Nedaří se vám snížit cukr v krvi? Pokud nefunguje úprava stravy ani cvičení, může být na vině stres

Nedaří se vám snížit cukr v krvi? Pokud nefunguje úprava stravy ani cvičení, může být na vině stres
Stres může způsobovat řadu zdravotních komplikací Zdroj: wayhomestudio/Freepik

Léčíte se s cukrovkou 2. typu a máte pocit, že i kdybyste se postavili na hlavu, normálních hodnot cukru v krvi nedosáhnete? A to i přesto, že jste se zaměřili na zdravý životní styl, omezili nevhodná jídla a začali se hýbat? Za to, že máte glykémie jako na horské dráze, možná může zdánlivě nesouvisející faktor – stres. Pojďme se na něj proto podívat detailněji a vysvětlit si, jak stres souvisí s cukrovkou.

Při stresu tělo uvolňuje hormony, které mohou způsobit zvýšení hladiny glukózy v krvi. Ať už tedy zažíváte stresové situace v práci, ve vztazích, nebo prožíváte stres kvůli svému onemocnění, tělo v rámci reakce „bojuj, nebo uteč“ začne uvolňovat adrenalin a kortizol do krevního oběhu, zrychlí se dech a může dojít ke zvýšení hladin glukózy v krvi.

Co je to stres

Stres je přirozenou součástí našeho života a může být prospěšný i škodlivý. Jedná se o běžnou biologickou reakci na potenciálně nebezpečnou situaci. Tato reakce aktivuje tělo, aby se stresorem buď bojovalo, nebo se dalo na útěk – bojuj, nebo uteč. Hypotalamus v mozku v tu chvíli začne vysílat nervové a hormonální signály do nadledvin, které uvolňují nadbytek hormonů, jako je adrenalin a kortizol. Tyto hormony jsou naprosto přirozené a jejich úkolem je připravit nás na nebezpečí a zvýšit šance na přežití. Tato reakce zrychlí tep srdce a pošle krev do svalů a důležitých orgánů. Najednou cítíme příval energie a jsme schopni lépe se soustředit na okamžité potřeby.

Díky této biologické reakci se můžeme například vyhnout nehodě, jsme hnáni k tomu, abychom dodrželi termín, nebo nám pomáhá zachovat si zdravý rozum uprostřed chaosu. Jedná se většinou o krátkodobou, dočasnou reakci, která nám pomáhá reagovat na konkrétní problém a vyřešit ho. Poté by měla nastat úleva a uvolnění těla, které se vrátí do přirozeného stavu bez jakýchkoli trvalých negativních dopadů.

Oproti tomu ale trvalý, dlouhodobý nebo častý stres může být pro naše fyzické i psychické zdraví velmi škodlivý.

Nedostatek minerálů zhoršuje zdraví: Deficit se může odrazit na zažívání, imunitě i funkci štítné žlázy

Co jsou minerály Máme-li hovořit o minerálech, musíme si nejprve vysvětlit, o co se vlastně jedná. Jde o látky, jež mají zásadní roli při ...

Rozdělení stresu

Stres můžeme rozdělit do tří kategorií:

Akutní stres

Postihne občas každého z nás, jedná se o okamžitou reakci těla na novou a náročnou situaci (hádka, důležitá zkouška, špatná zpráva, prezentace před publikem atd.). Je to druh stresu, který můžete pocítit, když jen o vlásek uniknete autonehodě. Akutní stres ale může vzniknout i při něčem, co vás baví, například při jízdě na horské dráze, při lyžování ze strmého horského svahu nebo třeba při svatebním obřadu.

Tyto případy akutního stresu vám obvykle neublíží. Mohou být pro vás dokonce dobré, jelikož vás mohou ochránit a zároveň umožní tělu a mozku, aby si vyvinuly ty nejlepší reakce na budoucí stresové situace. Jakmile nebezpečí pomine, tělesné systémy by se měly vrátit do normálu. Je-li však tento stres dlouhodobý, může vést k posttraumatické stresové poruše nebo jiným duševním problémům.

Epizodický akutní stres

Jedná se o časté, opakované epizody akutního stresu, které mohou vznikat v důsledku toho, že jste často úzkostní a obáváte se věcí, o kterých tušíte, že se mohou stát. Nebo mohou být způsobovány například v důsledku pracovního vytížení, nereálných termínů, cholerického šéfa, šikany, opakujících se neshod v rodině, jakož i v důsledku vašeho perfekcionalismu a přehnaných nároků na sebe sama.

Stejně jako u závažného akutního stresu může epizodický akutní stres ovlivnit vaše fyzické zdraví a duševní pohodu.

Chronický stres

Dlouhodobý stres trvající týdny, měsíce i roky (např. stresující zaměstnání, dlouhodobá finanční tíseň, chronická nemoc, osamělost, péče o nemocného člena rodiny, nízké sebevědomí, osobní problémy, velké životní změny atd.).

Dlouhodobý stres může vyvolávat problémy, jako jsou bolesti hlavy, žaludeční nevolnost a potíže se spánkem. Způsobit může i úzkosti, deprese, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární potíže či oslabení imunitního systému a vyšší náchylnost k nemocem.

Stres obecně pak může způsobovat celou řadu potíží, jako je stresová bolest hlavy (tenzní bolesti hlavy způsobené napjatými svaly na hlavě, obličeji a krku), žaludeční vředy či pálení žáhy.

Kortizol a adrenalin: Hormony stresu pod lupou

I když nám stresové hormony pomáhají s přežitím, z dlouhodobějšího hlediska nám mohou velmi škodit. Pojďme se na ně proto podívat detailněji.

Kortizol

Hlavním stresovým hormonem, který hraje zásadní roli ve stresových situacích, je kortizol. Ten je zodpovědný za celou řadu funkcí, mezi které patří zejména následující:

  • zvyšuje množství glukózy v krevním řečišti;
  • pomáhá mozku efektivněji využívat glukózu;
  • zvyšuje dostupnost látek, které pomáhají při opravě tkání;
  • omezuje funkce, které nejsou v situaci, která nás ohrožuje na životě, nezbytné;
  • mění reakce imunitního systému;
  • tlumí reprodukční systém a proces růstu;
  • ovlivňuje části mozku, které kontrolují strach, motivaci a náladu.

Díky kortizolu jsme schopni efektivněji řešit vysoce stresovou situaci, je proto nezbytný pro naše běžné fungování a pro přežití. Pokud jsou však hladiny kortizolu vysoké dlouhodobě nebo velmi často, může se to negativně projevit na našem zdraví. Nadměrné hladiny kortizolu mohou způsobovat následující obtíže:

  • přírůstek hmotnosti;
  • vysoký krevní tlak;
  • problémy se spánkem;
  • nedostatek energie;
  • diabetes 2. typu;
  • osteoporóza;
  • mozková mlha a problémy s pamětí;
  • oslabený imunitní systém;
  • špatná nálada.

Adrenalin

Vedle primárního stresového hormonu kortizolu se ve stresu uvolňuje do těla ještě další hormon – adrenalin. Ten může:

  • zrychlit tep
  • zvýšit frekvenci dýchání;
  • usnadnit svalům využití glukózy;
  • stáhnout krevní cévy, takže krev směřuje do svalů;
  • stimulovat pocení;
  • inhibovat produkci inzulínu.

I když je ve stresové situaci důležitý, časté či trvalé zvýšené hladiny adrenalinu mohou způsobovat následují problémy:

  • poškození cév;
  • vysoký krevní tlak neboli hypertenze;
  • vyšší riziko srdečního infarktu a mrtvice;
  • bolesti hlavy;
  • úzkost;
  • nespavost;
  • přírůstek hmotnosti.

Příspěvky zdravotních pojišťoven v roce 2025: Diabetici mohou čerpat peníze na pedikúru, dia pomůcky či obuv

Na úvod je třeba ještě podotknout, že kromě rozdílných oblastí, na které se příspěvky vztahují, jakož i rozdílných částek, se u jednotlivých ...

Stres a cukrovka aneb Jak stresové situace působí na diabetiky

Jak už bylo zmíněno v úvodu, fyzický a psychický stres může vyvolat uvolňování adrenalinu a kortizolu do krve. Tyto hormony mohou způsobit nárůst hladiny glukózy v krvi, pokud ji tělo nedokáže adekvátně zpracovat (k navýšení glykémie dochází především u diabetiků 2. typu, v případě diabetiků 1. typu může dojít ke zvýšení i snížení glykémie), což může negativně ovlivnit léčbu diabetu a vést k nežádoucím příznakům.

Následně se pak ocitáte v začarovaném kruhu, jelikož neustálý stres z dlouhodobých problémů s glykémií vás může psychicky i fyzicky vyčerpávat a ztěžovat léčbu vašeho diabetu.

Navíc někteří lidé reagují na stres jídlem, i když nemají hlad. Tím přijímají mnohem více kalorií, než potřebují, a většinou nesahají zrovna po těch nejzdravějších potravinách, což může vést k výkyvům glykémie, rychlému nárůstu hmotnosti a řadě zdravotních problémů.

Jak poznat, že jste ve stresu

Někdy nemusí být úplně snadné rozpoznat, že vaše tělo prožívá stres. Příznaky pro vás již mohou být tak běžné, nebo naopak natolik nevýrazné, že je ani nemusíte vnímat. Jejich rozpoznání je však zásadní pro uvědomění si prožívání stresové situace a její zvládnutí.

Mezi fyzické příznaky stresu patří:

  • bolesti hlavy;
  • bolest nebo napětí svalů;
  • příliš mnoho nebo příliš málo spánku;
  • celkové pocity nemoci;
  • únava.

Stres může také způsobit, že se cítíte demotivovaní, podráždění, depresivní, neklidní či úzkostní.

Vystresovaní lidé pak také často jednají odlišně než normálně, například si udržují odstup od přátel a rodiny, jedí příliš mnoho nebo příliš málo, jednají pod vlivem hněvu, propadají nadměrnému pití alkoholu a užívání tabáku či jiných návykových látek.

Ashwagandha: Adaptogen snižující hladinu cukru v krvi i zánět v těle. Pomůže také při stresu, nespavosti či neplodnosti

Vitánie snodárná (Withania somnifera) neboli ashwagandha je vytrvalá, stálezelená subtropická až tropická rostlina, jejíchž pozitivních účinků na ...

Zásadní je snížit hladiny stresu

Pokud chcete dostat své hladiny cukru, které jsou rozhozené v důsledku stresu opět pod kontrolu, a ulevit celému svému fyzickému i duševnímu zdraví, je třeba naučit se zvládat stres. Je důležité snížit nebo omezit stresory ve vašem životě a zapojit aktivity, které vám k tomu pomohou, například pravidelně cvičit, praktikovat relaxační aktivity, jako je jóga nebo tai chi, a techniky všímavosti, jako je meditace, a vyhýbat se známým stresorům, jako jsou vysoce stresové sociální situace. Vhodné je také snížit příjem kofeinu a trávit více času s blízkými.

Jestliže jste ve stresu kvůli cukrovce či jinému onemocnění, pamatujte, že v tom nejste sami. Pokud potřebujete pomoc a podporu ostatních, můžete kromě pomoci rodiny a přátel využít i nejrůznější podpůrné skupiny. Nejste-li schopni zvládnout stres sami či s pomocí okolí, nestyďte se vyhledat pomoc odborníka – ten vás může naučit techniky zvládání stresu, umožní vám nahlédnout na váš problém z různých úhlů pohledu a může vám pomoci i předepsáním léků.

Zdroje: nature.com, healthline.com, vitalpoint.cz, dále dle textu

Diskuze k článku

Udržte cukrovku pod kontrolou – zjistěte své kardiovaskulární riziko Udržte cukrovku pod kontrolou – zjistěte své kardiovaskulární riziko