Nejčastější chyby a omyly při léčbě pumpou a měření senzory

Autor: Kamila Leciánová 10. 05. 2023 DIAtéma Od zdravotní sestry

V případě měření senzorem ve spojení s mobilním telefonem dávejte pozor na kompatibilitu zamýšleného senzoru a telefonu. Zdroj: Shutterstock

Dosáhnout u člověka s diabetem hodnot glykémií, které budou co nejblíže hodnotám lidí bez diabetu, je hlavním cílem v léčbě cukrovky. Právě při léčbě inzulínovou pumpou dochází k nejdokonalejšímu napodobení fyziologické sekrece inzulínu slinivkou. Mohou se ale objevit nějaké problémy? Na to jsme se zaměřili v našem článku.

Inzulínová pumpa dodává do podkoží kontinuálně a podle předem naprogramovaného režimu inzulín drobnou kanylou. Uživatel si k tomuto bazálnímu inzulínu aplikuje navíc bolusové dávky před jídlem. Nejnovější typy pump navíc fungují v propojení s kontinuálním měřením glukózy (podkožní senzory) a nabízí tím pádem automatičtější dávkování inzulínu nebo využívání tzv. bolusového kalkulátoru (doporučí množství bolusového inzulínu ke konkrétnímu množství sacharidů či ke korekci vyšší glykémie).

Může selhat lidský faktor?

To všechno může významně pomoci ke zlepšení kompenzace cukrovky, a tím samozřejmě pozitivně ovlivnit vznik nebo vývoj diabetických komplikací. Rozhodně se jedná o způsob léčby, který nabízí zlepšení kvality života lidí s diabetem. To ale není možné bez motivace a spolupráce pacienta a bez důkladné edukace zdravotnickým personálem. Z čeho se stále učíme, jsou uživatelské zkušenosti, chyby a omyly při používání všech typů inzulínových pump a senzorů.

Jakých chyb se můžete dopustit s pumpou?

Úmyslné nebo neúmyslné zapomínání bolusu před jídlem, které způsobí nechtěné rozkolísání glykémie.
Vypínání nebo odpojování pumpy od těla (větší fyzická aktivita, sex, pobyt v sauně, apod.), kdy hrozí rychlý vzestup glykémie.
Zapomínání pumpu znovu zapnout, připnout k tělu, kontrola glykémie, případně aplikace korekčního bolusu.
Mít vždy možnost aplikovat inzulín perem nebo inzulínovou stříkačkou, a to jak v případě poruchy pumpy, tak i v situaci, kdy výraznější hyperglykémie neklesá po korekčním bolusu podaném pumpou.
Aplikovat novou kanylu na nové místo v případech neklesající hyperglykémie, kdy současná kanyla může být zalomená, ucpaná nebo zavedená do svalu, zaníceného místa, případně do místa tzv. lipodistrofie (nerovnosti v tukové podkožní tkáni), odkud se inzulín nevstřebává, jak má.
Špatné vstřebávání inzulínu může mít také příčinu ve špatně zvoleném typu (šikmá nebo kolmá kanyla), materiálu (teflonová anebo kovová kanyla) délce (různé délky) podkožní kanyly. Všechny tyto parametry jsou individuálně volitelné, a to je dobře. Firmy, které distribuují inzulínové pumpy, nabízí vždy možnost vyzkoušení.
Problém s neprůchodností kanyly se může objevit také nejčastěji v letním, horkém počasí, na exotické dovolené, kdy je rezervní spotřební materiál vystavený vyšším teplotám. V případě teflonové kanyly se teflon vlivem horka „nalepí“ na zaváděcí jehlu a při aplikaci, v okamžiku vytažení jehly se kanyla „shrne“.
Častým důvodem hyperglykémií bývá i nedostatečná frekvence výměny podkožní kanyly. Jestliže se kanyla mění pozdě, obvykle za déle než 3 dny, zhoršuje se její průchodnost.

Mindful eating: Všímavá strava pomáhá hubnout

Troufám si tvrdit, že takovou situaci už většina z nás nezažila velmi dlouho. A to je obrovská škoda. Z velké části je jistě na vině uspěchaná ...

Kontrola hodnot glykémie při léčbě pumpou je velmi důležitá. V případě užívání senzorů je kontrola daleko snazší a dokonalejší. V případě používání glukometru je minimální doporučení ověřit glykémii minimálně 4x za den. Bez toho lze korigovat kompenzaci hodnot nedostatečně.
Opomíjí se měření ketolátek v krvi nebo v moči při výskytu hyperglykémií nebo pocitu na zvracení, horečka apod. Zjištěním přítomnosti a monitorací množství ketolátek v těle lze předejít závažnému stavu organismu – ketoacidóze.
Podceňuje se význam použití dezinfekce před zavedením kanyly do podkoží, stejně tak i po jejím vyjmutí. Doporučuje se používat bezbarvou dezinfekci kůže, aby nedocházelo k nejistotě, jestli se v místě vpichu neobjevila modřina či zčervenání jako známka zánětu.
V případě cestování mimo domov, i v krátkodobém slova smyslu, se zapomíná na nutnost si vždy sebou vzít náhradní spotřební materiál (kanyla, baterie do pumpy, inzulín).
Zásobníky inzulínu v pumpě je třeba měnit při každém dalším plnění. Jinak dochází k jejich opotřebování, nelze se spolehnout na dostatečně plynulou dodávku inzulínu, které musí vždy zaručit. Také při opakovaném používání hůře těsní a mohou se v něm tvořit bubliny vzduchu.
Nespotřebovaný inzulín ze zásobníku bývá znovu používán, mixován s čerstvým, a tím se znehodnocuje.
Pozor na teplotu, v níž uchováváme inzulín. Ve vyšších teplotách se může znehodnotit a ztratit svoji účinnost, ale stejným způsobem ho můžeme znehodnotit při teplotách velmi nízkých. Proto pozor na cestování v extrémních teplotách, kdy se doporučuje buď cestovní lednička, lednička v hotelu nebo si pořídit termopouzdro.
Při cestování letadlem musí být inzulín výhradně v kabině letadla, nikoliv v zavazadlovém prostoru, kde hrozí jeho zmrznutí.
Mít trvale k dispozici (nejlépe uloženo v kontaktech telefonu) kontakt na helplinku příslušné firmy k inzulínové pumpě nebo k senzorům. Dále mít funkční spojení na zdravotnické zařízení, kde mi dokáží poradit v základních situacích.
Zkušenost ukázala, že je vhodné, aby rodina, případně přátelé, kolegové z práce byli informováni o tom, co dělat v případě těžké hypoglykémie. Jednoduše vytáhnout zavedenou kanylu z těla ven a tím okamžitě přerušit dodávku inzulínu.

Správný cíl při hubnutí? Možná vám stačí, když budete dokonalí na 80 %

U někoho je to týden, u jiného možná i měsíc. Faktem ovšem zůstává, že snaha o rychlou změnu životního stylu nemívá dlouhého trvání. Proč? Jedním ...

Jakých chyb se můžete dopustit se senzorem?

V případě použití zvukových a vibračních výstrah, které uživatele upozorní na pohyb mimo cílové rozmezí, zvážit dobře tyto hodnoty, aby byly přínosné, dostatečně funkční, ne pouze obtěžující. Což může vyústit k ignoraci alarmů, které potom postrádají smysl.
Jestliže se jedná o senzor, který je nutno či záhodno kalibrovat vložením naměřené hodnoty z glukometru, je potřeba znát pravidla kdy a jak kalibraci provádět. Pokud se senzor kalibruje při rychlém vzestupu glykémie (např. po jídle) nebo naopak při rychlém sestupu glykémie (např. po sportu), kalibrace buď vůbec neproběhne, nebo senzor může nějakou dobu stagnovat, či měřit nepřesně.
Před zavedením každého senzoru se vyplatí zamyslet se nad vhodným místem, kde je nejmenší pravděpodobnost předčasného odlepení, nebo vytržení například o futra dveří.
Velkou pozornost je na místě věnovat fixaci senzoru na kůži, aby se předčasně neolepil anebo pokud možno nezpůsobil nepříjemnou kožní alergickou reakci. Tato problematika je mezi uživateli senzorů do jisté míry individuální a také se zakládá na zkušenostech. Ve většině případů je plně dostatečné přelepení originální náplastí dodávané firmou přímo se senzorem, ale někdy je vhodné či lépe funkční použít například tejpovací náplast. Zejména v teplejších letních dnech nebo u lidí s větší fyzickou aktivitou, sportující, bývá udržení zavedeného senzoru v podkoží skutečným problémem.
Snahou je, u všech pacientů, kteří začínají s měřením senzory, aby proběhla dostatečná edukace od firmy i od zdravotníků, aby nedocházelo ke zbytečnému znehodnocení senzorů chybnou manipulací.
V případě měření senzorem ve spojení s mobilním telefonem, pozor na kompatibilitu zamýšleného senzoru a telefonu. Jejich vzájemnou kompatibilitu je nutné předem ověřit nejlépe na webových firemních stránkách od výrobce.