MUDr. Hana Krejčí: “Low carb dieta není o hladovění”

Low carb dieta se stává stále oblíbenějším trendem ve stravování diabetiků. Je pro ně opravdu vhodná? Jaká jsou vlastně pravidla nízkosacharidové stravy a jak zajistit, abychom při ní nehladověli? Na to jsme se zeptali MUDr. Hany Krejčí Ph.D., známé odbornice na nízkosacharidové stravování.

MUDr. Hana Krejčí: “Low carb dieta není o hladovění”

Mohla byste, prosím, popsat, co je podstatou nízkosacharidové diety?

Slovo „dieta“ má řada z nás spojené s výrazným omezením, které je časově ohraničeno, protože se ani dlouho vydržet nedá. Z omezující diety se pak vracíme na „normální“ stravu, bohužel často i s předchozími zlozvyky. Každý diabetik, včetně diabetika v remisi, by však měl výživu upravit trvale. Nízkosacharidová výživa se sice dá použít jako „dieta“, ale má-li mít dlouhodobý efekt, měla by být „stravou“.

Nízkosacharidová strava neobsahuje sladkosti, sladké nápoje, běžné pečivo a další sacharidové přílohy. Přílohy tvoří zejména zelenina, na zeleninu je proto tato strava bohatší než je obvyklé. Nejedná se ale o zcela bezsacharidovou stravu – kromě zeleniny sacharidy obsahují také mléčné výrobky, ořechy, semínka, v umírněním množství je zařazeno také ovoce. Nízký příjem sacharidů je kompenzován vyšším příjmem tuků. Ty by však měly být v kvalitní podobě a co nejméně průmyslově zpracované. Bílkoviny jsou zastoupeny v obvyklém (nikoli v nadměrném) množství.

Je low carb dieta vhodná opravdu pro každého, nebo jsou nějaká omezení?

Je to strava více tučná, takže přirozeně není vhodná pro ty, kdo mají potíže s trávením tuků nebo metabolismem tuků. Mezi ně patří pacienti s chronickým zánětem slinivky břišní nebo pacienti s vzácnými vrozenými poruchami metabolismu tuků. Nemusí být vhodná také u jedinců, u kterých vyšší příjem tuků vede ke zvýšení hladin cholesterolu.

Doporučila byste ji diabetikům?

Až na uvedené výjimky je nízkosacharidová strava vhodná u diabetiků 1. i 2. typu. Diabetikům 1. typu umožní snížit dávky inzulinu aplikovaného před jídly s menším rizikem hyper i hypoglykémií. Méně sacharidů a menší dávky inzulinu totiž znamenají i menší chyby v odhadech. A menší chyby znamenají menší kolísání glykemie. Nízkosacharidová strava také může výrazně usnadnit sportovní aktivity. Svaly se při této stravě adaptují, spalují převážně tuky a nevyžadují zvýšený příjem sacharidů ani složité úpravy dávkování inzulinu, jako je tomu při sportu na běžné stravě s převahou sacharidů.

U diabetiků 2. typu může nízkosacharidová strava vést k remisi diabetu nebo alespoň k výrazně lepší kompenzaci při nižší potřebě léků včetně inzulinu. Diabetes 2. typu je velmi často spojený s nadváhou či obezitou a správně pojatá nízkosacharidová strava vede k redukci tukových zásob, včetně tuku v játrech, což výrazně zlepší účinek inzulinu a sníží glykemie, v některých případech až do normálních hodnot.

Jaké je maximální množství sacharidů ve stravě na den, abychom mohli mluvit o nízkosacharidové dietě?

Přesnou definici nemáme, ve studiích je za nízkosacharidovou stravu považováno široké rozmezí sacharidů, což je pak příčinou velmi rozporuplných závěrů. Velmi přibližně se dá za nízkosacharidovou stravu považovat příjem sacharidů pod cca 130 g za den. Při obvyklém příjmu 1800 – 2000 kcal/den to tedy představuje příjem sacharidů do 25- 30 % energetického příjmu.

Pokud je ale cílem redukce váhy, případně remise nebo výrazné zlepšení diabetu 2. typu, pak je zpravidla nutná přísnější varianta této stravy, s omezením sacharidů do 30 až 50 g denně. Při takto nízkém příjmu dochází k tvorbě ketolátek jako zdroje energie, které mají, jak se ukazuje, řadu pozitivních účinků.

Jak je možné dosáhnout tak nízkého příjmu sacharidů?

Prakticky to znamená, že sacharidy jsou pouze ve formě zeleniny, mléčných výrobků, ořechů a trošky ovoce. Frekvence jídel je dvakrát, maximálně 3x denně. Při této variantě zpravidla dojde ke spontánnímu snížení celkového energetického příjmu a daří se redukce váhy i bez počítání kalorií.

Nemají lidé na této stravě příliš často hlad?

Pocity hladu nebývají, protože strava s dostatkem bílkovin, tuků a vlákniny (zeleniny) je dostatečně sytivá a ketolátky navíc snižují chuť k jídlu. Naopak – redukce váhy může být na této stravě menší trápení než u klasické redukční, vyvážené diety se striktním hlídáním kalorií. Pokud se redukce přesto nedaří, je třeba dát pozor také na příjem tuků – pokud je příliš velký, tělo nemůže využít své vlastní tukové zásoby.

Existují i jiné varianty nízkosacharidové stravy?

Mírnější varianty nízkosacharidové stravy (do 100–130 g sacharidů denně) se mohou uplatnit např. ve fázi, kdy byl na přísnější variantě dosažen cíl (redukce váhy, zlepšení cukrovky) a výsledky chceme udržet. Strava je pak pestřejší, volnější a tedy i snáze dlouhodobě (nejlépe trvale) udržitelná. Může být takto pojata už od začátku, pokud pacientovi přísnější varianta z nějakého důvodu nevyhovuje. Cesta k cíli bude jen o něco delší. U mírných variant je ale třeba ještě více dbát na kvalitu sacharidů i tuků. Více sacharidů znamená hlavně zařazení luštěnin, celozrnných obilovin nebo kvalitního kvasového chleba.

Jakou dietu zvolit u diabetiků 1. typu, kteří nepotřebují hubnout?

U diabetiků 1. typu je zatím méně studií s využitím nízkosacharidové stravy. Nejdelší švédská studie trvala 4 roky a prokázala výrazné zlepšení kompenzace diabetu. Jejich varianta obsahovala cca 70 g sacharidů. Přibývá však zkušeností také s přísnější variantou kolem 30-50 g sacharidu u diabetiků 1. typu, při které lze udržet glykovaný hemoglobin v mezích normy do 40 mmol/ mol s minimem hypoglykemií. Samozřejmě nemusí vyhovovat všem – je řada diabetiků 1. typu, kteří jsou na stravě s běžným obsahem sacharidů výborně kompenzovaní, pokud správně odhadují sacharidy a dávky inzulinu.

Je vhodné při nasazení low carb stravy spolupracovat s výživovým poradcem?

U pacientů, kteří chtějí nízkosacharidovou stravou řešit své zdravotní potíže, je nutné, aby o tom informovali svého lékaře, protože změna stravy vyžaduje úpravu dávkování nebo i vysazení některých léků. Je také více než vhodné, aby stravu konzultovali s nutričním terapeutem, který pomůže pacientovi vyvarovat se chyb a současně posoudí, zda ve stravě z výživového hlediska nic nechybí. Užitečné informace mohou pacienti najít také na stránkách www.neslazeno. cz a www.cukrpodkontrolou.cz, na jejichž obsahu jsem se podílela ve spolupráci s Janem Vyjídákem a Margit Slimákovou, díky kterým jsem se s nízkosacharidovou stravou seznámila. V angličtině je výborným zdrojem praktických a užitečných informací www.dietdoctor.com.

Mohou si diabetici při téměř bezsacharidové dietě přestat aplikovat rychlý inzulin před jídly a užívat pouze bazální?

Rychlý typ inzulinu je určený především k pokrytí sacharidů v jídle a ke korekcím vyšších glykemií. U diabetiků 2. typu a některých diabetiků 1. typu se zachovanou vlastní sekrecí inzulinu je v řadě případů možné (často i nutné) rychlý inzulin před nízkosacharidovými jídly nedávat. To je velká výhoda této stravy a pro pacienty vítaná úleva. Diabetici 1. typu s vyhaslou vlastní sekrecí inzulinu potřebují inzulin na téměř každý gram sacharidů v jídle. Nejedná se o zcela bezsacharidovou stravu, proto inzulin aplikují i před nízkosacharidovými jídly. Dávky jsou však nižší a lépe se odhadují. Inzulin je zpravidla možné aplikovat těsně před jídlem, protože při vyšštím zastoupení tuků se sacharidy vstřebávají pomaleji, tím spíše, pokud jsou hlavně v zelenině.

Pokud tělu výrazně omezíme přísun sacharidů, odkud čerpá potřebnou energii? Nebude člověk na low carb stravě unavený?

Zdrojem energie pro tělo jsou sacharidy, tuky i bílkoviny. Co je k dispozici, to tělo podle potřeby efektivně využije. Na nízkosacharidové stravě jsou hlavním zdrojem energie tuky, ať už ve stravě nebo z vlastních zásob (při redukční variantě). Ty jsou stejně dobrým zdrojem energie jako sacharidy.

To, že jsou sacharidy hlavním zdrojem energie běžné stravy, je výsledkem kulturních, historických a ekonomických souvislostí, a také určité setrvačnosti výživových doporučení. Tvrzení, že nejlepší skladba stravy pro všechny jsou sacharidy 55 %, tuky 30 % a bílkoviny 15 %, není vědecky podložené. Naštěstí se tento pohled již mění a ve výživě je dnes daleko více zdůrazňován individuální přístup.

Výrazná změna složení stravy ale vyžaduje určitou adaptační dobu, kdy se metabolismus přizpůsobuje změně. Proto je zcela přirozené, že počáteční období (první dva až tři týdny) může být provázeno zvýšenou únavou i pocitem nedostatku energie. Pokud si strava „sedne“, pacienti poté naopak popisují příval energie.

Jakými potravinami je v rámci nízkosacharidové diety vhodné řešit stavy akutní hypoglykemie?

Samozřejmě cukrem (nejlépe čistou glukózou). Je to jediná cesta ven z hypoglykemie. Na nízkosacharidové stravě ale bývá méně hypoglykémií – samozřejmě za předpokladu, že je stravě přizpůsobena medikace. U přísné varianty je případná hypoglykemie navíc lépe snášena, protože ketolátky jsou náhradním zdrojem energie pro mozek.

Je nízkosacharidová strava vhodná také pro děti s diabetem 1. typu?

Tomuto tématu byl letos na jaře věnován prostor na odborných konferencích diabetologů – pediatrů v Praze a na diabetologických dnech v Luhačovicích. Pediatři se staví kladně k mírné variantě nízkosacharidové stravy u dětí, ale varují před přísnějšími variantami. Důvodem jsou popsané případy zpomalení růstu, které mohou nastat v případě, kdy je strava kaloricky nedostatečná, s nedostatkem bílkovin nebo má nevhodnou skladbu. Je však i řada pozitivních příkladů, kdy správně sestavená strava vede k výborné kompenzaci diabetu i normálnímu růstu, a to i u dětí aktivně sportujících. U dětí však platí ještě více než u dospělých, že by změna stravy měla být pod dohledem lékaře a nutričního terapeuta.

ZAČÍNÁME S LOW CARB

Vyloučené potraviny:

Na prvním místě je třeba se vyhnout výrobkům obsahující cukry a škroby, což jsou zejména sladké a slané pochutiny, zákusky, buchty, koláče, snídaňové cereálie, džusy, slazené nápoje, marmelády, kompoty, kandované ovoce, slazené mléčné výrobky atd. Ze spíže by měl zmizet cukr i mouka. Do této stravy také nepatří běžné pečivo, rýže, těstoviny, knedlíky, brambory a další sacharidové přílohy. Výhodou je, že s těmito potravinami zmizí ze spíže i mouční moli. V přísné variantě nejsou zařazovány ani luštěniny ani celozrnné obiloviny (vločky, pohanka, jáhly atd.), ale v mírné variantě jsou tyto kvalitní sacharidy zařazovány přednostně před ostatními.

Jak je nahradit?

V kuchařkách, ale i volně na internetu, lze najít spoustu chutných a jednoduchých receptů, včetně tipů na vhodné přílohy – nízkosacharidové pečivo, květáková rýže, zeleninové, vaječné, případně luštěninové špagety či noky, nízkosacharidová pizza a další chutné a současně zdravé dobroty. Vhodnou teplou přílohou je také jakkoliv upravená zelenina – restovaná, pečená, grilovaná či krátce povařená, ochucená máslem/ kvalitním olejem, parmazánem atd.

Doporučené potraviny:

Doma by neměla chybět zelenina (čerstvá, mražená, kvašená), kvalitní tuky (olivový či jiný kvalitní olej, máslo, sádlo, kokosový tuk), ořechy, semínka, trochu ovoce, dobrý sýr, neslazené mléčné výrobky podle preferencí a chuti, vajíčka, kus masa nebo ryba, do zásoby i rybičky v konzervě (např. tuňák) a kdo má rád, také olivy, avokádo. V umírněném množství může být i poctivá uzenina (šunka od kosti, kus špeku atd.) nebo kvalitní paštika. Na občasné mlsání je vhodná vysokoprocentní hořká čokoláda. Pro přípravu nízkosacharidových dobrůtek se hodí mandlová a kokosová mouka, ořechová másla a popřípadě i přírodní sladidla (stevie, erythritol, xylitol, čekankový sirup).

UKÁZKOVÝ JÍDELNÍČEK

Snídaně

Nízkosacharidový strávník snídá například vaječnou omeletu se zeleninou, případně vylepšenou dobrou šunkou, slaninou nebo sýrem. Vajíčka lze připravit na tisíc způsobů. Další možností je nízkosacharidový chléb či pečivo obložené podle chuti (máslo, šunka, sýr, pomazánka, zelenina atd.). Nebo si dá tučný bílý jogurt (smetanový či řecký) s trochou nakrájeného ovoce a ořechy.

Svačina

Do práce si s sebou vezme krabičku s nakrájenou zeleninou a dobrým sýrem nebo tvarohovým či jiným dipem. Hodí se také ořechy, avokádo, konzerva tuňáka, zakysaný
mléčný výrobek nebo vajíčka, pokud nebyla ke snídani.

Oběd

Když jde na oběd do restaurace, zpravidla si objedná dobrý masový vývar bez nudlí, rybu nebo maso se zeleninovou přílohou.

Večeře

K večeři se hodí polévky, saláty nebo si uvaří či upeče něco z mnoha receptů nízkosacharidových nadšenců. Oblíbenou výživnou polévkou je poctivý vývar z masa a kostí
a spoustou zeleniny.

Něco „na chuť“

Dá se samozřejmě i nízkosacharidově mlsat – existují recepty na nízkosacharidové lívance, palačinky, sušenky, koláče, dokonce i dorty – všechno lze, když se chce.

 

MUDr. Hana Krejčí, Ph.D.

Jako lékařka zprvu sacharidovou stravu odmítla

MUDr. Hana Krejčí, Ph.D. působí jako lékařka v oboru vnitřního lékařství a diabetologie. Specializuje se zejména na výživu, nové technologie v léčbě cukrovky a také na problematiku diabetu v těhotenství. Pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, a jak sama uvádí, jedná se o velmi pestrou práci – v ambulanci porodnice U Apolináře se věnuje těhotným diabetičkám, které mají vysoký tlak, cukrovku, poruchu jater nebo jiné interní komplikace. Působí také v Diabetologickém centru 3. interní kliniky a navíc vyučuje mediky a nutričních terapeuty. Angažuje se i v think-tanku Globopol, ve kterém spolu s kolegy aktuálně připravuje pilotní projekt na zlepšení nemocniční stravy. I některé z jejích koníčků se, ne náhodou, snoubí s její profesí – například velmi ráda vaří.

Na otázku, jak se dostala ke své specializaci, odpovídá: „Téma diabetu v těhotenství si mě našlo samo, když mi byla v těhotenství zjištěna těhotenská cukrovka. Ujala se mě skvělá paní doktorka Moravcová, naučila vše potřebné a po návratu z mateřské mě zlákala k práci U Apolináře. Výživa mě zajímala odjakživa. Dosud největším překvapením v této oblasti pro mě bylo seznámení s nízkosacharidovou stravou v roce 2016. Po počátečním odmítnutí (diabetik přece musí jíst sacharidy) jsem byla konfrontována s výsledky studií, které ukazují, jak je tato strava prospěšná při léčbě diabetu 1. i 2. typu, obezity a metabolického syndromu. Definitivně jsem se však o jejích pozitivních účincích utvrdila až tehdy, když jsem si důkladně zopakovala biochemii, zejména tedy to, jak funguje metabolismus hlavních živin (učivo 2. ročníku medicíny) a když jsem tuto stravu vyzkoušela na vlastní kůži, tedy žaludek. Do budoucna bych ráda, aby se nízkosacharidová strava i u nás stala etablovanou součástí doporučeného postupu v léčbě diabetu, podobně jako je tomu ve Švédsku, Británii a dalších zemích.“

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

1
Komentujte

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Marie Štěpánová Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Marie Štěpánová
Host
Marie Štěpánová

Dobrý den, jsem na vozíčku přes čtyři roky. Pět operaci míchy. 47let. Ještě k tomu v přechodu. Rychle pribyvam na váze. Nyní 77kg, 164cm. Je pro mě vhodná nízkosacharidová dieta?