Reportáž: Jak se žije diabetikům na Kostarice?

Reportáž: Jak se žije diabetikům na Kostarice?
Kostarika je také žádanou dovolenkovou destinací. Zdroj: Shutterstock

Péče o diabetiky, jejich vzdělávání i přístup k potřebným pomůckám se v různých zemích liší. Jak vypadá život s diabetem na slunné Kostarice? O tom jsme si popovídali s Vivianou Obando, která na Kostarice nejen žije, ale také pomáhá dalším diabetikům.

Zajímá vás spíš, jak se žije diabetikům v jiných evropských zemích? Pak si můžete přečíst naše další zajímavé reportáže o tom, jak jsou na tom lidé v Chorvatsku, Rumunsku, Británii nebo třeba v Dánsku!

Jak na Kostarice probíhá edukace diabetiků?

Národní zdravotnická instituce – Caja Costarricense del Seguro Social (Kostarický fond sociálního zabezpečení) má pár vzdělávacích programů. Nicméně z mé osobní zkušenosti drtivou většinu edukací pořádá právě sdružení Día Vida. Existuje také několik certifikovaných edukátorů diabetu, kteří s touto asociací spolupracují.

Musí diabetici platit za pomůcky?

Díky Caja Costarricense del Seguro Social jsou v zemi zdarma poskytovány zásoby pomůcek, jako je například pomalu působící inzulin (NPH), glukometr, testovací proužky a stříkačky. Ve zvláštních případech poskytuje také inzulinové pumpy s příslušenstvím, ultra rychle působící inzulin (to však platí pouze pro děti) a také ultra pomalu působící inzulin (Lantus). Pokud si ale někdo přeje mít inzulinovou pumpu a všechny potřebné pomůcky k ní, senzory, inzulinová pera, lancety nebo jiné značky inzulinů a glukometrů, musí si je koupit v soukromých lékárnách nebo objednat z jiné země.

Reportáž: Jak se žije diabetikům v Indii?

O Indii a diabetu jsme pro vás psali i v zajímavém článku Indie zažívá extrémní nápor: zemi hrozí, že se u více než poloviny populace rozvine ...

Můžeš nám říct něco blíže k senzorům?

Na Kostarice existují senzory jak v soukromém prodeji, tak ve veřejném sektoru. Ale ty jsou dodávané s inzulinovými pumpami pouze vybraným dětem s diabetem. Drtivá většina diabetiků si musí senzor pořídit za vlastní peníze od soukromých prodejců.

Jak jsi se stala součástí programu YLD?

Můj příběh s YLD (dvouletý vzdělávací program pro mladé s diabetem pod záštitou IDF – Mezinárodní diabetické federace) začal v roce 2016, kdy jsem se o existenci tohoto programu dozvěděla od mé mentorky Pauly Chinchillové. Ale až v roce 2019 jsem opravdu započala toto dobrodružství, ve kterém jsem se zamilovala do vášně, kterou jsem viděla u hodně lidí s diabetem, kteří ve svých místních i mezinárodních komunitách dělají skutečné změny týkající se diabetu.

Co bys chtěla ohledně diabetu ve své zemi změnit ty?

Ačkoli se domnívám, že je na Kostarice dobrá podpora diabetiků ze strany veřejného zdravotnictví, existují některé aspekty, které by mohly být mnohem lepší. A to zvláště pokud jde o přístup k některým pomůckám, jakož i účinnější vzdělávání v oblasti diabetu. Tato moje kritika ale míří na veřejný sektor, protože v soukromém sektoru dochází ke zlepšení v obou aspektech.

Viviana

Vivianě je 25 let a léčí se s diabetem 1. typu. | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autorky

Můžeš uvést nějaký příklad?

Mohu uvést jako příklad glukometry pro nemocniční použití, které jsou poskytovány populaci za účelem kontroly hladiny glukózy v krvi. Jde ale o glukometry, které nejsou vhodné pro každodenní použití. Dochází pak ke špatnému čtení hodnot. Přesto bych ale na závěr chtěla upřesnit, že na národní úrovni existuje dobrá práce v léčbě diabetu. Samozřejmě, není vynikající, jelikož je vždy možnost něco zlepšit. Podle mě je také důležité nebát se bojovat za práva diabetiků a stále zvyšovat povědomí o cukrovce.

Kdo je Viviana Obando? Viviana pochází z Kostariky a byl jí diagnostikován diabetes 1. typu. Ve svém životě má tři velké vášně – svoji práci sociální pracovnice, vše, co souvisí s uměním, a také pomoc diabetikům. Právě diabetes totiž změnil kompletně její život. Je součástí celostátního sdružení „Día Vida“. Na životě s diabetem ji nejvíce nadchla propojená komunita lidí, která drží při sobě.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky Adély Sklenářové

4237

Diskuze k článku