Můj příběh: “Šla jsem na rande se svým vysněným klukem ze školy po dvaceti letech. Odmítl mě kvůli cukrovce.”

Můj příběh: “Šla jsem na rande se svým vysněným klukem ze školy po dvaceti letech. Odmítl mě kvůli cukrovce.”
Doufala jsem, že to byl osud Zdroj: Pixabay

Když je člověk zamilovaný, má občas zkrátka růžové brýle. Já jsem takhle obdivovala Matěje už od páté třídy – a to už nám dnes oběma táhne na třicet. Byla to taková ta tajná láska, která překoná všechny nesnáze. Alespoň jsem si to tehdy myslela.

Chtěla bych vám povyprávět o mém vysněném rande. Čekala jsem na něj skoro dvacet let. To jsem se totiž takhle v deseti letech zamilovala do Matěje, který chodil do vedlejší třídy. Pamatuju si, jak jsem chodila chodbou sem a tam jen s vidinou, že ho konečně potkám. Když jsme měli jet na společný lyžařský výcvik, doufala jsem alespoň v jeden pomalý tanec. Taková ta klasická školní láska. Krásná, čistá a bezproblémová.

Svalové kontraktury nejsou nic příjemného: Jejich prevence je také v jídle a pití

Pokud se objevuje bolest, která přetrvává více dní od doby, kdy se poprvé objevila, může se jednat o nepříjemný problém zvaný kontraktura. Svaly ...

Dostali jsme druhou šanci

Ale mělo to jeden problém – nikdy si mě nevšiml. A já jsem mu o své horoucí lásce nikdy neřekla. Když jsme se potkali na školním srazu, který pořádala naše bývalá základní škola pro celý ročník, málem mi vypadly oči z důlku. Byl snad ještě krásnější!

Tehdy už jsem neváhala a pozvala ho na kafe. K mému překvapení souhlasil, ale domlouvali jsme se dalších několik týdnů. Když jsme se konečně potkali, začali jsme si povídat a řešili všechno možné i nemožné. Měla jsem však jedno “tajemství”. Nikdy předtím jsem mu neřekla, že mám cukrovku. Nebyla příležitost – a vlastně ani důvod.

Arónie neboli černý jeřáb je často opomíjeným pokladem venkovských zahrad

Tmavé bobule daly arónii přízvisko černý jeřáb. Je vyhledávaná kromě lidí také ptáky, kteří často dokážou úrodu očesat ještě před námi. Občas ...

Zažila jsem znovu to samé

Jenže já jsem měla už jednu neblahou zkušenost, kdy mě chlap nechal kvůli cukrovce. Rychle mi došlo, že by při mně asi nestál ani v životě, když by se cokoli stalo. A tak jsem vlastně byla ráda, že to tak dopadlo. Nikdy by mě ale nenapadlo, že se tak zachová i Matěj.

Když jsem mu na třetím rande svěřila, že můj život má jednoho každodenního společníka – a to cukrovku – nic na to na rande neřekl. A tak jsem si říkala, že mu to asi nepřijde nijak zvláštní. Jenže pak už se mi nikdy neozval. Říkám si, jestli jsou všichni takoví… Jestli je cukrovka překážkou partnerského vztahu… Je tak nepochopitelná pro ty, kteří ji nemají? Vždyť kolem sebe vidím tolik zamilovaných párů…

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Gábinou

40909

Diskuze k článku