Na problémy s kůží a vlasy pomáhá biotin

Biotin má mnoho jmen. Říká se mu také vitamin B7, koenzym R nebo vitamin H. Poslední název získal díky svým léčivým účinkům na vlasy a kůži. Z německých slov Haar (vlasy) a Haut (kůže) si přivlastnil písmeno H.

Na problémy s kůží a vlasy pomáhá biotin

Biotin patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě, a stejně jako ostatní z této skupiny, není pro lidský organismus toxický. Jeho denní dávka není přesně stanovena a doporučené dávky se značně liší. Obecně ale můžeme říci, že se dětem doporučuje užívat 10–35 μg denně, dospělým přibližně 30–60 μg denně. Některé potravinové doplňky uvádějí jako doporučenou denní dávku (DDD) dokonce 150 μg denně.

Ve kterých potravinách biotin najdeme?

Největší zásobárnou biotinu jsou jedlé kaštany a játra, následují luštěniny, ledvinky, arašídy, mléko, sója, rýže, ovesné vločky, vodní melouny a vaječné žloutky. Velkou výhodou vitaminu H je jeho tepelná stálost, takže se během kuchyňské úpravy (vaření, pečení atp.) jeho koncentrace v potravinách snižuje jen velmi málo.
Kromě toho, že biotin přijímáme potravou, je také produkován střevními bakteriemi v trávicím traktu lidského organismu. V tomto případě si vyrábíme vitamin sami. Je to však možné jen za předpokladu, že není porušen komplikovaný, vysoce citlivý a uspořádaný svět střevních mikrobů.

Nedostatek biotinu většinou nehrozí

V našich zeměpisných šířkách je nedostatek biotinu ojedinělý a při dodržování klasického jídelníčku nehrozí. Může se projevit u lidí, kteří konzumují ve větší míře vaječný bílek či syrová vejce celkově. Vaječný bílek totiž obsahuje látku avidin, která na sebe váže biotin a ten se tak stává neúčinný. Právě ty totiž obsahují látky bránící vstřebávání biotinu. Nedostatek vitaminu H také může vzniknout jako následek poruchy trávení a oslabení střevní mikroflóry. Takové potíže mohou nastat vlivem používání některých antibiotik nebo sulfonamidů.

Vzácná vrozená porucha

Medicínský výzkum posledních let však napovídá, že vzácné případy biotinové avitaminózy vůbec nemusí být způsobeny nedostatkem biotinu, ale mohou být důsledkem dědičné metabolické poruchy, kdy tělo nedokáže znovu použít – tedy recyklovat tento vitamin, přestože je ho v těle dostatečné množství. Tato porucha je způsobena nedostatečnou činností nebo úplnou absencí některých enzymů, které fungují jen v přítomnosti biotinu. Jsou to zejména tzv. biotinidázy.
Příznaky a projevy této poruchy se obvykle objevují během několika prvních měsíců života. Takto postižené děti trpí často záchvaty, mají slabý svalový tonus, problémy s dýcháním a je u nich pozorován opožděný vývoj. Výskyt onemocnění je v běžné populaci naštěstí nízký, asi 1 dítě na 60 000 novorozenců. V některých částech světa může být i vyšší. Například nedávný výzkum v Maďarsku prokázal, že výskyt této genetické vady je v západní části státu asi třikrát vyšší než v jiných částech Evropy.

Úloha biotinu v organismu

Biotin ovlivňuje vzhled kůže, stejně tak vzhled nehtů a vlasů. Pokud se vám často třepí a lámou nehty nebo máte často roztřepené konečky vlasů, vlasy vypadávají a lámou se, znamená to nedostatek vitaminu H. Biotin tak nejenže zajišťuje tlustší a tím pevnější nehty, ale zabraňuje i šedivění vlasů, jejich nadměrnému vypadávání, proto se využívá i při léčbě plešatosti.

Významná role u diabetiků

Důležitou roli sehrává biotin i v léčbě cukrovky, zejména při diabetu mellitu II. typu. Při podávání biotinu ve vyšších dávkách (cca 9 mg denně, pouze pod dohledem lékaře) byla již po měsíci prokazatelně zjištěna nižší hladina cukru v krvi. Kromě snížení cukru v krvi napomáhá biotin i preventivně chránit organismus před poškozením nervů způsobeným právě cukrovkou.

Zajímavosti o objevení účinků biotinu

Zajímavá je historie objevu biotinu. Začíná náhodným zjištěním Steinitze v roce 1898, který pozoroval, že psi krmení syrovým vaječným bílkem zvrací a mají průjem. Protože vejce jsou běžnou součástí lidské stravy, byly Steinitzovy experimenty zopakovány i na jiných zvířatech, aby se zjistilo, zda nemohou mít nepříznivý účinek i na lidské zdraví. U myší, potkanů, králíků i psů bylo pozorováno, že při určitém podílu syrového bílku v jejich stravě zvířata strádají, hubnou, ztrácí ochlupení, objevují se u nich kožní záněty a nervosvalové dysfunkce. Tento syndrom vešel do historie medicíny pod označením „syndrom vaječného bílku“. Když byl bílek tepelně opracován, k žádným poruchám nedocházelo.
Tímto zajímavým problémem vlivu syrových vajec na zdraví savců se začal zabývat anglický fyziolog W. G. Bateman na Univerzitě v Yale a v roce 1916 publikoval vědeckou studii, ve které prokázal, že za „syndrom vaječného bílku“ je odpovědný jeden z vaječných proteinů, glykoproteid zvaný avidin.
Syndrom však nevyvolává avidin přímo, ale zprostředkovaně tím, že na sebe váže biotin produkovaný bakteriemi v tlustém střevě i biotin přijímaný běžnou potravou, a tím z něj vytvoří biologicky neúčinnou látku, která nevyužita odchází z těla stolicí. Podávání syrového vaječného bílku je dodnes používaný laboratorní postup, jak uměle navodit extrémní nedostatek biotinu a způsobit tak jeho avitaminózu. Syndrom vaječného bílku tedy může být léčen biotinem.

PRŮMĚRNÝ OBSAH BIOTINU V POTRAVINÁCH

potravina obsah biotinu v µg na 100 g
maso 3 až 7
mléko a mléčné výrobky 4
ovoce 1 až 2
vnitřnosti až 90
špenát 7
brambory 0,4
mrkev 3
rajčata 4
vejce 20
žloutek 50
arašídy 35
luštěniny 7 až 13
kvasnice až 80
těstoviny 1
Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na