-- reklama --

Poslední sklizeň před zimou může být nečekaně bohatá. Kdy se do ní pustit?

Zelenina a určité druhy ovoce by měly mít své pevné místo v jídelníčku, a to zvláště při cukrovce. Pokud jste schopni si je navíc sami vypěstovat bez použití nadměrného množství chemie, uděláte tím pro svoje zdraví hodně prospěšného. Jak z úrody vytěžit maximum? A kdy je vlastně ten správný čas začít sklízet? S lepší orientací v tom, čemu se daří lépe ve sklepě a co je vhodnější nechat na záhoně třeba i přes zimu, pomůže tento článek.

Každý zahrádkář ví, že na podzim bývá na zahradě obzvlášť rušno. A nejde jen o přípravu půdy a rostlin na nadcházející zimní období. Postupně dozrávají plody rostlin, o které jste od jara pečovali. Nastává ten správný čas sklízet plody své práce.

Ideální doba sklizně se liší – kdy sklízet plody z vaší zahrady?

Během léta jste možná byli navyklí utrhnout si šťavnaté plody rajčat a paprik kdykoliv. Nejchutnější a nejprospěšnější jsou zákonitě právě sklizené plně dozrálé plody. Jakmile odejde i babí léto, je na čase dokončit sklizeň všech citlivých druhů. Některou zeleninu ovšem můžete na záhonech skladovat i přes zimu a mít ji po ruce stále prvotřídně čerstvou.

Sklizeň zeleniny: Rajčata, papriky, okurky a cukety

Rajčata, papriky, okurky a cukety na uskladnění sklízejte za suchého slunného dne. Možností na zpracování a dlouhodobé uchování úrody je více – nejoblíbenější bývá tradičně zavařování, zamrazení nebo sušení. Vhodné uskladnění vám umožní těšit se ze zeleniny delší dobu. Například již zmíněná rajčata dobře dozrávají i po utržení, ale nedoporučuje se skladovat je při teplotách nižších než 10 °C, tedy ani v lednici. Pokud chcete urychlit dozrávání rajčat a venku již na to nejsou vhodné podmínky, doporučuje se vložit ještě světle zelená rajčata do papírového sáčku či krabice, volně uzavřít a skladovat na chladnějším tmavém místě.

Tip pro vás: Chcete-li dozrávání jít ještě více naproti, přiložte do krabice zralé jablko. Z něj uvolňovaný rostlinný hormon ethylen urychluje dozrávání ostatních plodů, tedy i zelených rajčat.

A se kterou zeleninou nemusíme spěchat do sklepa?

  • Nejpozději koncem listopadu by mělo zelí, čekanka, fenykl nebo ředkvičky jít ze záhonů ven. Naproti tomu kořenová zelenina (mrkev, petržel, pastinák), zimní cibuloviny (zimní pórek) či zimní odrůdy listové zeleniny (špenát, zimní salát) mohou směle v půdě zůstat dál.
  • Za největší otužilce je považována růžičková kapusta společně s kadeřávkem. Tato zelenina přečká běžnou zimu i bez ochrany, dokonce prý po prvních mrazících ještě lépe chutná. V mírnějších zimách vydrží na záhoně dokonce i mrkev, jak si kdekterý zapomětlivý zahradník sám ověřil. Taková oranžová pochoutka vytržená z pod sněhové peřiny chutná jako závan letního dne.

Sychravé počasí si žádá podporu imunity! Vsaďte na goji čili kustovnici čínskou. Profit z ní budou mít i diabetici

Hledáte-li způsob, jak přijmout velkou dávku zdraví koncentrovanou do jednoho sousta, je goji tou správnou volbou. Tyto drobné podlouhlé bobule ...

Sklizeň ovoce: Jablka, hrušky a švestky

S přicházejícím podzimem na ovocných stromech pomalu sládne dlouho očekávaná úroda. Ovoce, jako jsou jablka, hrušky nebo švestky, uložte do bedýnek a skladujte v chladu a temnu. Pokud je chcete uskladnit na delší dobu, je třeba pečlivě zvážit, které kousky uchováte. Několik týdnů vám vydrží pouze kusy neporušené. Potlučené nebo jinak poškozené ovoce podléhá rychle hnilobě. Nezapomínejte je pravidelně kontrolovat a napadené kusy vyhazovat, protože hniloba má tendenci přenášet se i na zdravé plody.

Hroznové víno

Přemýšlíte, zda už je čas začít vinobraní? V závislosti na odrůdě dozrávají hrozny od půlky září do konce října. Významnou roli hraje i počasí. Záleží také, jaké plány máte s plody hroznů, protože jejich využití může být různé. Stolní odrůdy hroznů vinné révy sklízejte postupně a podle chuti. Nejdříve se sklízí rané odrůdy, které mají vyšší obsah cukru. Napoví nám barva bobulí a semen i celkové aroma dané odrůdy. Zralé hrozny opatrně odstřihněte nůžkami, vytřiďte kvalitní kusy a pokládejte do menších beden. Trsy hroznů uložte ve slabších vrstvách, aby pod svojí vahou nepopraskaly – uvolňovaná šťáva totiž rychle kvasí a tomu chcete samozřejmě předejít.

Pro vinaře je sklizeň hroznů a období vinobraní vrcholem celého roku a věnují mu patřičnou pozornost.

Správným načasováním a způsobem sklizně lze naposledy ovlivnit kvalitu sbíraných plodů. Konečné stanovení termínu sklizně se odvodí na základě výsledků mnoha faktorů, jako je například odrůda, zralost a zdravotní stav hroznů, obsah asimilovatelného dusíku, obsah kyseliny vinné a jablečné, cukernatost a hodnota pH.

Rakytník

Za vitamínovou bombu jsou považovány plody rakytníku. Naleznete v nich celou řadu prospěšných látek, vitamínů a minerálů. Plody mají typickou sladkokyselou chuť, proto mnozí méně zkušení zahrádkáři váhají s dobou sklizně. Rakytník můžete sklízet již během září, není ale na škodu nechat jej dozrát do plné zralosti až do konce října či půlky listopadu.

Sklízejte tmavě oranžové plody, které jsou stále pevné. Mráz plody změkčí a při sběru by se snadno rozmáčkly. Při sklizni dávejte pozor na ostré trny, které jsou hlavním nepřítelem sběračů. Nejbezpečnější pro vaše ruce je odstřihnout nůžkami celou větvičku a uložit ji do mrazáku. Při zpracování ji potom jednoduše celou rozmrazíte a plody z ní snadno otrháte rovnou do čaje či grogu.

Houbová sezóna je v plném proudu. Diabetici by se měli vydat pro léčivé houby jako první!

Houbám se diabetici rozhodně nemusí vyhýbat, právě naopak. Pokud vám ještě nezachutnaly, zkuste jim dát šanci! V tomto článku se dozvíte o jejich ...

Nepodceňte zazimování citlivých rostlin

Přezimující rostliny uvítají, pokud k nim na zimu přihrnete trochu více zeminy či kompostu, případně obložíme záhon chvojím. Můžete použít jehličí z lesa, které se zvláště hodí pro kyselomilné druhy jako borůvky, rododendrony či hortenzie, nebo méně pichlavý jalovec či cypřiš (lidově zvaný chvojka). Pokud máte zahradu v oblastech, kde bývají v zimě velké mrazy, prospěje rostlinám ochrana z netkané textilie.

Stále platí, že vlastní vypěstovaná zelenina je ta nejlepší. Navíc nám všem velmi prospěje i pohyb na čerstvém vzduchu. Ať už jen v rychlosti dáte nakrájenou mrkev do mrazáku, nebo si připravíte báječné rajčatové pesto, přejeme vám dobrou chuť!

Zdroj: Zahrada, Weiki.bio, Living.iprima, Ireceptar

1137

Diskuze k článku