Nemoci ohrožující diabetiky: Neléčená nebo špatně kompenzovaná cukrovka může vést k vážným komplikacím
Cukrovka nebolí – o to zákeřnější ale může být. Špatná regulace hladiny cukru v krvi, ať už z důvodu nevhodné či nedůsledné léčby, nebo naopak nerozpoznané diagnózy, může být příčinou mnoha diabetických komorbidit a vést k celé řadě závažných potíží – poškození nervů, problémům se zrakem, zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění, selhání ledvin a v nejhorším případě i k úmrtí. Jaké nemoci ohrožují diabetiky nejvíce? Na co by si osoby s diagnózou diabetu měly dávat pozor a jak se těchto potíží vyvarovat? Dozvíte se na následujících řádcích.
Obecně platí, že čím déle máte cukrovku a čím méně máte pod kontrolou hladinu cukru v krvi, tím vyšší je riziko komplikací v důsledku ovlivnění mnoha různých orgánových systémů v těle.
Mikro- a makrovaskulární diabetické komplikace
Komplikace cukrovky můžeme rozdělit do dvou skupin – na mikrovaskulární a makrovaskulární.
- Mikrovaskulární komplikace zahrnují především poškození nervového systému (neuropatie), poškození renálního systému (nefropatie) a poškození očí (retinopatie).
- Makrovaskulární komplikace zahrnují kardiovaskulární onemocnění, mrtvici a onemocnění periferních cév.
Kromě tohoto rozdělení pak můžeme hovořit ještě o dalších komplikacích souvisejících s cukrovkou, jako je zhoršená kvalita zubů, paradentóza, snížená imunita a odolnost vůči infekcím (zejména vůči chřipce, zápalu plic atd.), větší náchylnost ke kožním problémům (vč. bakteriálních a plísňových infekcí) či (před)porodní komplikace u těhotných žen s (těhotenskou) cukrovkou. Často jsou s diabetem spojeny také problémy se sluchem.
Charcotova noha: méně známá nemoc diabetiků. Může způsobit deformaci nohy či propad nožní klenby
Pokud vám zní název Charcotova neuroosteoarthropatie příliš složitě a moc netušíte, co si pod ním představit, pak si ho pojďme trochu rozložit a ...
Kardiovaskulární onemocnění
Diabetes výrazně zvyšuje riziko srdečních problémů, jako je srdeční selhání, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu aj. Kardiovaskulární onemocnění způsobují až 65 % všech úmrtí u lidí s diabetem a, jak jsme vás informovali ZDE, diabetici jsou vystaveni dvojnásobně vyššímu riziku mozkové příhody v porovnání s osobami bez diagnózy diabetu. Na vině jsou především poškozené cévy a nervy v důsledku vysokých hladin cukru v krvi, vysoký krevní tlak, nadváha či obezita, hypercholesterolemie a také kouření.
Diabetická neuropatie neboli poškození nervů
Příliš vysoké hladiny cukru mohou poškodit stěny drobných krevních cév (kapilár), které vyživují nervy, zejména v nohách. To může způsobit brnění, necitlivost, pálení nebo bolest, která obvykle začíná na špičkách prstů na nohou nebo rukou a postupně se šíří nahoru. Nástup diabetické neuropatie je pozvolný, takže nemoc může zůstat roky nezjištěná. V případě rozvoje onemocnění však dochází k řadě postižení a funkčních omezení (kvůli necitlivosti hrozí například riziko zakopnutí, pádu atd.).
Není-li nemoc léčena, jsou pacienti vystaveni vysokému riziku ulcerace nohy (= vznik vředů) a následné amputace dolní končetiny – v tomto případě mluvíme o tzv. diabetické noze, kdy nervy na noze odumírají, pacient necítí tlakové body ani zranění, způsobené rány se následně špatně hojí, mohou se tvořit abscesy, které následně mohou napadnout i tkáň a kost, které pak již není možné zachránit a musí dojít k amputaci.
Arterioskleróza a trombózy
Vzhledem k tomu, že u diabetiků dochází k poškozování krevních cév, jež je spojeno s usazováním vápníku na jejich stěnách, dochází ke zúžení tepen – a tím i k omezení průtoku krve. Tento stav se označuje jako arterioskleróza, často také ateroskleróza. Na usazeninách vápníku se následně mohou vytvářet krevní sraženiny, což může vést k trombóze.
Znáte šípkové hálky? Tyto chlupaté koule podpoří imunitní systém a pomohou i při oparu či bércovém vředu
Hálky šípkové, odborně bedeguáry, lidově nazývané jako kukačky nebo růžová jablíčka, jsou vlastně parazitické útvary, v nichž se ukrývá žlabatka ...
Diabetická retinopatie – postižení oční sítnice
Diabetická retinopatie je nejčastější mikrovaskulární komplikací u lidí s diabetem. V důsledku zvýšených hladin cukru v krvi dochází k ovlivňování kapilár v sítnici oka, odumírání vlásečnic v sítnici a vzniku aneuryzmat (tj. malých výdutí) – tyto výdutě jsou náchylné k praskání, krev z nich se vylije do očního okolí, vznikne tak hematom, který se sice vstřebá, ale místo zůstane zjizvené a zapříčiní zánik světločivných buněk, čímž dojde ke zhoršení zraku. V případě, že není diabetická retinopatie léčena, může dojít až k úplné ztrátě zraku.
Diabetická nefropatie – onemocnění ledvin
S poškozením ledvin se v České republice potýká až 10 % dospělé populace, a to často právě kvůli diabetu 2. typu. Zvýšené hladiny cukry v krvi ovlivňují i jemné krevní cévy ledvin, tzv. glomeruly, jež filtrují odpad z krve. Diabetes může poškodit tento jemný filtrační systém, což postupně vede ke zhoršené funkci filtrace ledvin, pronikání bílkovin do moči, nefunkčnosti ledvinových tělísek a postupnému selhávání ledvin. Není-li diabetická nefropatie odhalena včas, může dojít k nezvratnému poškození ledvin a nutnosti dialýzy či transplantaci ledvin.
Pacienti s diabetem a nefropatií pak mají také větší pravděpodobnost rozvoje ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice ve srovnání s pacienty s diabetem bez nefropatie. Dobrou zprávou však je, že díky efektivnější léčbě diabetu, jakož i vysokého krevního tlaku, se v posledních desetiletích výskyt nefropatie snížil.
Jak předcházet diabetickým komplikacím?
Diabetes je bohužel onemocněním, které postihuje stále větší počet populace. A jak je patrné z předchozích řádků, rizikové faktory diabetu jsou opravdu veliké. Proto je třeba snažit se předcházet nejen samotnému onemocnění, ale v případě jeho propuknutí i jeho komplikacím. Ne vše lze ovlivnit, ale dodržování určitých zásad a režimových opatření může být velmi přínosné. Co je tedy zásadní?
- Zdravá a vyvážená strava – konzumovat především potraviny s nižším obsahem tuku a kalorií, upřednostňovat potraviny s vyšším obsahem vlákniny, jíst pestře s dostatkem ovoce a zeleniny.
- Dostatek pohybu – každý den byste měli věnovat alespoň 30 minut aktivnímu pohybu, ať už aerobnímu cvičení, nebo rychlejší chůzi.
- Pravidelná kontrola chodidel – včasné odhalení poranění, otlaků a dalších potíží chodidel může pomoci předejít vzniku ran, jež by se mohly špatně a dlouho hojit.
- Udržování optimální tělesné hmotnosti.
- Pravidelné vyšetření očního pozadí u očního lékaře – zavčasu tak můžete odhalit změny na sítnici.
- Pravidelné kontroly u lékaře vč. krevních testů – např. diabetickou nefropatii lze z krve odhalit již v raných stádiích.
- Udržování vyrovnaných hladin glykémie – dodržujte léčbu předepsanou lékařem.
- Dostatek spánku a odpočinku.
Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, webmd.com, mayoclinic.org
Foto: Freepik
15178