Mít či nemít glukometr? K čemu je selfmonitoring.

„Máte sklep?“ Snad každý zná tuto nezapomenutelnou větu z legendárního filmu Kulový blesk. Ve světě diabetu bychom se mohli ptát podobně: „Máte glukometr?“

Mít či nemít glukometr? K čemu je selfmonitoring.

Pokud diabetik přijme vědomě cukrovku jako každodenní součást svého života,získává jednu nemalou výhodu. Ptáte se,o jaké výhodě zde píšu? Ano, mám na mysli právě onen malý přístroj, který se vejde do dlaně jedné ruky – glukometr. Tato „krabička“ umožňuje diabetikovi mít kontrolu nad vlastní nemocí. U kolika dalších onemocnění lze něco takového říci i ve vyspělém světě dnešní moderní medicíny? O čem může mít přehled sám pacient, aniž by musel jít na kontrolu do nemocnice nebo lékařské ordinace? Jistě,jsou takové nemoci. Jasným příkladem je třeba hypertenze. Kdo se léčí s vysokým tlakem,může si sám doma na domácím tlakoměru kontrolovat, jestli má hodnoty tlaku v pořádku. A s cukrovkou je to obdobné. Glukometr umožňuje samostatnou kontrolu hladiny cukru v krvi prakticky kdykoliv – ať už v pravidelných časových intervalech doporučených lékařem, nebo například v okamžiku, kdy vám není dobře a potřebujete si ověřit výši aktuální glykemie.

Neznalost neomlouvá

Jak je to s diabetikem a glykemií? Každý z nás má v každém okamžiku dne určitou hladinu cukru v krvi. Může být v pořádku, ale také nízká nebo naopak příliš vysoká. Pokud ji nemáme jak zjistit, jsme vlastně zaslepení a nezmůžeme nic. Glykemie ale existuje trvale a pouhým prostým nevěděním se před ní rozhodně neukryjeme. Známá fráze říká,že neznalost neomlouvá. Jinak řečeno, ani vlastní tělo neznalost glykemie svému „diabetikovi“ neodpustí a dříve či později se může v případě vysokých hodnot cukru v krvi objevit některá z chronických komplikací diabetu (postižení očí, ledvin, nervů, diabetická noha nebo například srdeční infarkt či mozková mrtvice).

Jednoznačná výhoda

Řešení je přitom jednoduše naservírováno přímo před námi. Dnes si dokážeme objednat přes internet téměř cokoliv i z opačné strany zeměkoule. Pořídit si prostý glukometr je ještě mnohem jednodušší. Jistě řada z vás může namítnout: „Já mám trvale dobrou cukrovku, léky užívám pravidelně, tak proč bych se měl měřit i doma, to nestačí jednou za půl roku u doktora?“ A já bych mohla mnohým odpovědět: „Ano, máte pravdu, do dneška byly vaše výsledky vždy dobré.“ Druhým dechem ale dodávám: „Vy sám/sama máte před sebou obrovskou možnost mít kontrolu nad vlastní nemocí. Nenechat se jí ovládnout, ale být aktivně rozhodujícím.“ Nejste si třeba jisti některým typem potraviny? Pak máte možnost změřit si glykemii před jídlem a za 1 až 2 hodiny po něm a posoudit výsledek.

Závěrem si dovolím položit celkem 3 řečnické otázky:

První z nich je:„Víte, co dávají dnes večer v televizi?“ Jednoduchý dotaz, na který pravděpodobně řada z vás bude umět odpovědět bez zaváhání.
Druhá zní: „Víte, jakou jste měl/a dnes glykemii?“ Otázka stejně prostá jako první, odpověď ale již ne tak jednoznačná. Změření glykemie přitom nezabere více času než pročtení televizního programu.
Pak nabízím třetí a poslední otázku k zamyšlení: „Kterou z předchozích dvou informací považujete za důležitější ve vztahu k vlastnímu zdraví?“

As. MUDr. Jarmila Jirkovská

Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na