Bylinná lékárna: Přírodní léky proti kašli

Kašel je běžné onemocnění, které se nikomu z nás nevyhýbá. Není to většinou nic vážného, ale dovede potrápit. V současné době se k léčbě kašle používají velmi často preparáty obsahující především syntetické látky. Kašel se ale vždy léčil i běžnými prostředky založenými na bylinných preparátech.

Bylinná lékárna: Přírodní léky proti kašli

Odborně řečeno je kašlací reflex aktivní obranou dýchacích cest proti infekci. Na sliznicích horních cest dýchacích se tvoří hlen, který je chrání před napadením infekcí. Hlen původce infekce nebo jinou škodlivinu obalí a umožní ji spolu s hlenem vykašláním odstranit z horních cest dýchacích.

Při léčbě kašle používáme v principu dvě různé skupiny látek (expektorancia). Jedna působí tak, že zředěním hlenu usnadňuje jeho vykašlávání, zatímco druhá tlumí dráždivý kašel.

Cibule, lékořice i jitrocel

Shutterstock

U přírodní léčby se často poněkud potupně hovoří o tzv. „babských lécích“, ale podceňování je trochu zbytečné. Takový medový výluh cibule, ačkoliv není příliš chutný (brr!!) často docela dobře pomůže doléčit prodělané nachlazení nebo předejít suchému dráždivému kašli.

Jiným „domácím“ prostředkem proti kašli je lékořice, která se nachází v různých čajových směsích. Původně pochází ze Středomoří. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století, kdy ji do střední Evropy rozšířili Benediktíni. Zplaněla na jižní Moravě, v okolí Mikulova, Bzence a Hustopeče. Kořen lékořice usnadňuje vykašlávání a působí protizánětlivě. Také se používá jako ochucovadlo potravin. Zahuštěním extraktu z kořene lékořice vzniká cukrovinka pendrek (z německého Bärendreck “medvědí lejno”). Lékořicové cukrovinky byly vynalezeny již v roce 1600 v Holandsku.

Jako léčivá droga proti kašli se také často používá jitrocel širokolistý, který pomáhá při kašli, kataru průdušek a plicním astmatu. V čaji pomáhá při odkašlávání, uvolňuje hleny.

V čajových směsích používaných k léčbě kašle se vyskytují mateřídouška, tymián, kleč, fenykl, anýz, tedy rostliny, které se často používají v kuchyni jako koření do jídla.

Shutterstock

Cizokrajný eukalyptus

Většina dosud uvedených přírodních léčivých prostředků proti kašli je domácího původu nebo se alespoň vyskytuje v na území Evropy. Některé přírodní látky s účinkem proti kašli však pocházejí i z jiných kontinentů. Mezi ně patří například blahovičník neboli eukalyptus. Listy se používají k inhalaci při nachlazení. Listy blahovičníku obsahují silici, která má antibakteriální účinky. První zprávy o eukalyptech přinesli v 70. letech 18. století do Evropy účastníci první plavby Jamese Cooka do australské oblasti. Domorodí Aboridžinci používali tradičně listy a kůru eukalyptů při nachlazení a chřipce.

„Blicí kořínek“ vyzkoušel i Purkyně

Zajímavá je historie objevu účinků jiné cizokrajné rostlinné drogy, jejíž výluhy se používaly při léčbě kašle. V polovině devatenáctého století Radix ipecacuanhae (ipekakuanhový kořen) zkoumal i český vědec Jan Evangelista Purkyně. Drogu tvoří usušený kořen rostliny hlavěnky dávivé (Uragoga ipecacuanha). Jako léčivku ji objevil misionář – jezuita z Portugalska Manuel Tristãon, který působil v Brazílii v letech 1570–1600. Droga je dosud uváděna ve mnoha národních lékopisech. Její různé formy (extrakt, kořen, tinktura, prášek) uvádí také Český lékopis 2017.

Výtažky z hlavěnky dávivé, jak český název napovídá, se původně používaly jako účinné emetikum (dávidlo). Purkyně se zúčastnil jako dobrovolný objekt pokusů při zkoušení těchto extraktů. Zkoušení účinku dávidel nebylo právě příjemné, ba ani bezpečné, ale Purkyně toto riziko podstoupil. Výsledky pokusů zveřejnil jako jednu ze svých prvních experimentálních prací v r. 1820. V později uveřejněném článku v přírodovědeckém časopise Živa v roce 1857 nazývá hlavěnku výstižně „blicím kořínkem“.

Shutterstock

V pokusech se zjišťovala souvislost mezi dávkou a účinkem drogy. Ukázalo se, že menší dávky extraktů z hlavěnky působí příznivě na tvorbu hlenu v horních cestách dýchacích, mají tedy příznivý účinek při léčbě suchého kašle. Výsledky Purkyňových pokusů tak plně potvrdily starší Paracelsovy poučky, že o účinku na lidský organismus rozhoduje především dávka. Ta určuje, zda užitý přípravek bude jedem, nebo lékem.

Efedrin už od lékaře nedostanete

Také efedrin je přírodní látka. Vyskytuje v rostlinách čeledi chvojníkovitých (Ephedraceae) rodu Ephedra, které rostou především v Asii, výjimečně ve Středomoří. Efedrin rozšiřuje průdušky a tím zlepšuje dýchání, působí vasokonstrikčně (zužuje cévy) a tím pomáhá k uvolnění nosu ucpaného při rýmě zduřelými sliznicemi.

Stejně jako u mnoha dalších léků, které mají původ v přírodě, i u léků proti kašli však dochází často k jejich zneužívání, a to dvojím způsobem. Prvním je zvyšování dávek léku nad předepsanou míru, tedy jeho nadužívání, do té míry, že působí euforické stavy. Druhý, promyšlenější způsob spočívá v tom, že se z účinné látky obsažené v léku vyrábí pokoutně opojná droga. V případě léků proti kašli se cílí na efedrin, případně metamfetamin, které poslouží pro výrobu pervitinu. Proto byla zrušena registrace a pozastavena výroba přípravků s obsahem efedrinu. Tyto přípravky byly nahrazeny léky obsahujícími bezpečnější pseudoefedrin.

Shutterstock

Kdo je kdo?

 Paracelsus, vlastním jménem Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, (1493–1541) byl alchymista, astrolog a lékař. Respektoval lidové nauky a pro své názory byl nezřídka podezříván z čarodějnictví. Předznamenal vznik novodobého lékařství.

Jan Evangelista Purkyně (1787 – 1869) byl český fyziolog, anatom, biolog, básník, filozof a představitel českého politického a společenského života. Byl jedním z nejvýznamnějších vědců devatenáctého století. Je známý tím, že účinky řady nových léčivých látek, včetně drog a jedů, otestoval sám na sobě. Několikrát se přitom ocitl v ohrožení života.

Autor: Mgr. Vít Černý

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x