Makrobiotika – mýty a skutečnost

Makrobiotika je nauka, kterou vymysleli a zpracovali Japonci pro americký a evropský systém myšlení. Je pomůcka pro pochopení ověřených poznatků z oblasti přírodních zákonů tak, jak jsou chápány a využívány pro praktický život východními filosofiemi v Japonsku, Indii a v některých dalších zemích východoasijského prostoru.

Makrobiotika – mýty a skutečnost

Východní národy – na rozdíl od nás dualisticky orientovaných Evropanů – uplatňují celostní pohled na veškeré dění, jevy a existenci všeho a hledají ve všem a mezi vším příčinné souvislosti.

Vitalita, aktivita, zdraví

Pojem makrobiotika pochází z řeckého slova makrós – velký a bios – život,vitalita. Jde o životní styl, který je založen na taoistickém učení o vzájemném působení protichůdných sil jin a jang. Cílem tohoto učení je všestranně vnímavý a vyrovnaný člověk, který i ve vysokém věku disponuje značnou vitalitou, je tělesně a duševně zdráv, stále aktivní.

Mniši v buddhistických klášterech, kteří jsou vyznavači tohoto životního a filosofického směru se dožívají ve zdraví velmi vysokého věku.

Základní pedagogická metoda – didaktika nás učí pozorovat přírodu a vnímat její vliv na způsob a směřování našeho života. Nejzákladnějším kontaktem s přírodou u každého člověka je jídlo.

Co všechno nám dává jídlo?

Jíst musíme celý život, několikrát denně. Proto je důležité vědět, jak na nás různé přírodní i zpracovávané potraviny a pochutiny působí, zejména to, které potraviny nám prospívají a které našemu zdraví škodí. Naši nutriční odborníci pracují se složením stravy většinou jen z hlediska její energetické hodnoty a objemu, tedy množství. Počet kalorií nám ovšem nemůže zprostředkovat poznatek o tom, zda a za jak dlouho bude jídlo trávící soustavou zpracováno či zda nám prospívá či škodí.
Podle makrobiotické filosofie je důležité vědět, zda nás jídlo ochlazuje nebo zahřívá, zda nám dává energii rozpínavou – stoupající nebo stahující, zda je pro náš organismus dobře stravitelné a regulovatelné. Makrobiotika nás učí, jak tyto charakteristické a rozhodující kvality stravy rozpoznat.

Změna životního stylu tak, aby respektoval přírodní zákonitosti vede u většiny lidí k vyléčení chronických i akutních onemocnění, což je bezesporu důvod k větší radosti ze života.

Makrobitika má pouze několik principiálních zásad, které nelze překročit.

  •  Jídlo je nutno pečlivě kousat a prosliňovat. Ústa jsou základním trávicím orgánem a jako jediný z trávicích orgánů jej máme pod kontrolou.
  • Strava nesmí být jednotvárná, složená bez invence, podle jednoduchých a pitomě pohodlných vzorců, musí být pestrá a různorodá.
  • Ve stravování je nutno zahrnout do úvahy hlediska jako je obvyklost, vhodnost a dostupnost sortimentu, ale i estetické působení, barvy, chutě, vůně. V časovém běhu dne je vhodné dojíst poslední jídlo v podvečer, nejlépe do 18 hodin.

Co není makrobiotika

Makrobiotika není svazující dogmatický systém. Nejde o přísné dodržování diety, jde o pochopení přírodních zákonitostí, které vede ke zlepšení zdraví, v důsledku toho ke zjednodušení života a větší radosti z něj. Makrobiotika je založena na šablonách (Jin a Jang, teorie 5 elementů, monáda), které usnadňují její pochopení.

Makrobiotika není o dodržování šablon, ty jsou pomůckou usnadňující celostní tvůrčí proces, který široce respektuje přírodní zákonitosti v každém lidském konání.

Jin a Jang

Znaky Jin a Jang jsou pojmy, které vyjadřují charakter pólů stojících vzájemně v protikladu, současně ale tvořících jeden celek. Jin je strana spíše ženská, chladná, pomalá, graficky se znázorňuje jako minus. Jang je množina znaků spíše mužských, rychlých, energicky silných, světlých, která se graficky znázorňuje jako plus. Celý svět je tvořen jednotou a vzájemným bojem protikladů. Pochopení tohoto principu nám pomůže porozumět pochopení věcí a dějů kolem nás včetně procesů, vztahů a vazeb fungujících v našem těle. Je nutné zdůraznit, že obě energie Jin i Jang jsou k životu nezbytné a tedy dobré.
Teprve v případě, kdy jedna energie neúměrně narůstá na úkor druhé, vzniká nerovnováha, která se projevuje zpočátku vysílanými signály – bolestmi, posléze akutním onemocněním, které neřešeno přechází do chronické nemoci.
Různé druhy potravin na nás mají různý vliv, jinak se po nich cítíme, jinak jednáme. Pomocí makrobiotických principů člověk poznává, jak na něj které jídlo působí, poznává sám sebe, jak se cítí, jak své jídlo v daném čase potřebuje upravit. Pochopení působení protikladů v životě i v jídle není úplně jednoduchý proces. Formální stránka makrobiotiky je uspořádána tak, že při vážném zájmu a zahloubání se do problematiky lidé pociťují velkou radost a uspokojení při pochopení každého jednotlivého kroku, pojmu, výrazu a stupně poznání.

Idea učitelů makrobiotiky je jeden stabilní, mírový svět, který vznikne tím, že lidé se budou snažit o harmonii sami v sobě a budou tak aplikovat neměnné zákony přírody ve svém každodenním životě. Cíl každého opravdového makrobiotika přesahuje jen utilitární touhu po osobním uzdravení.

Zakladatelem makrobiotiky je George Ohsawa. Je autorem mnoha knih, ve kterých vychází z filosofie neměnnosti přírodních zákonů, ale stroze doporučuje aplikaci těchto zákonů v denním životě přizpůsobit současné době, současné míře poznání, dnešním sociokulturním zvyklostem a možnostem jednotlivých světových lokalit. Doporučení, která publikuje ve svých knihách, jsou záznamem jeho vlastních zkušeností, proto vždy doporučuje, aby je každý uplatnil ve svém životě tvůrčím způsobem.

Michio Kushi je žákem Ohsawy, který jej považoval za nejvíce nadějného a progresivního člověka ze všech svých posluchačů a následovníků. Kushi, jak jsem jej měla možnost osobně poznat je milý, nenápadný a skromný člověk. Rozvinul a přizpůsobil učení Ohsawy pro podmínky Euroameriky, protože v Americe žije.

Nejčastější reakce na makrobiotiku

Příprava jídla podle zásad MB je příliš striktní a přísná, časově velmi náročná, doporučované suroviny jsou drahé a nesnadno dostupné, což může být stresující.
Tento argument je častý a pochopitelný. Suroviny pro MB stravování jsou opravdu dostupné jen ve větších městech nebo obcích a skutečně finančně náročnější, než obvykle nakupované potraviny. Lze je však nakoupit ve větším množství, protože se zpravidla jedná o obilniny, nebo jiné trvanlivé potraviny. Cesta do vzdálenějšího místa je bohatě vyvážena životem bez potřeby návštěv lékařů, receptů a doplatků za léky.

Výběr MB potravin je značně omezený

Opak je pravdou, omezená je současná strava. MB má daleko širší sortiment všeho: obilovin, luštěnin, zeleniny, olejnatých semen. Způsoby úpravy překračují fantazii dnešního člověka. Velká výhoda je, že skoro vše můžete mít doma v zásobě.

Praktikování MB vyřazuje člověka ze společnosti, protože se liší a žije jinak.

Existuje mnoho konkrétních příkladů, že tomu tak může, ale nemusí být. Někdo svou „výlučnost“ skrývá, jiný je na ni hrdý a dává ji na odiv, dokonce je schopen z ní společensky profitovat. Ve svém okolí jsem měla dvě rodiny se syny kolem 10 let, obě rodiny ze zdravotních důvodů přecházely na makrobiotiku. Když první chlapec přestal do školy nosit klasické svačiny (houska s máslem, Ramou, Florou a ostatními margaríny, šunkou, salámem nebo paštikou, Colu a čokoládu) a začal svačit domácí chléb s luštěninovou pomazánkou a zeleninou, celozrnný štrúdl a jablko, čelil výsměchu spolužáků. Druhý chlapec byl naopak pyšný, že má něco, co jiní ani neznají. Kamarád chtěl ochutnat, dostal, ovšem za peníze. Zájemců o neobyčejné svačiny přibylo a náš milý mládenec zvýšil ceny. Vzhledem k tomu, že astma, kterým trpěl, téměř vymizelo, začali se o jeho jídelníček zajímat i rodiče spolužáků.

Proč je dobré si knihu „Makrobiotikou ke skutečnému zdraví“ od Michio Kushi přečíst

Velmi často zapomínáme, že jsme součástí přírody a příroda na nás všestranně působí. Ani přání lidí, ani nejvyspělejší technologie nemají ani ten nejmenší vliv na střídání ročních období, na působení energie dne a noci, na působení energie Měsíce na příliv a odliv a mnoho dalších přírodních jevů.
Už naše prababičky říkávaly: Poslouchej svoje tělo, ono ti řekne, co potřebuje a co mu nedělá dobře. Nepoužívaly sice pojmy jin a jang, ale automaticky v létě předkládaly rodině vše, co rostlo venku (potraviny ochlazující), v zimě pak to, co se dalo uskladnit (tedy jídlo se zahřívající energií). V současné době jsme této moudrosti přizpůsobili snad jedině způsob oblékání, v zimě se většinou oblékáme jinak než v létě.
Jídlo ovšem příliš v souvislosti s ročním obdobím neměníme, klidně si v zimě dáváme syrové saláty, tropické ovoce, limonády, ovocné čaje i zmrzlinu. Dříve to nebylo možné ani technicky, nebyly ledničky, dovoz exotického ovoce byl minimální, protože o ně nikdo nestál. Ve sklepě měl každý bečku kyselého zelí a několik regálů jablek a hrušek ze svého sadu. V naší historii také nalezneme příklady respektování zásad makrobiotického pohledu na svět.
Život a dílo Karla IV. je jasným svědectvím o pochopení systému vzájemně se podmiňujících protikladů, jako je dobro a zlo, pokrok a recese, vývoj a degenerace. Co se dnes zdá zlé, může se později ukázat jako dobré a naopak . Vše je v neustálém pohybu . Karel IV. jistě MB neznal, dospěl však během života k takové moudrosti, že intuitivně používal základní makrobiotické postuláty..

V geniální zkratce je vyjádřil větou: „Dobro čiň a zlu se vyhýbej.“ Mnohým z nás se otevírají nové úhly pohledu na svět a začínáme konečně hledat (staro)nové cesty pro prožití svých životů. Je jich mnoho, společné mají to, že se vracejí k našemu souladu s přírodou a k moudrosti našich předků . Každý si může najít tu svou. Kushi nám ukazuje jednu z nich; je na každém, aby posoudil, zda je pro něj ta pravá.

 

Makrobiotikou ke skutečnému zdraví
Michio Kushi
Nakladatelství Svítání, www.makrobiotika-kushi.cz

Dejme si šanci, že zažijeme zázrak v podobě toho, že nám bude dobře, tak jako odhadem milionu Američanů, kteří se stali polovegetariány ze zdravotních důvodů, přibylo jim energie a cítí se lépe. Asi nebudeme moci ani chtít následovat slavné osobnosti, které přešly na Kushiho způsob stravování a najali si svého kuchaře, aby si udrželi mládí a kondici. Steven Seagal, S. J. Parker, Barbara Streisand, John Travolta, Tom Cruise a další se řadí mezi zastánce makrobiotiky. Jejich výkon, který je přirovnáván k výkonu sportovců, je jistě obdivuhodný a můžeme si na něm spatřit, že tento tradiční stravovací systém je postaven na zásadách, jejichž platnost a účinnost je ověřena staletími. I my máme nyní možnost jej použít k svému prospěchu. Ať Vám všem slouží ke zdraví.

 

Zázračná detoxikace
Robert S. Morse
Nakladatelství Eminent, www.eminent.cz

Zázračná detoxikace je kniha, která vás naučí jak zbavit tělo toxinů, ničících vaše zdraví, a pomůže zahájit proces úplné buněčné regenerace, vedoucí k opravdovému uzdravení. Obsahuje abecedu detoxikace a odpovídá na základní otázky, které s ní souvisejí: Proč a kdy detoxikovat? Co můžeme od detoxikace očekávat? Jak detoxikace probíhá a jak dlouho trvá?Vedle toho vysvětluje užívání jednotlivých syrových potravin a bylin pro čištění a léčení každého orgánu a systému i každé nevyváženosti v těle. Podrobně líčí vzájemnou provázanost těla, mysli a duše při nabývání pevného zdraví na celý život. Předkládá doslova zázračnou detoxikační dietu a ukazuje, jak ji máme sladit s běžným životem. Kromě toho zahrnuje celo řadu snadno využitelných odkazů, seznamy bylin a bylinných směsí, vlastnosti potravin, minerálů, fytochemikálií a buněčných solí, recepty na syrová jídla a podrobný rejstřík.

 

JEZTE ČESKY – rok v naší kuchyni
Jana Vašáková, Zdena Skokanová N.
Vydalo nakladatelství Smart Press, www.smartpress.cz

1) Česká kuchyně, to nejsou jen omáčky, knedlíky a jiná, složitě připravovaná či kalorická jídla. Jsou to především čerstvé sezónní suroviny a inspirace tradicemi – vždyť naše babičky vařily tak jednoduše, dobře a také levně! Kniha představuje nápadité recepty ze surovin, které jsou na našich zahrádkách či v obchodech dostupné v daném ročním období. Autorky vaří z brambor, které vyrostly na našich polích, z masa, které bylo odchováno na českých farmách, nebo z bylinek, které si samy vypěstovaly v truhlících. Oprášily staré recepty našich babiček a prababiček a přizpůsobily je současným potřebám. Neopomíjejí ani vánoční či velikonoční menu nebo pochoutky z posvícení. Navíc v knize najdete zajímavosti a reportáže z tradiční zabijačky, z výlovu rybníka i z honu. Zavede vás do českých lesů, provede vás po vinicích a všechno, co na jejích stránkách najdete, si s obrovskou chutí uvaříte.

Z knihy:

KOLÁČ z křehkého těsta s jostou a rybízem

Na 1 koláč (ø formy 28 cm): 2 hrnky hladké špaldové mouky, 1 prášek do pečiva bez fosfátů, 1 vejce, 1 vanilkový cukr, 3 lžíce třtinového cukru, 1/2 hrnku mléka, 1 lžíce řepkového oleje
na náplň: 150 g josty, 150 g rybízu, 2 lžíce třtinového cukru, 1 lžička mleté skořice, 50 g másla
1. Ve větší míse smíchejte mouku s práškem do pečiva. Vmíchejte vejce, vanilkový a třtinový cukr a mléko. Nakonec přidejte řepkový olej. Vypracujte těsto a vlijte jej do vymazané a moukou vysypané formy (nebo ji místo toho vyložte pečicím papírem).
2. Jostu s rybízem zbavte stonků a stopek a smíchejte je s třtinovým cukrem a skořicí. Nasypte na těsto a navrch nakrájejte plátky másla.
3. Formu s koláčem vložte do trouby předehřáté na 180 °C a pečte do zlatova, asi 40 minut.
P.S.: Koláč zkuste ještě posypat nasekanými mandlemi, budou na něm krásně křupat.
Jana: „Josta nám roste na zahradě a je jí tolik, že si s ní často ani nevíme rady. Tak ji dáváme do koláče, děláme z ní džemy a plníme s ní kynuté buchty.“

Hovězí Steak S ORESTOVANÝMI HOUBAMI

Na 4 porce: 600–800 g hovězího roštěnce z mladého býka, 2 lžíce bílého octa, 2 lžíce oleje, 400 g směsi hub (hřiby, lišky), 2 plátky másla, 4 stonky majoránky, hrubá sůl, celý pepř
1. Maso naporcujte na čtyři steaky. Ochuťte solí a čerstvě mletým pepřem. Zastříkněte velmi jemně octem a nechte asi 15 minut odležet. Houby očistěte. Velké překrájejte na menší kousky, malé nechte vcelku.
2. V pánvi rozpalte olej. Dejte na něj steaky a opékejte je 3 minuty z jedné strany. Obraťte je a pečte ještě 3–6 minut, podle toho, jak je chcete mít propečené. Poté je zabalte do alobalu a nechte odpočívat v teple.
3. V kastrolu rozehřejte máslo. Vsypte na něj houby a duste je asi 5 minut. Osolte a mírně opepřete. Horké houby dochuťte kapkou zbylého octa a ihned podávejte se steakem a majoránkou.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na