Náhlé změny nálad, hněv a dokonce domácí násilí: Do jaké míry ovlivní výkyvy glykémie chování diabetika?

Domácí násilí se týká stále více partnerských vztahů, zejména během pandemie. Vědci už dříve zkoumali, zda diabetes může s agresivitou souviset. Výsledky, ke kterým došli, vás možná překvapí.

Náhlé změny nálad, hněv a dokonce domácí násilí: Do jaké míry ovlivní výkyvy glykémie chování diabetika?
Zdroj: Pixabay

Neexistuje člověk, který by se nesetkával s rozbouřenými emocemi. Výkyvy glykémie však mohou tyto situace činit poněkud závažnějšími

Máte ve svém okolí blízkého člověka, který se léčí s diabetem a jeho chování vám začíná být velmi nepříjemné? Změny nálad způsobené výkyvy glykémie nejsou bohužel neobvyklou záležitostí. Nezřídka kdy může docházet dokonce k domácímu násilí, ať už fyzickému či psychickému. To je o to horší, pokud je na něj oběť sama.

V současné pandemické situaci, která bohužel zatím nesměřuje ke svému konci, se dlouhodobě nárůst domácího násilí řeší (ČT24). Primárně jde totiž o ztrátu bezpečného domova. Lidé spolu tráví daleko více času, než byli dříve zvyklí, přišli o volnočasové aktivity, chybí širší společnost, přátelé. Pokud se k tomu přidá dekompenzovaný diabetes, problém může být na světě.

Studie ukázaly, že kolísající cukr může způsobovat hněv a agresi

Rozzlobení vidí konflikt všude | zdroj: Pixabay

Studie z roku 2012 odhalily, že kolísající cukr v krvi, kterým je charakterizován nekontrolovaný diabetes, může přispívat ke změnám nálad a vést k nepředvídatelnému nebo dokonce k agresivnímu chování (Penckofer, Quinn, Byrn, Ferrans, Miller, Strange: Does Glycemic Variability Impact Mood and Quality of Life?). Zkoumaly také, zda kolísající cukr může mít u některých pacientů přímou souvislost s domácím násilím. Diabetici mají často k agresi podstatně kratší cestu než ti, kteří s cukrem nebojují. Frustrace z dlouhodobého onemocnění, hněv, omezující doporučení od lékařů či výkyvy glykémie. To vše jsou faktory, které hrají svou roli.

Podle další studie je za nejzávažnější riziko považována hypoglykémie a hyperglykémie. Obě mohou vést ke kognitivním poruchám (porucha soustředění, rozhodování, orientace či narušení poznávacích funkcí), halucinacím, zmatenosti či k úplné ztrátě sebekontroly (Ebadi, Darvish, Fard, Lima, AhangarHypoglycemia and cognitive function in diabetic patients).

Jak diabetika podpořit v boji s jeho nemocí?

  • Jedním z nejdůležitějších bodů je dodržování diabetické dietyNenabízejte člověku s cukrovkou zakázané potraviny.
  • Zásadní je uvolňování emoci, podpořte tedy svého blízkého v boji s cukrovkou i pouhým vyslechnutím obtíží. Osobní rozvoj se netýká jen diabetiků. Kontrola reakcí je jednou z nejdůležitějších dovedností dospělého socializovaného člověka. Dlouhodobý stres negativně ovlivňuje, ať už diabetes máte či nikoliv. Pokud váš blízký s cukrovkou cítí, že je na své emoce krátký, domluvte společně sezení na terapii. Budete se možná divit, ale je běžnou praxí, že lidé navštěvují psychologa i preventivně, v rámci osobní psychohygieny. V USA je dokonce psychologická podpora ze stran odborníka stejně tak normální jako registrace u obvodního lékaře. Psychické zdraví je stejně důležité jako to fyzické.
  • Nabídněte diabetikovi rychlý zdroj sacharidů/občerstvení ve stavu nouze.
  • Pozor na náhlé změny glukózy v krvi. Uvědomte svého partnera/blízkého o tom, jaké hrozí nebezpečí. Buďte připraveni  přivolat v případě nouze i záchrannou zdravotnickou službu (155). Zejména prudké snížení či zvýšení glykémie může být život ohrožující.

A ještě několik vět pro vás, jakožto partnera/blízkého člověka: „Ačkoliv vy sami s chronickým onemocněním nebojujete, psychická podpora diabetika může být leckdy náročná. Neváhejte se tedy svěřit někomu, komu věříte a požádejte ho o radu. Ke zvážení  je pak samozřejmě i odborná psychologická pomoc.“

Jak reagovat na duševně nevyrovnaného diabetika, který podceňuje léčbu?

Pokud máte ve svém blízkém okolí diabetika nebo dokonce žijete s takovým, který svou léčbu trvale bagatelizuje, a je proto dlouhodobě agresivní, měli byste si uvědomit hned několik věcí. Prvotně není vaší zodpovědností, jak on sám ke své léčbě přistupuje. Časem můžete vypozorovat, které potraviny u něj hrají zásadní roli a jaká strava mu pomáhá výkyvy nálad zvládat. Nepřebírejte však iniciativu a nesnažte se řešit jeho problémy. Každý člověk musí chtít sám.

Buďte připraveni o tom hovořit, jak s ním, tak s odborníkem. Mějte připraveny kontakty pro případ nouze. Váš blízký by měl být ochotný připravit plán, aby zajistil vaši bezpečnost i bezpečnost ostatních.

Pokud váš vztah směřuje k disrespektu, urážkám, nebezpečí či fyzickým atakům, okamžitě se někomu svěřte. Mějte nastavenou hranici, přes kterou už nejste ochotni jít. Pracujte na úctě k sobě samým a stejně tak ji vyžadujte od ostatních. Nezapomeňte, že ve vztahu, kdy jeden druhého fyzicky či psychicky týrá, často dochází k izolaci. I proto takové vztahy trvají velmi dlouho a okolí ani netuší, že se něco děje. Oběti přejímají zodpovědnost za fyzické či psychické útoky samy na sebe a následně vyhodnocují svůj vztah jako vyhovující. Pokud prolomíte ticho a svěříte se komukoliv z vašeho okolí, bude pro vás jednodušší takovou situaci řešit. Jistě se totiž najde někdo, kdo vám naleje čistého vína, pokud už nebudete objektivní.

Kam se můžete obrátit v případě vyhrocené situace?

  • Policie České republiky na tel. čísle 158,
  • Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí na tel. čísle: 116 006,
  • Nonstop linka důvěry krizového centra RIAPS na tel. čísle: 222 58 06 97,
  • Rosa – centrum pro týrané a osamělé ženy na tel. čísle 241 432 466,  SOS tel. 602 246 102 (po-pá 9-18 hod.).

Autor: Ing. Mgr. Denisa Zajíčková, foto: Pixabay

Zdroj: ScienceDirect, VeryWellHealth