Poruchy paměti: na vině jsou i hypoglykemie

Různé formy narušení paměti na sobě čas od času sleduje snad každý člověk. Diabetici jsou ale těmito problémy ohroženi více, neboť zdrojem energie pro mozek je glukóza. Poruchy paměti mohou mít i u diabetiků různé příčiny, často se jim ale dá předcházet.

Poruchy paměti: na vině jsou i hypoglykemie

Hlavním zdrojem energie pro fungování mozku je glukóza, u mnoha diabetiků je však její hladina v krvi často nevyrovnaná. Podíváme-li se na příznaky hypoglykemie, je jasné, že při nedostatku glukózy v krvi diabetika je ovlivněn zejména mozek. Závažná hypoglykemie se projevuje sníženou psychickou výkonností, poruchou jemné motoriky, pocitem slabosti, bolestí hlavy, nevolností, zamlženým viděním, křečemi, poruchami vědomí, dále třesem, pocením, pocitem hladu, nervozitou a tachykardií (zvýšenou tepovou frekvencí).

Tím, že zásobení mozku glukózou u diabetiků významně kolísá v závislosti na glykemii, vznikají u nich, častěji než u ostatních lidí, poruchy vyšších mozkových funkcí, které nazýváme kognitivními funkcemi. Hlavní podíl na vzniku kognitivních poruch u diabetiků mají zřejmě hypoglykemie, a to hlavně ty opakované, které jsou v tomto směru nebezpečnější než ty hluboké. Dále bývá na vině i výrazná variabilita glykemií, tedy výrazné kolísání hladiny cukru v krvi.

Příčiny a projevy poruch paměti

Porucha paměti je jedním z projevů narušených kognitivních funkcí. Právě vyšší funkce mozku nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám okolí. Zahrnují paměť, koncentraci, pozornost, rychlost myšlení a porozumění informacím. Dále se mezi ně řadí i komplexní procesy, jako jsou schopnost řešit problémy, plánovat a organizovat, také schopnost náhledu a úsudek. Diabetes může tyto funkce mozku ovlivňovat, a to negativně.
Narušenou paměť nebo soustředění na sobě často člověk pozoruje sám, když si např. nemůže vzpomenout na slova, která v minulosti běžně používal, nebo hledá po bytě věci, které dříve hledat nemusel, případně když se někdy cítí dezorientován v prostoru. Každý z nás má některé kognitivní funkce vyvinuté lépe a jiné hůře i ve „zdravém stavu“. Důležitým ukazatelem je tedy nový výskyt projevů, které v minulosti u daného jedince nebyly přítomny. Jako příklad lze uvést člověka, který má výbornou paměť na jména, ale tato schopnost se mu začne vytrácet, začne tedy jména lidí ze své paměti marně „dolovat“.
Někdy projevy narušené paměti vnímá dříve okolí a může na ně upozornit. Potíže se zpočátku mohou projevit také jen zvýšenou únavností při psychické zátěži, podrážděností nebo i bolestmi hlavy. Je to způsobeno zvýšenou spotřebou energie, kterou člověk musí vynaložit na to, aby podal stejně hodnotné výkony jako dříve.

Může jít také o přetížení nebo depresi

K odlišení závažnosti potíží je potřeba odborné vyšetření klinickým psychologem, který pomocí testových metod a pečlivého rozboru příznaků dokáže poznat, zda potíže souvisejí s poruchou kognitivních funkcí, nebo jsou spíše příznakem depresivního onemocnění, nadměrné úzkosti nebo např. přetížení. Při přetížení býváme často roztržití, zapomínáme a děláme chyby z nepozornosti. Při depresi zase může výrazně poklesnout kognitivní výkonnost – u dospívajících je to vidět jako typický příznak na výrazném poklesu prospěchu ve škole. Úzkost zase může „zablokovat“ mysl a znemožnit vybavit si informace,
které jsou v paměti uložené. Případně mohou úzkostné myšlenky natolik mysl zaměstnat, že člověk není schopen soustředit se na to, na co potřebuje. Důsledkem narušení kognitivních funkcí je samozřejmě omezení v běžném životě, ale i nepřímý vliv na kompenzaci diabetu, neboť diabetik s poruchou paměti nebo soustředění může zapomínat aplikovat inzulin nebo ho naopak aplikovat opakovaně, může si plést léky, zapomínat na jídlo nebo na kontroly u lékaře nebo ztrácet schopnost samostatně upravovat léčbu diabetu.

Jak udržet mozek v kondici?

Větší riziko rozvoje poruchy kognitivních funkcí hrozí ve vyšším věku, při delším trvání diabetu nebo při předchozím organickém poškození mozku, jako jsou bezvědomí, otřesy mozku nebo poruchy učení v dětství. Toto jsou faktory, které jen stěží ovlivníme. Zaměřme se ale na ty, které ovlivnit můžeme:

1. Dobrá kompenzace

Na prvním místě v prevenci z hlediska diabetu je, jako u všech jeho komplikací, dobrá kompenzace diabetu. U kognitivních poruch jde ale navíc o prevenci hypoglykemie a výrazné variability glykemie.

2. Správná životospráva

Obecně mozek nejlépe funguje při dobré životosprávě, tedy když dodržujeme pravidelný denní rytmus s dostatkem spánku a odpočinku, věnujeme se vyváženě psychickým i fyzickým aktivitám a dbáme na správné stravovací návyky a pitný režim.

3. Trénink mozku

Jednoznačně nejdůležitější je nenechat mozek lenivět, ale snažit se ho trénovat stejně jako tělo. To znamená být aktivní, zvídavý, brát změny jako nové možnosti, hledat na všem tu lepší stránku. Pokud chceme preventivně trénovat především kognitivní funkce, máme na výběr z různých forem tzv. kognitivního tréningu. Vhodné je např. aktivní čtení, což znamená snažit se zapamatovat nebo vyhledávat další informace, dále luštění křížovek či sudoku, ale také poznávání nových míst. Podnětné je udělat občas drobné změny v každodenních zaběhnutých návycích, aby se musel mozek neustále aktivovat – např. chodit pokaždé trochu jinou cestou nebo přeskládat věci ve skříních, abychom je museli hledat. Můžete také využít široké nabídky různých kurzů, ať už zaměřených na jazyky, práci s počítačem nebo na jiné aktivity, které stimulují mozek k učení se novým věcem.

Léčbu neodkládejte

Pokud se porucha kognitivních funkcí projeví, lze ji i léčit, tedy pomocí léků. Na nějaký čas ji lze zastavit nebo alespoň zpomalit progresi onemocnění. Existují také doplňky stravy, které lze při počínajících potížích využít, ale vyšetření u psychologa, psychiatra nebo neurologa by se nemělo odkládat. Čím dříve se s léčbou začne, tím více je možné oddálit progresi onemocnění.

MUDr. Jana Komorousová, Ph.D.

 

Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na