Nejčastější chyby a omyly při používání glukometru

Glukometr je životně důležitou součástí vybavení každého diabetika. Je to vlastně takový „nejvěrnější pomocník“, který ho doprovází na každém kroku. Často však bývá vystavený extrémním podmínkám i zlozvykům, které si v průběhu života pacienti v souvislosti s jeho používáním vypěstují. Ty mohou mít negativní vliv na jeho funkci.

Nejčastější chyby a omyly při používání glukometru

Následující přehled vám pomůže vyvarovat se chyb a omylů, které mohou ovlivnit fungování glukometru, naměřené hodnoty a v neposlední řadě i vaše zdraví.

I proužky mají svou provozní teplotu

Velmi běžnou komplikací, která může zásadně ovlivnit naměřenou hodnotu glykemie a která vám mnohdy zcela znemožní měření uskutečnit, je překročení provozní teploty. Glukometry i testovací proužky mají výrobcem stanovené teplotní rozmezí, které je nutné při jejich používání dodržovat. Zejména v zimním období se ale můžete snadno ocitnout v prostředí s teplotou mimo uvedený rozsah. Protože glukometr si po každém zapnutí nejprve změří vlastní teplotu, než uživateli dovolí zahájit měření, může se vám stát, že po zasunutí proužku do glukometru přístroj zahlásí chybu a automaticky se vypne. Toto preventivní opatření má zabránit použití testovacích proužků ve chvíli, kdy jsou vystaveny teplotám mimo stanovený rozsah. Naměřená hodnota by v těchto případech mohla být příliš odlišná od té skutečné a mohla by mít za následek vaše špatné rozhodnutí, jak postupovat v léčebném režimu.
Pokud se do takové situace dostanete, je třeba zařízení i testovací proužky ponechat alespoň několik minut v prostředí s provozní teplotou a po vyrovnání teplot měření zopakovat. Při vysokohorských aktivitách a zimních radovánkách si můžete glukometr uložit například blíž k tělu, do vnitřní kapsy bundy. Naopak v extrémních vedrech uchovávejte glukometr a testovací proužky ve stínu a nevystavujte je přímému slunečnímu záření. Koneckonců, na přímém slunci se vám stejně často nepodaří naměřenou hodnotu na displeji ani přečíst.

Testovacím proužkům neprospívají extrémní výkyvy teplot ani z dlouhodobého hlediska a mohou způsobit častý výskyt chybně naměřených hodnot. Příklady provozních a skladovacích teplot vybraných glukometrů a testovacích proužků najdete v tabulce 1.

Tlak ve vysokých nadmořských výškách

Vliv na výsledek měření může mít kromě teploty i hodnota okolního tlaku, jedná se však o výjimečné případy při pobytech ve velmi vysokých nadmořských výškách. Například výrobce testovacích proužků Freestyle Optium uvádí, že na základě klinických studií nadmořská výška do 2195m n. m. neovlivňuje přesnost měření. V případě proužků FORA Diamond výrobce deklaruje přesnost až do 3275m n. m. a u proužků Contour plus se uvádí, že nadmořská výška dokonce do 6301m n. m. nemá významný vliv na vý-
sledky.

Glukometry nejsou vodotěsné

Pozor je třeba dávat i na vlhkost okolního prostředí. Je známo, že čím je vzduch teplejší, tím více vlhkosti dokáže pojmout. Většina zařízení naštěstí akceptuje relativní vlhkost přibližně v rozmezí 10–90%, což v běžném prostředí nepřináší výrazná omezení, pokud se tedy nevydáte na cesty za deště nebo nespadnete se zařízením přímo do vody. Přístroje totiž nejsou vodotěsné, a pokud se dostane voda především do vstupu pro proužky, můžete se s nejvyšší pravděpodobností se svým glukometrem rozloučit.

Nečekané vybití nebo poškození přístroje

Je samozřejmé, že u glukometrů musíte sledovat také stav nabití baterie. Způsob čerpání energie se u různých typů přístrojů liší, většinou se však používají knoflíkové či mikrotužkové baterie. V některých případech lze glukometr nabíjet přes mikro-USB kabel, což je v dnešní době uživatelsky asi nejpříjemnější řešení. Ať tak či onak, zejména při cestování, nezapomeňte mít u sebe zásobu náhradních baterií, případně myslete na to, jak budete zařízení během cesty dobíjet. Návalu stresu v okamžiku, kdy otevřete pouzdro a zjistíte, že vám došly proužky do glukometru, nebo že máte přístroj vybitý, je rozhodně lepší se vyhnout.

Pokud plánujete odcestovat dál od domova a na delší období, měli byste si opatřit náhradní glukometr pro případ, že jeden z přístrojů selže. Může dojít k výše zmíněnému nechtěnému „utopení“ glukometru, jeho vystavení extrémním teplotám, nebo poškození například po pádu z výšky. Poslední případ můžete vidět na fotografii. Po pádu glukometru na dlažbu praskl displej v místě, kde se zobrazuje naměřená hodnota. V tomto případě sice glukometr fungoval dál, pacient však mohl odečítat pouze desetinné místo
glykemické hodnoty. Naštěstí zde jako „záchranná vesta“ zapůsobila mobilní aplikace, do které se po změření glykemie hodnoty automaticky přenášely. Pacient je tak mohl ihned odečítat na svém mobilním telefonu. Aplikace pro telefony nebo počítače bývají dnes již běžnou součástí vybavení glukometrů a mohou tedy v kritických případech sloužit mimo jiné i k odečítání naměřených dat.

Nemyté ruce ani dezinfekce nejsou to pravé

Velmi běžnou chybou při používání glukometru je špatná hygiena během samotného měření. Pacienti si buď před měřením nemyjí ruce, nebo naopak použijí pro očištění dezinfekci. Ani jedna varianta však pro zajištění správného výsledku není vhodná. Největší vliv na hodnotu glykemie mají nečistoty usazené na prstech po konzumaci určitých druhů potravin obsahujících glukózu. Výsledky brazilské studie (The Impact of Not Washing Hands on the Result of Capillary Glycemia) potvrdily, že měření glykemie po konzumaci některých druhů jídla (zejména různých druhů ovoce a čokolády) může vést k naměření vyšší glykemie, než je ta skutečná, pokud si před jídlem neumyjete ruce. Největší rozdíl byl přitom naměřený po konzumaci banánu. V případech, kdy nemáte možnost umýt si před měřením ruce, naneste na testovací proužek až druhou kapku krve. Toto pravidlo je vhodné dodržovat u každého měření.

Neméně problematickou situací je také otírání zbytku krve z prstu po měření. Namísto použití buničiny nebo kapesníku pacienti často volí odsátí zbytku krve ústy, případně otření prstu o pouzdro glukometru (to je totiž vždy po ruce a možná, že je to i jeden z důvodů, proč má drtivá většina pouzder od glukometru právě černou barvu J).
V neposlední řadě má vliv na výsledek i tlak, jakým krev z prstu vymačkáváme. Zde může vyšší tlak zapříčinit nižší změřenou glykemii, než je ta skutečná, což potvrdila studie z roku 2011 (Self-Monitoring of Blood Glucose: The Use of the First or the Second Drop of Blood).

Testovací  proužky všude kolem

Stalo se vám někdy, že po otevření tuby s proužky se vám všechny rozsypaly po zemi? Je zcela pochopitelné, že v tu chvíli nebudete ochotní vzdát se tolika drahocenných proužků a ve snaze apli-
kovat „pravidlo pěti vteřin“ v rychlosti sesbíráte všechny lístečky a naházíte je zpět do zásobníku. Když už se rozhodnete tyto proužky si ponechat, dávejte při sbírání pozor na to, abyste se nedotýkali části pro aplikaci krve. Musíte také počítat s tím, že může dojít k výskytu odchylek v naměřených hodnotách nebo glukometr některý z proužků k měření ani nepřijme. Pokud máte podezření, že se některé proužky dostaly do styku s vlhkem či větší nečistotou, raději byste je měli vyhodit a nepřihazovat k čistým proužkům. U proužků do glukometru je také nutné sledovat expirační dobu pro jejich použití a spotřebovat otevřený zásobník nejpozději do 3 měsíců. S jednotlivě zatavenými proužky se nemusíte obávat jejich rozsypání nebo jiného znečištění. Na druhou stranu jsou zdrojem dalšího odpadu, který často spolu s použitými proužky končí v pouzdře glukometru nebo různě po kapsách či taškách.

Diabetik se tak v okolí často zviditelní spíše tím, že kolem sebe trousí použité proužky do glukometru, než že by ho někdo viděl s glukometrem nebo perem v ruce. Použitý materiál může být navíc bohatým zdrojem infekčních mikroorganismů. Ke „zlozvyku“ uchovávání použitých proužků dochází bohužel zejména proto, že glukometry nejsou vybaveny žádným vestavěným zásobníkem na použité proužky pro případ, kdy se uživatel zrovna nenachází v blízkosti koše pro příslušný odpad nebo nemá k dispozici jiné
místo pro jeho uchování.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na