Osvobozující alkohol: Původně nebyl určený k pití

Opojným účinkům alkoholu a omamných látek obecně nepropadají jen lidé. Tak například sobi milují muchomůrky červené obsahující halucinogeny a klokani prý pravidelně pořádají výpravy na pole opiového máku a nechávají se omámit morfinem. My se tentokrát budeme věnovat alkoholu, který je v přírodě hojně dostupný v podobě zkvašeného ovoce.

Osvobozující alkohol: Původně nebyl určený k pití

Účinky alkoholu na organismus jsou lidstvu známy již od dávných dob. Lidé, a nejen lidé, rádi uniknou monotónnosti všedního dne. Konzumace alkoholu byla pozorována u mnoha zvířat, které se krmí zkvašeným ovocem a bobulovinami. Kočkodani žijící v Karibském moři na souostroví Svatý Kryštof a Nevis se dokonce ani neobtěžují sbíráním kvasícího ovoce. Údajně kradou nic netušícím turistům koktejly a s chutí je pijí. Opilí se pak válejí přímo na pláži.

Jak vzniká alkohol?

Opilost zvířat i lidí způsobuje alkohol. Vzniká přeměnou cukrů v kvasinkách. Při tomto procesu zvaném kvašení vzniká alkohol a kysličník uhličitý, který je pak často také součástí alkoholických nápojů (pivo, sekty atp.). Kvašením lze však vyrobit nápoj jen o obsahu zhruba 15 % alkoholu. Při vyšší koncentraci etanolu kvasinky umírají. Nápoje s vyšším obsahem alkoholu, nebo dokonce čistý alkohol proto dovede vyrobit pouze člověk.

Jméno mu dali arabové

Tekutiny s vyšším obsahem alkoholu se získávají destilací. S destilací alkoholu jako první přišli Arabové. Historicky doložená procedura pálení alkoholu je rozhodně starší tisíce let. Byla objevena arabskými obyvateli Mezopotámie. Také slovo alkohol má původ v arabském světě. Slovo alkohol je trochu zkomoleným arabským slovem al-kahal znamenajícím ve volném překladu jemná substance. Výsledný destilát totiž nesloužil ke konzumaci, nýbrž k lékařským účelům a později také k výrobě vonných esencí, které se v alkoholu skvěle rozpouštěly.

Původně nebyl určený k pití

Patrně nezávisle na Arabech vynalezli destilaci alkoholu také Číňané. Ani jim ovšem destiláty nesloužily ke konzumaci, ale stejně jako Arabové je využívali k výrobě vonných esencí. Proces destilace pak nebyl cizí ani Egypťanům, kteří výsledný destilát používali jako podporu hoření v magických kuřidlech. Umění destilace alkoholu se dostává do Evropy až někdy během 11. a 12. století díky křížovým výpravám, které vedly také na Blízký východ. Zprvu pak byla destilace alkoholu doménou především mnichů a al-chymistů. Destilované nápoje sloužily jako lék pro dobré zažívání nebo na zlepšení krevního oběhu.

Léčil chřipku i tyfus

V historii se alkohol používal k nejrůznějším léčebným účelům a v 19. století začal zaujímat významné místo mezi léčebnými prostředky. Lékaři jej předepisovali na horečky různého původu, zápal plic, chřipku, malárii či tyfus. Byl také standardním lékem na některé zhoubné nemoci. Pro své povzbuzující účinky se také hojně používal při celkové tělesné slabosti. U pacientů léčených tímto způsobem se však začaly projevovat příznaky syndromu závislosti na alkoholu, a proto v průběhu 20. století alkohol vymizel ze seznamu léčebných metod. Také byly vynalezeny a do medicíny zavedeny nové účinné léky, které používání alkoholu téměř zcela nahradily. V současné době je alkohol pro lékařské účely používán téměř výhradně zevně, zejména jako dezinfekce pokožky a pro léčbu kožních problémů, a to ve směsi s jinými látkami.

Legální psychoaktivní droga

Dnes je alkohol považován za psychoaktivní drogu (viz Slovníček). Vyvolává fyzickou závislost, má smrtelný abstinenční syndrom a přímo poškozuje buňky. Alkohol v podobě alkoholických nápojů je nejrozšířenější legální psychoaktivní drogou na světě. Podle Světové zdravotnické organizace je alko-
hol každoročně příčinou 3,3 milionu úmrtí. Alkohol nemá jednoznačné účinky na organismus, vždy záleží na množství a frekvenci, v jaké je používán. Tak je tomu i u mnoha ostatních látek s výrazným účinkem na lidský organismus.

Důsledky užívání alkoholu

Negativa

Dlouhodobé užívání alkoholu, které vede k poškození zdraví, se v odborné literatuře nazývá jako škodlivé užívání alkoholu nebo abúzus alkoholu. Poškození může být somatické nebo duševní. Vědecky bylo potvrzeno, že dlouhodobé užívání alkoholu má negativní vliv především na gastrointestinální a kardiovaskulární systém, poškozuje činnost jater a centrální nervové soustavy, spolupůsobí při rozvoji některých nádorových onemocnění, má negativní vliv na vývoj plodu a vede k některým duševním poruchám.

Pozitiva

Pozitivní účinky v důsledku dlouhodobé konzumace alkoholu lze rozdělit na psychické a somatické. Mezi pozitivní subjektivní prožitky patří vylepšení spokojenosti a kvality života, stejně
tak bývá často zmiňován i pozitivní vliv na kreativitu a terapeutické účinky ve smyslu snížení stresu a úzkosti. Mírné užívání alkoholu redukuje riziko ischemické choroby srdeční a mozkové,
může být prevencí proti vzniku cukrovky a žlučníkových kamenů. Má také pozitivní vliv na kognitivní funkce a to především u žen a u mužů s onemocněním srdce a s cukrovkou. Mírné pití alkoholu snižuje riziko vzniku demence v porovnání s abstinenty.

Chce to znát míru

Za zdravou konzumaci alkoholu považujeme 20 – 30 g alkoholu denně – tedy asi jeden panák, jedno pivo nebo dvě deci vína.

Slovníček

Psychoaktivní droga

neboli psychotropní látka, omamná látka, často nepřesně droga nebo návyková látka je chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu. Mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování.

Alkoholy

jsou skupina chemických látek, velmi často jedovatých. Nechvalně známý je prudce jedovatý metanol, který se snadno zaměňuje za líh (etanol), nebo zdraví škodlivý etylenglykol (Fridex).

Mgr. Vít Černý

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x