Psí záchranáři aneb Jak mohou signální psi pomoci v léčbě diabetu?

Existuje mnoho pomůcek a přístrojové techniky usnadňujících život s diabetem. Od inzulínových per, jednorázových jehel, měřících proužků a glukometru, až po ty nejmodernější, jako jsou monitorovací senzory glukózy. To vše jsou ověřené technologie, na které sází většina diabetologů, protože jimi nelze nic pokazit. I technika však může selhat.

Výcvik signálních psů

Signální psi a jejich výcvik k rozpoznání vysoké a nízké glykémie je na svém úplném počátku. Prvním z takových záchranářů byl pes Armstrong, který byl za svoje dovednosti v roce 2003 zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Je tedy vidět, že je to poměrně nová záležitost. Studie však uvádějí, že tato zvířata dokážou ve většině případů rozpoznat nízkou hladinu cukru v krvi ještě dříve než glukometry. Takto cvičení psi se učí detekovat pach, který je údajně typický pro snižující a zvyšující se glukózu, již od štěněte. Pravý výcvik pak začíná od jednoho do tří let. Jednou z mála neziskových organizací, která se tomuto výcviku v ČR věnuje, je Helppes – ta cvičí tyto psy cíleně pro diabetiky od roku 2012. Od roku 2016 se této problematice věnuje i nezisková organizace Pes pro tebe. 

Výcvik signálních psů je finančně náročný a každý pes se cvičí na míru klientovi a jeho potřebám. Ročně tak organizace Helppes vychová pouze dva až tři psy. Pořízení takového psa záchranáře se pohybuje okolo 300 tisíc korun a pojišťovny bohužel tyto náklady neproplácejí, alespoň prozatím. Získat takového pomocníka i přesto není jednoduché, předchází tomu nemalé administrativní komplikace a sám diabetik musí splňovat určitá kritéria – větší šanci mají například pacienti s labilním diabetem (jejich hladina glykémie nekontrolovatelně klesá nebo naopak stoupá).

Praktické rady pro diabetika: Jak na správnou aplikaci inzulínu?

Inzulín se nejčastěji aplikuje injekčně do podkoží, kde je větší množství tuku. Místo vpichu rozhoduje o tom, jak rychle se bude inzulín ...

Jak signální psi pomáhají?

S kolísáním nebo naopak stoupáním hladiny cukru v krvi uvolňuje tělo chemické látky (především isopren), které mají jistý zápach. Psi se správným výcvikem jsou schopni tyto chemické změny rozpoznat a upozornit na ně svého pána šťoucháním, škrábáním nebo olizováním. Diabetik je tak schopný reagovat na svou glykémii ještě dříve, než se dostaví první příznaky hypo- nebo hyperglykémie. Kromě toho jsou tito psi také cvičeni k tomu, aby podali inzulínové pero, lahev s pitím, cukr, případně mohou speciálním spínačem přivolat pomoc. Při kolapsu na ulici se pes záchranář od pána nehne ani na krok a reflexní vesta zvířete každého jasně informuje, že se jedná o asistenčního psa diabetika.

Díky způsobu, jakým signální psi rozpoznají hladinu cukru v krvi, je možné, že v budoucnu nebude potřeba provádět měření glykémie z krve. Mohly by totiž existovat dechové senzory, které by rozpoznaly zvýšení nebo snížení chemické látky isoprenu z dechu.

Další benefity psích záchranářů

Opatřením takového psa si nepořizujete pouze malého chlupatého zdravotníka přímo k vám domů, ale také dobrého společníka, přítele a mnohdy i právoplatného člena rodiny. Psi totiž prokazatelně zlepšují náladu a psychiku. Pomáhají zejména u diabetických dětí, které se kvůli své nemoci mohou cítit vyčleněné z kolektivu. Soužití se psem má také vliv na imunitu a v neposlední řadě vás donutí ke každodennímu pohybu, který je u diabetiků více než žádoucí, protože takové zvíře samozřejmě potřebuje vyvenčit. Tato „psí služba“ je prozatím úplně na počátku svého rozvoje, i tak je o ni enormní zájem. Tento psí potenciál je natolik zajímavý, že se k němu určitě budeme v budoucnu vracet čím dál častěji.

Zdroje: helppes.cz, wagwalking.com, freestylelibre.cz

1276