Nevšedními chorobami trpí až 300 milionů lidí, některým pomáhají léky z krevní plazmy od dobrovolných dárců

Nevšedními chorobami trpí až 300 milionů lidí, některým pomáhají léky z krevní plazmy od dobrovolných dárců
Při léčbě diabetu je nutné znát nejen hodnoty glykémie, ale také tzv. "dlouhý cukr" neboli glykovaný hemoglobin. Ten lékaři sdělí, jak se vám daří nemoc kompenzovat Zdroj: Shutterstock

Již od roku 2008 se každoročně poslední únorový den připomíná jako Světový den vzácných onemocnění (Rare Disease Day). Konec měsíce proto patří osvětě a boji s těmito chorobami.

Národní zdravotnický informační portál popisuje dle definice Evropské komise vzácná onemocnění jako život ohrožující nebo závažná chronická onemocnění, jejichž prevalence je nižší než 5 osob z 10 000, a která jsou spojena s významným nárůstem nemocnosti (morbidity) a úmrtnosti (mortality) nebo značným snížením kvality života postižených.


Diabetes II. typu může mít vliv na meziobratlové ploténky a být příčinou časté bolesti zad

Podle odhadů vědců má cukrovku II. typu přibližně 508 milionů lidí na celém světě. Člověk, který má cukrovku II. typu, je vystaven vyššímu riziku ...

Většina vzácných onemocnění je genetického původu

V současnosti je známo kolem 8 000 druhů vzácných onemocnění, která jen v rámci Evropské unie postihují přibližně 6–8 % populace, tj. 27 až 36 milionů lidí. Podle evropské pacientské organizace EURORDIS, která iniciovala vznik Dne vzácných onemocnění, trpí na celém světě některou ze vzácných nemocí až 300 milionů lidí. V České republice se vzácná onemocnění objevují přibližně u půl milionu lidí.

Téměř tři čtvrtiny vzácných onemocnění jsou genetického původu, zbytek má původ infekční (bakteriální či virový) nebo jde o alergie, případně jiné environmentální příčiny a vzácné zhoubné nádory. 70 % vzácných genetických onemocnění propuká již v dětství, ale často není snadné stanovit správnou diagnózu a někdy může trvat dlouhé týdny, měsíce i roky, než je odhalena pravá příčina potíží. Pacienti se přitom potýkají nejen se zdravotními problémy, ale nemoc ovlivňuje také jejich zařazení do společnosti, možnosti studia i pracovního uplatnění a mezilidské vztahy. To vše působí negativně na psychiku a má vliv také na chod celé rodiny.

Mnohým pacientům se vzácnými nemocemi pomáhají léky z plazmy

Pro pacienty, kteří trpí některými vzácnými onemocněními, představují šanci na lepší a delší život léky vyráběné z krevní plazmy darované zdravými dárci. Jedná se například o primární imunodeficience, poruchy srážení krve či hereditární angioedém (HAE). „Imunitní systém má řadu funkcí, a když obranyschopnost selže, znamená to, že organismus není schopný bránit se. Pak říkáme, že se jedná o imunodeficienci. Ta může být buď získaná, to znamená, že danému člověku vznikne z nějakého důvodu v průběhu života. Může to být například po chemoterapii nebo v důsledku diabetu a podobně. Na druhém pólu pak stojí poruchy imunity, které jsou vrozené a pacient jimi trpí již od narození. Tam se většinou jedná o určitou genetickou poruchu, kvůli níž v imunitě něco nefunguje. Tyto takzvané primární imunodeficity jsou vzácná onemocnění,“ uvádí MUDr. Marta Sobotková, lékařka z Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol, která se ve své dlouholeté praxi zaměřuje zejména na péči o pacienty se vzácnou imunologickou poruchou zvanou hereditární angioedém (HAE), která se projevuje otoky na různých částech těla. Dle dostupných statistik se HAE vyskytuje zhruba u jednoho člověka na 50 000 jedinců. Za rok se tedy v Česku narodí jen několik dětí s touto neléčitelnou chorobou.

Můj příběh: Kvůli neuropatickým bolestem nemohu spát. Množství léků mi přitom ničí ledviny

„Ani nevím, co je horší – jestli to mravenčení u nártu, nebo ta pálivá bolest, která mi občas projíždí holení. Cítím se hrozně vyčerpaná. Můj ...

Z plazmy se odebírají potřebné složky, které se cíleně podávají pacientům

Krevní plazma je nejobjemnější složkou lidské krve, tvoří přibližně 55 % jejího objemu, zbývajících 45 % se skládá z červených a bílých krvinek a krevních destiček. Přibližně 92 % plazmy tvoří voda, zároveň však tato vzácná tekutina obsahuje také 1 % minerálních solí, cukrů, tuků, hormonů a vitaminů a 7 % životně důležitých bílkovin. Právě tyto proteiny hrají důležitou roli v léčbě řady vážných vzácných onemocnění. „V momentě, kdy dárce daruje krevní plazmu, znamená to, že daruje svoje bílkoviny, jež jsou v plazmě obsaženy. Z plazmy se dají následně odebrat složky, které jsou potřeba, a cíleně je podat pacientovi, jemuž chybí. V imunologii jsou to například imunoglobuliny, tedy protilátky, jež se doplňují pacientům, kteří je nemají. Nebo v případě hereditárního angioedému (HAE) se doplňuje C1 inhibitor, jelikož pacientům s touto chorobou chybí,“ vysvětluje MUDr. Sobotková, jaký je mechanismus účinku u léků z krevní plazmy.

Dostatek dárců zajišťuje plynulé zásobování nemocných léky

Plazma není nahraditelná, nelze ji uměle vyrobit, a pacienti jsou tak závislí na dobrovolných dárcích. „Krevní plazmu na výrobu léků pro pacienty s různými vážnými vzácnými nemocemi, jako jsou poruchy imunity, poruchy srážlivosti krve, HAE a mnohé další, může darovat zdravý člověk ve věku 18 až 65 let (u prvodárce je horní věková hranice 60 let) vážící více než 50 kg. Než se z odebrané plazmy vyrobí potřebné léky, může to trvat až 12 měsíců. Dostatek dárců plazmy, zejména těch pravidelných, je proto podmínkou pro plynulé zásobování nemocných léky,“ upozorňuje MUDr. Richard Král, generální ředitel sítě plazmaferetických center Amber Plasma. Aby však mohl být pacient léčen, je zapotřebí velké množství odběrů. Zpráva PPTA (Plasma Protein Therapy Association) uvádí, že například na roční léčbu jednoho pacienta s primárním imunodeficitem je zapotřebí více než 130 darování plazmy, pro roční léčbu pacienta s hemofilií je to dokonce více než 1 200 darování.

Zdroj: zpráva Darování plazmy: nové myšlení pro evropské pacienty, publikováno asociací Plasma Protein Therapy Association (PPTA), www.pptaglobal.org

715

Diskuze k článku