Můj příběh: Utekla jsem ze vztahu s diabetikem. Dodnes si to vyčítám, ale nemohla jsem jinak

Můj příběh: Utekla jsem ze vztahu s diabetikem. Dodnes si to vyčítám, ale nemohla jsem jinak
Karolínu čekalo těžké rozhodnutí Zdroj: Pixabay

Životní cesty mohou být mnohdy nevyzpytatelné. Své o tom ví i Karolína, která chtěla být Martinovi při vyrovnávání se s diabetem oporou. Martin to však zvládal zcela opačně než Karolína doufala. Nakonec se po dvou letech odhodlala ke kroku, který si do té doby ani neuměla představit.

Moje vyprávění možná nebude patřit mezi ta nejveselejší. Nejsem diabetik. Ale můj partner byl, vlastně stále je. V tomhle příběhu jsem to ale já, kdo selhal.

Z deníku diabetika: Zanedbat cukrovku byla velká chyba. Charcotova noha mě upoutala na vozík

„Bylo mi něco málo přes 45, když mi doktor řekl, že mám prediabetes,“ vypráví pan Milan. „Tehdy jsem to bral na lehkou váhu, protože mi nic ...

Plánovali jsme svatbu a rodinu

S Martinem jsme se seznámili krátce po mém rozchodu s tehdejším partnerem. Projevoval mi náklonnost a ujišťoval mě o tom, jak jsem výjimečná. To chce slyšet každá žena, hlavně ta se zlomeným srdcem. Začala jsem si s ním velmi rychle, ale musím říct, že jsem ho měla ráda. Byl něčím zkrátka výjimečný. Měl velké sny a plány. Chtěl zakládat cateringovou firmu a obětoval tomu všechny své volné večery. Imponovalo mi to. Byl tím, kdo mi dával motivaci, abych ani já neustrnula ve stereotypu.

Měli jsme spolu velké plány. V květnu, na své narozeniny, mě požádal o ruku. „Ty jsi to jediné, co si přeju ke svým narozeninám a každý další den,“ řekl. Všechny na oslavě to dojalo a já jsem jeho nabídku k sňatku přijala. Ještě, než se vůbec začala plánovat nějaká svatba, jsme se začali snažit o miminko. Hned se nám ale nedařilo, každý další měsíc mě menstruace upozornila, že to opět nevyšlo. Začala jsem si o tom číst různé studie, tipy, rady, triky. Všechno. Stala se ze mě chodící encyklopedie všech možných bylin, sexuálních poloh i ovulačních pravidel. Martina to rozčilovalo. Ale já se tehdy soustředila jen na sebe. Tehdy začaly naše první partnerské problémy.

Diabetikovi v nouzi může zachránit život vycvičený pes

Většina diabetiků to zná: závratě, pocit zmatenosti, ospalost. To jsou jasné příznaky těžké hyperglykémie i těžké hypoglykémie. Signální pes pro ...

Po diagnóze se jeho chování změnilo

Když si Martin vyslechl svou diagnózu, několik dní vůbec nemluvil. Cukrovka 2. typu neznamenala konec světa, značně mu ale komplikovala život. A on si to uvědomoval. Snažila jsem se mu být oporou, ale nechtěl. Mluvila jsem s ním o miminku, aby se měl na co těšit, ale nepomáhalo to. Brzy začal být zlý. Pil hodně alkoholu, bez ohledu na to, zda to jeho zdravotnímu stavu prospívá či nikoliv.

Byl vyčítavý, lítostivý. Nedalo se s ním mluvit. Tajně jsem brečela v koupelně, když jsem v horké vaně přemýšlela, jestli tohle vůbec ustojím. Přála jsem si, abychom to zvládli spolu. Ale bylo to čím dál těžší. Říkal, že život pro něj nemá cenu, že už nikdy nic nebude jako dřív. Já věděla, že náš společný život čelí mnoha změnám, které se dotknou i mě. Ale byla jsem odhodlaná je zvládnout. On to vzdával. Vztekal se po každé návštěvě lékaře, odsuzoval všechny rady. Každého nazýval hlupákem. Nic pro něj nebylo dost.

Dna a cukrovka spolu úzce souvisejí: Bolestivé nemoci králů ale můžete předcházet

Nemoc králů, pakostnice, odborně arthritis urica – to vše jsou názvy pro jednu a tutéž nemoc: dnu. Toto bolestivé, zánětlivé artritické ...

Dodnes si vyčítám, jak to dopadlo

Poprvé jsem začala přemýšlet, že odejdu, když jsem byla na vánočním večírku naší firmy. Vrátila jsem se až k ránu, zábava byla v plném proudu a mě se do doupěte lítosti zpátky opravdu nechtělo. Martin ztropil obrovskou scénu hned ve dveřích, že jsem ho určitě podvedla. „Mrzák s cukrovkou ti není dost dobrej, viď?“ vyčítal mi. A já si přitom nepřála nic víc, abych toho „mrzáka“ mohla podržet a zvládnout celou situací s ním. O miminko už jsme se dávno nesnažili a svatba se odložila na neurčito.

Vydržela jsem to dva roky. Domluvila jsem mu několik sezení u psychologa, ke kterým nedorazil. Domluvila jsem mu kouče. Na žádné sezení nepřišel. Ani jednou. Snažila jsem se dlouho. Pak jsem to vzdala, sbalila si věci a odešla. Nechala jsem ho v tom. Byl na dně, ale já nemohla. To dno už trvalo tak strašně dlouho. Odešel z práce, nevídal se s přáteli.

Dodnes si vyčítám, že jsem v tom Martina nechala. Ale vím, že nebylo v mých silách změnu v jeho chování zvládnout. Pomáhala jsem, jak jsem mohla. A tak bych chtěla říct všem diabetikům, aby mysleli na své partnery. Vaše onemocnění se nás týká, zvládáme to s vámi. I na nás toho ale může být až příliš. Máme být podpora, nikoliv hromosvod pro všechny negace. Nikdo není nezlomný.

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Karolínou

2653

Diskuze k článku