Ne vždy platí ono pohádkové „sůl nad zlato“. Proč je vhodné omezit solení?

Ne vždy platí ono pohádkové „sůl nad zlato“. Proč je vhodné omezit solení?
Omezení solení je výhodné pro zdraví! Zdroj: Shutterstock

Množství soli v jídelníčcích české populace je průměrně 2–3x vyšší, než se doporučuje. Pokud se vás vysoký příjem soli také týká, pokuste se o jeho postupné snížení. Preference slané chuti je především návyk, a tak jak jsme si na slanou chuť zvykli, tak můžeme tento návyk postupně odbourat.

Prvky obsažené v soli, tedy sodík a chlor, jsou pro náš život nezbytné. Sodík je důležitý pro přenos nervových vzruchů, svalovou činnost, reguluje krevní tlak a pomáhá společně s chlorem udržovat rovnováhu tělesných tekutin. Chlor je mimo jiné součástí kyseliny chlorovodíkové obsažené v žaludeční šťávě, která je důležitá pro trávení potravy. Bez sodíku a chloru bychom se tedy neobešli, nicméně všeho moc škodí a vysoký příjem sodíku s sebou může přinášet zejména u citlivých osob mnohá zdravotní rizika.

Síla přírody v proslulém koření. Kurkuma nabídne nejen chuť, ale léčivý kurkumin vhodný pro diabetiky II. typu!

Kurkumin můžete využít pro podporu přirozených funkcí svého organismu. K dostání je na trhu nejčastěji ve formě kapslí nebo tablet. Je tedy jen ...

Rizika nadměrného příjmu sodíku

Dlouhodobý nadměrný příjem sodíku může vést u citlivých osob ke vzniku hypertenze a následně dalších souvisejících komplikací. Mechanismus vzniku hypertenze při nadbytku sodíku spočívá ve snaze regulovat a ustálit osmolalitu tělesných tekutin. V ledvinách tak dochází k retenci vody a zvyšování objemu extracelulární tekutiny. Nadměrný příjem sodíku může přispívat také ke vzniku osteoporózy, nádorového onemocnění žaludku, vzniku ledvinových kamenů a dalších zdravotních komplikací. Sůl může také zvyšovat chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou.

Pozor na vysoký příjem soli bychom měli dát také u malých dětí. Jejich ledviny ještě nejsou tak dobře vyvinuté jako ledviny dospělého člověka, aby si s nadměrným přísunem soli poradily. Dětem do jednoho roku by se nemělo jídlo solit vůbec a poté pouze velmi umírněně. Malým dětem by neměly být nabízeny slané pochoutky, jako jsou brambůrky, slané tyčinky nebo třeba slané sýry a instantní polévky.

Problémem také je, že slaná chuť je návyková, a pokud si na ni člověk zvykne již v útlém věku, hůře se tohoto zlozvyku bude v dospělosti zbavovat.

Kolik soli přijímat? Stačí lžička soli denně!

Dle doporučení bychom měli denně přijímat maximálně 5–6g soli (s výjimkou těžce pracujících nebo vrcholových sportovců), což odpovídá zhruba jedné čajové lžičce. Realita je však jiná a ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany, soli konzumujeme okolo 14g denně.

Pohybová aktivita jako součást léčby diabetu II. typu. Edukační sestra Bc. Kateřina Čechová poradí, jak na ni

Při výběru vhodného pohybu je vždy vhodné zohlednit některé skutečnosti, jako je například náš věk, kompenzace cukrovky, stav kardiovaskulárního ...

Odkud se sůl v našich jídelníčcích bere?

Mnohem větší podíl než samotné dosolování pokrmů a používání soli při vaření tvoří sůl obsažená v samotných potravinách. Sůl z průmyslově vyráběných potravin tvoří ve vyspělých zemích cca 75% celkového příjmu soli, 10–15% tvoří sůl přidaná během vaření a přisolování hotových pokrmů a jen 5–10% tvoří potraviny s přirozeným obsahem soli (resp. sodíku).

Hlavními zdroji soli v našich jídelníčcích jsou základní potraviny jako chléb, pekařské výrobky, masné výrobky a sýry. Na sůl narazíte ale i v potravinách, kde byste to možná ani nečekali – například v některých snídaňových cereáliích, instantních obilných kaších, müsli tyčinkách, sušenkách, sladkém pečivu apod.

Velmi slaná jídla bývají v mnohých restauracích. Často tak můžete v jednom obědě či večeři hravě vyčerpat celodenní příjem soli.

Co sledovat na obalech potravin?

Věnujte pozornost tabulce nutričních hodnot, kde najdete i informace o obsahu soli. Obsah sodíku se vyjadřuje vždy ve formě soli (obsah soli = obsah sodíku x 2,5). Nedivte se, že na sůl můžete narazit i ve výrobcích, kde byste ji nečekali. Ne vždy to znamená, že se do výrobku sůl přidává, ale může se jednat jen o přirozeně se vyskytující sodík.

Pokud nevíte, kolik soli v dané potravině je málo a kolik už je moc, porovnávejte mezi sebou více výrobků. Pochopitelně se nezaměřujte jen na sůl, ale i na další hodnoty (cukr, nasycené mastné kyseliny a další) a také celkové složení potraviny.

nutri-score

Výrobky, které mají Nutri-Score A či B – jsou vysoce nutričně hodnotné. | zdroj: Shutterstock

Nové značení Nutri-Score

Se snadnějším výběrem vám může pomoct i nové značení Nutri-Score, které se pomalu dostává na obaly některých výrobků. Systém Nutri-Score převádí nutriční hodnotu potravinového produktu do jednoduchého kódu skládajícího se z pěti písmen. Písmena mají vlastní barvu, od zelené po červenou, a systém značení se tak podobá jednoduchému semaforovému systému.

Každý produkt získá skóre na základě vědecky sestaveného algoritmu. Ten bere v úvahu nejen rizikové živiny, které typicky zohledňujeme při posuzování výrobků (tj. celkové tuky, nasycené mastné kyseliny, cukr, sůl a energetická hodnota), ale i pozitivní živiny a složky potraviny (tj. množství bílkovin, vlákniny, procentní podíl ovoce, zeleniny, ořechů, některých olejů).

Jak příjem soli snížit?

Pokud jste na slanou chuť zvyklí, snižujte příjem soli postupně. Omezte konzumaci potravin s vyšším obsahem soli, tj.:

  • fastfood, polotovary, instantní polévky,
  • chipsy, slané oříšky,
  • nakládané ryby,
  • slané sýry (niva, balkánský sýr),
  • uzeniny,
  • zeleninu ve slaném nálevu, olivy,
  • a solené pečivo.

Hotová jídla pak nedosolujte a při vaření používejte co nejméně soli. Nahraďte ji raději kořením a bylinkami. Také odstraňte slánku ze stolu, čtěte etikety a vybírejte potraviny s co nejnižším obsahem soli.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný text užitý v původním znění a se souhlasem autorky Ing. Hany Pávkové Málkové

1088

Diskuze k článku