Můj příběh: Syndromu bílého pláště mě zbavila až cukrovka. Pomohla mi odrazit se tak ode dna a začít znovu žít
Můj příběh: Mami, proč už mě tatínek nemá rád? Otázku, která mi trhá srdce, zapříčinila cukrovka
Zdroj: user15285612/Freepik
Cukrovka u dospělých dokáže řádně zamávat jejich životy. Vstoupí-li však do života dítěte, ovlivní chod celé rodiny. Ve chvílích, kdy se pro dítě najednou mění úplně vše, je potřeba velké trpělivosti, odhodlání a hlavně lásky. Jenže ne vždy rodiče diagnózu diabetu zvládnou.
Kristýnce diagnostikovali diabetes 1. typu v jejích čtyřech letech. Maminka Aneta byla odhodlaná udělat vše, co bylo v jejích silách, aby novou „kamarádku“ začlenila do života s co nejmenšími následky a umožnila své dceři žít co nejvíce normální život, jaký mají její vrstevníci. Netušila však, jak se k situaci postaví Kristýnčin táta Petr.
Fungovali jsme jako rozumní dospělí
S Petrem, otcem Týnky, jsme se rozvedli, když jí byly dva roky. Petr se tehdy zakoukal do své kolegyně a rozhodl se žít svůj život jinak. Nebylo to jednoduché, ale nějak jsme to zvládli. Museli jsme. I když jsem mu vlastně do dneška úplně neodpustila, museli jsme se chovat jako dospělí a vycházet spolu kvůli Týnce. Ani jeden z nás totiž nechtěl, aby neměla tátu.
Petr si ji tak mohl brát, kdykoliv chtěl – a bral si ji často. Chodil k nám normálně na návštěvy, na její oslavy, když bylo třeba, pomohl mi. Vlastně jsme se zapsali mezi tu hrstku normálních dospělých, kteří spolu byli schopni i po rozvodu fungovat jako rodina a přátelé. Týnka pro nás oba jednoduše byla na prvním místě. Až do doby, než lékaři zjistili, že má cukrovku.
Rozmarýnový čaj: Voňavý nápoj sníží hladinu cukru v krvi, zlepší náladu, ochrání zrak i tělo před záněty
Šalvěj rozmarýna (Rosmarinus officinalis) neboli rozmarýn lékařský, příp. rozmarýna lékařská, je vytrvalý, stálezelený keř, který může ...
Diagnóza cukrovky zasadila do našeho života tvrdou ránu
Když jsem jednoho dne skončila s Týnkou na pohotovosti, byl Petr u toho. Přijel hned, jak jsem mu volala. Ani jeden z nás netušil, co by mohlo s malou být – a diagnóza cukrovky nás opravdu zaskočila. Probrečela jsem celou noc, vůbec jsem si neuměla představit, co budeme dělat, jak to budeme zvládat, co nás vlastně čeká. Nevěděla jsem o cukrovce vůbec nic, vlastně jsem žila celý život v domnění, že se tahle nemoc týká jen starších lidí. Nikdy jsem ve svém okolí nikoho s diabetem neměla…
A zatímco já brečela po nocích a přes den byla oporou pro Kristýnku, Petr se uzavřel do sebe. Do konce našeho pobytu v nemocnici už se tam neukázal, jen volal nebo psal, aby zjistil, jak Týnce je.
Sladký život se opravdu nekoná
To hlavní martyrium nastalo po návratu z nemocnice – doma na mě všechno padlo, najednou jsem na všechno byla sama, neměla jsem podporu doktorů ani sestřiček. Naštěstí při mně stáli moji rodiče a byli tu pro mě vždycky, když jsem je potřebovala. Petr nás po návratu navštívil jen na chvíli, aby mi oznámil, že se s tím musí sžít, že si to celé musí srovnat v hlavě, ať mu dám čas. Nepochopil, že ho Kristýnka potřebuje…
Na můj nátlak k nám pak začal chodit aspoň jednou týdně, ale musela jsem mu slíbit, že budu stále v dosahu. Nechtěl být s Týnkou sám. Odmítal s ní kamkoliv jít, cokoliv podnikat. Už je to téměř rok a frekvence jeho návštěv se snížila tak na hodinu za měsíc. Dnes a denně poslouchám Týnčiny neustálé dotazy, kdy zase přijde tatínek, proč už za ní nechodí tak často jako dřív, proč ji nevyzvedává ze školky. Vše bych asi nějak ustála, ale poslední týdny Týnka každý den pláče a ptá se, proč už ji tatínek nemá rád, co mu udělala, že na ni zapomněl.
Rakytníkový olej: Chrání před infekcemi, snižuje hladinu cukru v krvi, pomáhá při akné i ekzému
Pro své bohaté účinky je rakytníkový olej běžně využíván v ajurvédské a tradiční čínské medicíně. Traduje se o něm, že zvládne dodat lesk vlasům, ...
S Petrem není domluva, odmítá nahlížet na problém rozumně
Snažila jsem se s Petrem celou situaci řešit, navrhovala jsem mu snad milion řešení, prosila ho, ať si najde odborníka, pokud se s tím není schopný smířit. Je ale jako šutr. Odmítá jakýkoli krok, nechápe, jak moc Týnce chybí a jak ho potřebuje. Nechápe, že ji ničí víc než celá cukrovka.
Já bych pro své dítě dýchala, ale docházejí mi síly a výmluvy, proč zase tatínek nepřišel. Nevím, co mám dělat. Trhá mi srdce vidět ji takto nešťastnou. Cukrovku zvládá statečně, odtržení od tatínka ale nedává…
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Anetou
1776