojení nové sportovní nebo pohybové dovednosti, každá nová zkušenost stimuluje mozek a vytváří v něm nová funkční spojení.
  2. Fyzická aktivita: Pohyb a cvičení mohou zvyšovat počet nových neuronů v některých částech mozku a zlepšovat spojení mezi nimi.
  3. Meditace: Pravidelná praxe meditace může měnit strukturu a funkci mozku, což bylo prokázáno mnoha vědeckými studiemi.
  4. Zdravá strava: Konzumace potravin bohatých na antioxidanty, omega-3 mastné kyseliny a další živiny podporuje zdraví a správnou funkci mozku.
  5. Sociální interakce: Komunikace s lidmi a účast na společenských aktivitách stimuluje různé části mozku a pomáhá nám zůstat „mladými“.

Nezahálejte u vody: Zacvičte si ve vlnách a využijte nestabilního terénu

Vodní radovánky si můžete uzpůsobit sobě na míru. Chcete zažít trošku adrenalinu? Zkuste paddleboarding! Je na místě spíš uvolnění a zklidnění? ...

Studie neuroplasticity přichází s fascinujícími zjištěními

Mnohé studie na téma neuroplasticity pootevřely dvířka k ohromujícímu potenciálu mozku, o kterém stále spousta lidí nemá ani potuchy. Zde uvádíme několik dechberoucích ukázek:

  1. Přizpůsobení po ztrátě smyslu: Vědecké výzkumy ukázaly, že pokud jedinec ztratí jeden ze svých smyslů (např. zrak), jeho mozek se může reorganizovat a vylepšit funkce zbývajících smyslů (např. sluch nebo hmat). To je částečně důvodem, proč někteří nevidomí lidé mají vynikající sluchové schopnosti.
  2. Londýnské taxíky: V jednom z nejznámějších výzkumů o neuroplasticitě vědci zkoumali mozky londýnských taxikářů, kteří museli projít náročným výcvikem, aby se naučili orientovat v komplikovaném městském prostředí. Výsledky ukázaly, že hipokampus, oblast mozku spojená s pamětí a prostorovou orientací, byl u těchto řidičů větší než u ostatních lidí.
  3. Meditace a šedá hmota: Studie ukázaly, že pravidelná meditace může zvyšovat hustotu šedé hmoty v některých oblastech mozku, což je spojeno s lepšími kognitivními schopnostmi, empatií a sebekontrolou.
  4. Vícejazyčnost a neuroplasticita: Výzkumy ukázaly, že lidé, kteří mluví dvěma nebo více jazyky, mají tendenci mít větší hustotu šedé hmoty v oblastech mozku spojených s jazykem. Tato zvýšená hustota může být výsledkem neuroplasticity vyvolané potřebou pravidelně přepínat mezi jazyky.
  5. Videohry a mozkové spojení: Některé studie dokazují, že hraní akčních videoher může posilovat neurální spojení spojená s rychlým rozhodováním a jemnou motorikou. Hraní akčních počítačových her je pro nás tedy v jisté smyslu velkým přínosem!

Tyto studie poukazují na fascinující a flexibilní povahu našeho mozku a objasňují, jak různorodé zkušenosti mohou ovlivnit jeho strukturu a funkci. Budoucí výzkum zřejmě přinese mnoho dalších objevů, které nám poskytnou hlubší pochopení potenciálu neuroplasticity.

Proč je neuroplasticita vlastně tak důležitá?

Neuroplasticita nám umožňuje adaptovat se na měnící se okolí a učit se novým věcem i v pokročilém věku. Díky neuroplasticitě můžeme regenerovat a zotavovat se i po fyzickém zranění mozku, jelikož neurony si chybějící spoje dokáží vybudovat znova. Také nám to umožňuje neustále se rozvíjet, učit se novým dovednostem a posouvat naše dosud nepřekonané hranice.

Pochopení principu neuroplasticity je klíčem k porozumění tomu, jak se náš mozek vyvíjí, učí a regeneruje. Investice času a energie do aktivit, které neuroplasticitu podporují, má bezesporu pozitivní dopady na naše kognitivní schopnosti, emoční pohodu a celkové zdraví.

Zdroje: ncbi, scientificamerican, brainmarket

12629

Diskuze k článku