Nová studie zkoumá látku, která může prodloužit schopnost vlastní produkce inzulínu slinivkou břišní u diabetu 1. typu

Nová studie zkoumá látku, která může prodloužit schopnost vlastní produkce inzulínu slinivkou břišní u diabetu 1. typu
Slinivka břišní je odpovědná za produkci inzulínu Zdroj: Shutterstock

Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, které je zapříčiněno neschopností těla produkovat inzulín. Nová studie, která bude probíhat v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), bude zjišťovat, zda je slinivka pacienta schopna zachovat si po podání speciální látky tvorbu inzulínu.

První fáze studie, při kterých byla testována speciální látka, již probíhají po dobu 20 let a prokázaly jak bezpečnost samotné látky, tak také schopnost tohoto léku – jako jednoho z mála – pozastavit autoagresivitu protilátek proti beta-buňkám slinivky břišní. Tato látka také během testování zabraňovala velkým výkyvům glykémie, snižovala riziko hypoglykémií a zlepšovala kontrolu metabolismu. Proto nyní Centrum diabetologie IKEM otevírá novou studii, jež je určena diabetikům 1. typu, jimž byla diagnóza stanovena nejpozději před 6 měsíci – dříve diagnostikovaní diabetici se do studie přihlásit nemohou z důvodu předpokládaného vysokého procenta zničených beta-buněk.

Jaké cíle si studie stanovuje a kdo se jí může zúčastnit?

V době diagnostikování diabetu 1. typu je již většinou zničeno 70–90 % beta-buněk slinivky břišní a k jejich další destrukci nadále dochází. „Cílem studie je, že se pomocí látky, která se aplikuje do tříselné uzliny, snažíme změnit imunologické nastavení organismu tak, aby se snížila agresivita autoimunitní reakce proti buňkám, které produkují inzulín ze slinivky. To znamená, že se snažíme ochránit to, co ještě ve slinivce produkuje inzulín,“ uvedla MUDr. Zuzana Vlasáková, CSc., vědecký koordinátor projektu z Centra diabetologie IKEM.

A právě rychlá destrukce beta-buněk slinivky břišní je důvodem toho, proč se mohou do studie přihlásit pouze ti pacienti, jimž byl diabetes 1. typu diagnostikován v průběhu uplynulých šesti měsíců. Účast ve studii je pak podmíněna také věkem – zúčastnit se jí mohou pouze diabetici 1. typu ve věku 19–29 let. Zároveň je nutné, aby byl pacient nositelem určitého typu genů, konkrétně haplotypu HLA DR3-DQ2. Jeho přítomnost je prokázána či vyvrácena při vstupních odběrech, kdy je prováděno i genetické vyšetření.

Můj příběh: Bércové vředy mi nedovolují normálně žít. Bolesti mě přivádějí k šílenství, říká pan Petr

Je mi 82 let a vím, že spousta lidí v mém věku trpí různými nemocemi, nebo se tohoto věku ani nedožijí. Mohl bych tak být rád, že tady ještě ...

Jak probíhá studie?

Pacienti, kteří budou ze strany IKEM vybráni do studie, obdrží v průběhu dvou měsíců tři dávky testované látky. Ta je vpravována tenkou jehlou do uzliny v třísle. Toto místo se před aplikací znecitliví, takže je vpich téměř bezbolestný. Navíc je podání látky kontrolováno také pomocí ultrazvuku, aby bylo co nejvíce bezpečné.

Po podání poslední, tedy třetí dávky je pacient sledován po dobu 22 měsíců, a to jak při osobních návštěvách v ordinaci, tak telefonicky. Pacient dostane senzor, který bude monitorovat jeho glykemie a na základě těchto údajů budou vyhodnocovány glykemické profily.

Základní fakta o diabetu 1. typu

K diagnostikování diabetu 1. typu dochází nejčastěji v dětství či období dospívání, projevit se ale může i později. Jedná se o autoimunitní onemocnění, které je způsobeno abnormální reakcí organismu, kdy jsou napadány a ničeny beta-buňky slinivky břišní, které produkují inzulín. Destrukce těchto buněk je různě rychlá, při diagnostikování onemocnění však již bývá zničeno 70–90 % z nich. Pacient je pak celoživotně závislý na podávání inzulínu, monitorování hladin glukózy a dodržování dietetických a režimových opatření.

Mezi příznaky počínajícího diabetu 1. typu může patřit nadměrná žíznivost, časté močení, zvýšená únava a velký váhový úbytek. Není-li cukrovka 1. typu rozpoznána včas, může pacient v krajním případě upadnout i do bezvědomí. V případě jakéhokoliv podezření je proto třeba navštívit lékaře a podrobit se krevním testům.

Zdroje: diabetickasociace.cz, diagnode3.cz, IKEM.cz, cukrovka.cz

1696

Diskuze k článku