Příběhy, které napsal sám život: Cukrovku beru jako dobrou kamarádku, říká diabetička 2. typu Hana Smětáková

Hanko, máte diabetes 2. typu a loni se vám podařilo výrazně redukovat váhu. Jak se vám to povedlo?

Dlouhé roky jsem se snažila zhubnout v podstatě bez výrazného úspěchu. Naposledy se mi podařilo zhubnout několik let před záchytem diabetu. Poté to šlo plíživě nahoru, každý rok půl až jedno kilo nahoru. Často jsem slyšela věty typu „chtělo by to zhubnout, ale s cukrovkou se přibírá“.

Kdy přišel ten zlom?

Zlom přišel až s použitím senzoru, když jsem viděla, jak můj organismus reaguje. Začala jsem jíst možná o něco méně, ale hlavně jsem se naučila vybírat si jídlo, které mi glykemie tolik nerozhodilo. K tomu jsem přidala i pohyb, bez kterého by to nešlo.

Vztah mezi cukrovkou a poškozením ledvin: Od 90. let minulého století počet těchto pacientů trvale stoupal

Posouzení důsledků ledvinových komplikací u diabetiků charakterizují nejlépe počty pacientů, kteří v jednom kalendářním roce vyžadují zahájení ...

A jaký typ pohybu jste si vybrala?

Mám ráda jakýkoli pohyb. Až 3x týdně chodím tančit. Dvě hodiny je to orientální tanec a pokud mi to vyjde, tak ještě hodinu nějaký jiný druh tance – indický bollywood, fitdance nebo latinskoamerické tance. Ráda chodím do přírody, ale to bývá většinou jen o víkendu, kdy vyrážíme se synem na delší, a hlavně svižnější vycházky do lesů. Já chodím s holemi, které mi pomáhají udržovat rychlejší tempo. Pak miluji plavání. Na to mám ale méně času a na bazén se dostanu většinou jen když doprovázím syna, který plave závodně.

Kromě menších porcí, jak jste dále upravila svůj jídelníček? Vyhýbáte se některým jídlům?

Nemám vyloženě jídla, která bych nejedla. Držím se názoru, že diabetik může jíst v podstatě vše, jen musí vědět co, kdy a v jakém množství. Nemusím smažená jídla. Netvrdím, že si jednou za čas nedám řízek, ale dávám přednost přípravě na přírodní způsob.

Jak tedy vypadá váš běžný jídelníček?

Ráno se snažím snídat do hodiny po probuzení. Někdy si dám snídani sladkou – ovesné vločky s mlékem nebo jogurtem a skořicí, k tomu nějaké oříšky nebo ovoce. Výjimečně někdy přidám i lžičku domácího medu. Mám vyzkoušeno, že med v kombinaci se skořicí mi s glykemií nehne – ověřeno opakovaně pomocí glukometru i senzoru.

Takže preferujete sladké snídaně?

Většinou ne, víc mám snídaně slané. Vejce, sýr nebo třeba tvaroh ochucený bylinkami, případně kořením – hlavně kurkumou, kousek kvalitní šunky, zelenina a kousek pečiva. Toho opravdu minimum, protože jsem díky senzorům zjistila, že dopoledne mi jakékoliv pečivo vystřelí hodnoty glykemie do závratných výšin (klidně z 5 na 12). K pití to bývá většinou čaj nebo káva s trochou mléka a voda. Nejradši mám ale čistou vodu. Na dopolední svačinu mívám obvykle nějaký mléčný výrobek s kouskem ovoce nebo pár mandlí.

Nejlepší čaje pro diabetiky: Regulují hladiny cukru v krvi a zvyšují citlivost na inzulin

Čaj patří mezi nejoblíbenější nápoje na světě – některé zdroje uvádějí, že je dokonce hned druhým nejoblíbenějším nápojem, první místo zaujímá ...

A dál?

Pak se většinou dávám drůbeží maso nebo rybu a doplním to zeleninou. Většinou si ale připravuji den předem jídlo do práce.

Jak vám diabetes diagnostikovali?

Na diabetes se přišlo náhodně v rámci preventivní prohlídky. Mám skvělou praktickou lékařku, která mě okamžitě po obdržení výsledků poslala na diabetologii. A to okamžitě myslím doslova.

Jela jste?

Ano. S hodnotami, které jsem měla, mě pak chtěli okamžitě hospitalizovat v nemocnici, ale narazila jsem na příjmu na „neřešitelný“ problém. Trvalé bydliště nemám v okrese Brno-město, ale Brno-venkov. Takže po půl dni „přehazování“ mezi odděleními mě zase propustili s tím, že mi dají nějaké léky a ať si najdu nějakou spádovou ambulanci. Byla jsem za ten den tak unavená a vystresovaná, že jsem přemýšlela, jak se dostanu do práce pro auto a úplně jsem vypustila z hlavy, že mi stojí u nemocnice na parkovišti.

Jak jste se cítila, když jste se to dozvěděla?

Co si budeme povídat, nic moc to nebylo. Cestou do nemocnice jsem přemýšlela o tom, kdo vyzvedne odpoledne syna ze školy a co s ním bude, když si mě tam nechají. Žijeme sice v domku, kde jsou i mí rodiče, ale syn v té době stále intenzivně rehabilitoval (cvičil, jezdil na plavání,…) a vozila jsem ho do školy.

Měla jste na diabetes podezření už předtím?

Příznaky diabetu jsem nijak nepozorovala. Žízeň nebo únava? Když byla zima, pila jsem hodně teplých nápojů, abych se zahřála. Když bylo teplo, tak zase hodně vody, abych se ochladila. A únava? Kdo by nebyl unavený, když vstává v pět a do postele se dostane kolem půlnoci? Dlouhé roky jsem znala jen cestu do práce a z práce, péči o syna (následkem porodu měl kompletně přetrhaných a poškozených 99 % nervů od lopatky po prsty) a klasické domácí práce.

Když si vás v nemocnici tak přehazovali, informoval vás vůbec někdo o tom, jak se cukrovka léčí?

Základní letáček jsem dostala už u praktické lékařky a potom na diabetologii. V trafice jsem objevila časopis DIAstyl. Občas jsem se také něco dočetla v časopisech nebo na internetu.

Reflux jícnu: Může za pálení žáhy i zápach z úst. Kromě antacid pomohou i dechová cvičení

Žaludeční obsah je agresivní. Obsahuje totiž kyselinu chlorovodíkovou a trávicí enzym pepsin. V některých případech může docházet dokonce ke ...

Věděla jste o té nemoci už něco předtím?

O tom, že diabetes existuje, jsem samozřejmě věděla, navíc se o pár let dřív objevil i v naší rodině.

Berete léky a musíte si aplikovat i inzulín. Jak to zvládáte?

S aplikací inzulinu problém nemám. Naštěstí si musím aplikovat pevně danou dávku, jen v případě vysokých hodnot si mohu upravit množství o 1-2 jednotky, což jsem využila snad jen jednou. Navíc odpadla nevolnost, kterou mi způsobovaly některé užívané léky. Ale je pravda, že začátek byl těžký. Nejhorší pro mě byla představa, že si mám píchnout injekci do břicha. Pamatuji si, že jsem si to na poprvé naplánovala na sobotu a to ráno jsem odmítla otevřít oči, protože jsem věděla, co mě čeká.

Zažila jste někdy hypoglykemii?

Párkrát ano. Naštěstí jsem znala příznaky a věděla jsem, v jaký okamžik se musím najíst. Horší situace nastala po změně léčby. Dostala jsem nové léky, které jsem po několika dnech musela přestat brát kvůli podezření na ketoacidózu. Po návratu k původní léčbě jsem měla hodnoty v pásmu hypoglykemie po dobu cca 18 hodin, a to téměř dva týdny. Doslova jsem se musela přejídat – v deset večer dva krajíce chleba, půl litru přeslazeného granka a za dvě hodiny jsem byla zpět v hypoglykemii. Nakonec mi lékař odebral jeden z léků, které jsem brala. Řekla bych, že mi tenkrát hodně pomohly senzory.

Jak často se měříte a jaký máte nyní glykovaný hemoglobin?

Glykovaný hemoglobin mi kolísá, ale momentálně se pohybuje kolem 50. Vím, že by to mohlo být lepší, ale jsem člověk, u kterého se na glykemiích výrazně podepíše dlouhodobý stres. Měřím se pravidelně ráno na lačno a několikrát v týdnu i před jídlem a po jídle. Glukometry mám dva – jeden je stabilně doma a druhý pro jistotu pořád v kabelce. Oba jsou spárované v aplikaci, takže v případě potřeby můžu hodnoty kdykoliv odeslat lékaři.

Kdyby byla možnost, využila byste senzor stabilně při léčbě diabetu?

Senzor je skvělý pomocník. Pomohl mi zjistit, jak na které věci reaguji, ať se to týkalo jídla nebo i pohybu, a v neposlední řadě mi pomohl i s hlídáním hypoglykemií. Pár problémů se našlo, ale pokud by byla možnost, tak bych ho stabilně využívala.

Máte pocit, že by vás cukrovka v něčem výrazně omezovala?

Nemůžu říct, že by mě výrazně omezovala. Je ale pravda, že třeba v létě si musím na cestách dát pozor na teploty kvůli uskladnění inzulínu. V tašce mám jako standardní výbavu glukometr a hroznový cukr, a to si potom za půl dne vyšlápnu v pohodě dvakrát po sobě na Říp.

Takže jste se s cukrovkou smířila a přijala ji?

Jezdím na edukační pobyty v Luhačovicích a tam někdo pronesl krásnou věc: „Buď můžete brát cukrovku jako dobrou kamarádku, budete se k ní hezky chovat a ona vám nebude škodit, nebo na ni budete kašlat a ona vám to dá sežrat i s úroky.“ Takže já si dobrovolně vybrala tu první možnost.

Potýkáte se s nějakými pozdními komplikacemi diabetu?

Ty se mi naštěstí zatím vyhýbají a doufám, že tomu tak bude i na dále.

Ing. Hana Smětáková | zdroj: časopis DIAstyl, se souhlasem Hany Smětákové

Ing. Hana Smětáková (50)

Hana bydlí se synem a rodiči v domku asi 20 km od Brna. Pracuje jako rozpočtářka ve stavební firmě. Diabetes má diagnostikován od roku 2011. Zpočátku se léčila pouze léky, v pozdějších letech se přidala také nutnost aplikovat inzulin.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek od Ing. Hany Smětákové

11279