Můj příběh: Manželovo sekýrování kvůli cukrovce už nezvládám. Jestli nepřestane, zblázním se

Můj příběh: Manželovo sekýrování kvůli cukrovce už nezvládám. Jestli nepřestane, zblázním se
Kontrola ze strany členů rodiny může být někdy psychicky náročná Zdroj: Freepik

Když lékař oznámí pacientovi, že má cukrovku, dokáže to mnohdy řádně zamávat s jeho psychikou. Někteří si potřebují srovnat myšlenky sami v sobě, jiní se raději vypovídají a čekají podporu blízkých. Pokud se však v rodině najde někdo, kdo přebírá iniciativu a začne kontrolovat i to, co nemusí, může se objevit nepřekonatelný problém. Své o tom ví i paní Radka (59 let), která se s námi podělila o svůj příběh, ve kterém převládá zoufalství a obavy z budoucnosti.

O tom, že mám cukrovku, jsem se dozvěděla před dvěma lety. Byl to pro mě trochu šok, protože jsme doma vždy dbali na to, co jíme, snažili jsme se omezovat cukry a jíst hodně zeleniny. A taky jsme hodně sportovali – když nám děti dospěly a odešly z domu, začali jsme s manželem jezdit na kole a rok co rok našlapeme stovky kilometrů. Na druhou stranu máme cukrovku v rodině, mají ji oba moji rodiče a měli ji i prarodiče. A možná se na tom taky podepsal stres – pět let jsem se starala o nemohoucí tchyni a bylo to opravdu hodně náročné…

Nejlepší cviky při neuropatii: Vhodný pohyb pomůže snížit bolest a zpomalit zhoršování nemoci

Poškození nervů neboli diabetická neuropatie postihuje především diabetiky 2. typu a trápí přibližně polovinu z nich. Na vině jsou nevyrovnané ...

Manžel převzal iniciativu za mě

Každopádně bych se se svou novou nemocí asi během pár dnů či týdnů vyrovnala a brala ji jako běžnou součást života. Jenže to bych vedle sebe nesměla mít manžela. Od prvního dne, kdy jsem mu sdělila „novinku“, se přepnul do role „hlídače“. Namísto toho, aby mě třeba podpořil, řekl mi, že všechno bude dobré, že jsou horší nemoci, tak se rozhodl střežit mě na každém kroku. Neustále mě kontroluje, co a kdy jím, jaký mám cukr, večer mu musím ukázat telefon, aby se podíval, kolik jsem za den nachodila kroků. Plánuje pořád nějaké aktivity, vyčítá mi, když si dám něco, co obsahuje trochu víc cukru, než si on myslí, že je zdrávo. Dokonce mi volá i do práce a kontroluje mě, co dělám. A když mu náhodou nezvednu hned telefon, zasype mě pak hromadou výčitek, jak on se stará a já na to kašlu.

Den ode dne je manželovo chování horší

Ještě před rokem, rokem a půl jsem si říkala, že ho to přestane bavit – byla to změna i pro něj. A tak nějak jsem se chlácholila tím, že si jen o mě dělá starost. Jenže poslední dobou mám pocit, že je to snad každý den horší. Mám pocit, že už si nemůžu ani dojít na záchod, aby mi nestál za zády. Jakoukoliv moji námitku bere jako útok na svou osobu. Jakékoliv výtky vedou k hádkám, kdy ze mě nakonec udělá neschopného člověka, který by se vlastně bez jeho dohledu nedokázal ani najíst. Zakazuje mi už dokonce chodit i na kafe s kamarádkami, abych si k němu náhodou nedala dort. Takže to došlo tak daleko, že s nimi chodím posedět na tajňačku a dcera mi dělá alibi.

Diabetici, honí vás mlsná? Vyzkoušejte jednoduché laskominy, které zaženou chutě na sladké

Medovník, rakvičku se šlehačkou či sněhového indiána vám doporučit nemůžeme – na ty byste si opravdu měli nechat zajít chuť. Přesto však existuje ...

Snad pomůže psycholožka

Poslední měsíce mám nervy na pochodu a nevím, jak dál. Nejsem schopná s manželem jakkoliv hnout, nejde to po dobrém, ale ani po zlém. Začala jsem z neustálých nervů hubnout, lítá mi cukr, začaly mi padat vlasy. Objednala jsem se dokonce už k psycholožce. Jestli mi nepomůže a něco se nezmění, tak se snad zblázním. Pořád přemýšlím, co se s manželem stalo. Sice býval i dřív občas generál a muselo být v některých věcech po jeho, ale toto už je opravdu extrém. Vím, že mi nijak neubližuje fyzicky, na jednu stranu by se pro mě rozdal, vždy byl pozorný, nikdy nezapomněl na narozeniny, svátek, výročí… Máme spoustu společných zájmů, podobné názory na život. Ale jak se zdá, cukrovka do našeho vztahu zasáhla tak nešťastně, že mám najednou pocit, že žiju vedle úplně jiného člověka a nevím, jak z toho ven…

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou, paní Radkou
Foto: Freepik

90685

Diskuze k článku