Metabolický syndrom: jak poznat, že ho máte?

Za zvyšující se výskyt metabolického syndromu v naší populaci může především nezdravý životní styl spojený s přejídáním a nedostatkem pohybu. Podívejme se jak mu předcházet a jak jej lze léčit.

Metabolický syndrom: jak poznat, že ho máte?

Jak mohu poznat, že mám metabolický syndrom?

Rozhodující je přítomnost tří a více z následujících faktorů:

  • Obvod pasu větší než 102 cm (muži) nebo 88 cm (ženy)
  • Koncentrace triglyceridů ≥1,7 mmol/l, nebo hypolipidemická léčba
  • Koncentrace HDL (“hodného”) cholesterolu pod 1 mmol/l (muži) nebo 1,3 mmol/l (ženy)
  • Hodnota krevního tlaku ≥ 130/85 mm HG nebo léčená hypertenze (vysoký tlak)
  • Glykemie nalačno ≥ 5,6 mmol/l nebo porušená glukózová tolerance nebo diabetes mellitus 2. typu

K určení stupně nadváhy či obezity (obvod pasu je jedním ze zásadních diagnostických kritérií metabolického syndromu), slouží tzv. index tělesné hmotnosti neboli

body mass index. Vypočítává se jako poměr hmotnosti v kilogramech a mocniny tělesné výšky v metrech. Využít můžete i on-line kalkulačky. Normální hodnota je menší než 25, obezita začíná na hodnotě 30, rozmezí mezi 25-30 označujeme jako nadváhu. Kromě vlastní hodnoty body mass indexu je důležité i kde se tuk ukládá. Větší obvod pasu znamená vyšší riziko dlouhodobých cévních a metabolických komplikací. V naší republice často vídané „pivní břicho“ tedy není z dlouhodobého hlediska zdaleka jen estetickým problémem.

Muži nad 102 cm, ženy nad 88 cm

Zpozornět bychom měli při obvodu pasu vyšším než 102 cm u mužů, respektive vyšším než 88 cm u žen. Kromě toho, že bychom měli znát a sledovat svou hmotnost, je důležité nechat si pravidelně změřit i krevní tlak, hladinu cukru v krvi, krevních lipidů a řady dalších parametrů. K tomu by měly sloužit preventivní prohlídky, které bychom zejména po čtyřicátém roku věku měli absolvovat jednou ročně. Jednoznačně platí, že zjistí-li se jakákoliv odchylka v časném stádiu, je možné ji daleko lépe léčit dříve, než povede ke vzniku dlouhodobých komplikací.

Jak vzniku metabolického syndromu předcházet?

Zde je rada zdánlivě velmi jednoduchá na „provedení“ však poměrně složitá. Postačí udržovat si normální tělesnou hmotnost, nekouřit, nepít nadměrné množství alkoholu a mít dostatek fyzické aktivity. V praxi to znamená, že dlouhodobě by naše hmotnost měla zůstávat v pásmu normálního body mass indexu či maximálně mírné nadváhy. Přiměřené množství alkoholu znamená přibližně 3-4 dl vína denně pro muže respektive 2-3 dl vína pro ženu nebo odpovídající množství destilátů či jiného alkoholu. Pozor na oblíbené pivo. Zde nejde jen o obsah alkoholu, ale také poměrně vysoký obsah energie včetně cukru. Při konzumaci 3-4 piv denně a nedostatku fyzické aktivity není vůbec problém přibrat několik kilogramů ročně, aniž bychom se k tomu museli přejídat.

Co znamená přiměřené množství pohybu?

Pro běžného člověka středního věku je nejpřirozenějším pohybem chůze. Doporučuje se ujít 10 000 kroků denně, což odpovídá přibližně 6 kilometrům. Velmi šikovnou a motivující pomůckou mohou být krokoměry, které počet kroků dokáží přesně změřit. Dojíždíte-li do práce autem a pracujete v kanceláři, můžete být možná nepříjemně překvapeni, jak málo kroků za den ujdete. Pro ilustraci – 10 000 kroků denně odpovídá zhruba 70-80 minutám chůze za den. Chůzi samozřejmě můžeme do značné míry nahradit například pravidelným běháním nebo jízdou na kole. Obecně se doporučuje, že tyto aktivity bychom měli provádět alespoň 4x týdně v trvání 30-40 minut. Velmi dobrou pomůckou k hlídání zdravého životního stylu představují telemonitorovací systémy, které nám umožňuji nejen svou fyzickou aktivitu, ale také hmotnost, jídelníček případně i krevní tlak pravidelně sledovat.
Informace z krokoměru, tlakoměru, váhy a dalších zařízení se mohou automaticky přenášet do internetového systému, který Vaše aktivity dokáže pravidelně sledovat a vyhodnocovat. V České republice je průkopníkem podobných systémů například firma eVITO.

 

Co ale dělat když už mám metabolický syndrom?

 

Zde už bychom se neměli spoléhat pouze na vlastní pevnou vůli a zdravý životní styl, ale poradit se s lékařem. Zatímco na snížení hmotnosti v současné době nemáme k dispozici dostatečně účinné a bezpečné léky, k léčbě vysokého krevního tlaku a cukrovky je celá řada účinných preparátů k dispozici. Jak vysoký krevní tlak, tak i cukrovka by měly být léčeny pomocí léků a zde je lékařské vyšetření a doporučení vhodného léku nezbytností. Podobně výraznější zvýšení hladin krevních tuků by kromě režimových opatření mělo být rovněž léčeno farmakologicky. Není vhodné se spoléhat na pomoc potravinových doplňků. Přestože všechny se zaklínají přírodním původem a přirozeným působením, na rozdíl od léků nejsou jejich účinky potvrzeny klinickými studiemi a jejich „zázračné“ efekty jsou vesměs zbožným přáním či přímo výmyslem výrobců. I zde je tedy vhodné poradit s odborníkem a často nemalé prostředky za výživové doplňky raději vynaložit za nákup zdravých potravin, případně návštěvu fitness centra či nákup kola.
Zdravá dieta mírně redukční patří k základním součástem léčby metabolického syndromu. Měla by obsahovat dostatek zeleniny a ovoce (sladké ovoce je třeba omezit u diabetiků). Preferovat bychom měli bílá masa (drůbeží) a ryby a pít především vodu (vyhnout se slazeným nápojům a pivu). Alkohol obecně konzumovat jen v malém množství. V případě diagnózy cukrovky bychom se o přesných dietních omezeních měli poradit s lékařem či nutriční terapeutkou. Při vysokém krevním tlaku patří k základním opatřením omezení příjmu soli (nepřisolovat) a při zvýšené hladině krevních lipidů omezení nasycených tuků. Ve všech případech je nutné také zvýšit fyzickou aktivitu, jak bylo popsáno výše.

Jak souvisí cukrovka 2. typu a metabolický syndrom?

Cukrovka 2. typu se v současné době vyskytuje přibližně u 8 % české populace a její výskyt stále stoupá. Za její zvyšující se výskyt může především kombinace dědičnosti, nedostatku pohybu a nadměrného příjmu kaloricky bohatých potravin. Přidá-li se ještě stres, který musíme zvládat zajídáním sladkostmi, uzeninami či jinými pochoutkami, zaděláváme si postupně na závažné zdravotní problémy. Začínáme přibírat a tuk se bohužel nejčastěji ukládá právě v oblasti břicha. Nedostatek pohybu a nadváha či obezita postupně vedou ke snížení citlivosti na inzulín – hlavní hormon regulující hladiny cukru v krvi. Hladina cukru – glykémie- se tak postupně zvyšuje a může dojít ke vzniku cukrovky 2. typu. Zároveň se ale objevují další problémy – zvyšuje se hladina tuků v krvi a ty se začínají ukládat v cévní stěně a vedou ke vzniku aterosklerózy. Pružnost cévní stěny se snižuje a stoupá krevní tlak. Žádný z těchto počínajících problémů však na sobě v prvních letech nemusíme subjektivně poznat a v tom nejhorším případě se mohou projevit jako srdeční infarkt nebo cévní mozková příhoda.

Metabolický syndrom a cukrovka 2. typu se obvykle vyskytují zároveň, protože lehčí porucha metabolizmu glukózy až cukrovka 2. typu je typicky součástí metabolického syndromu. Jak jsme popsali výše, ke zvýšení hladin krevního cukru, krevního tlaku i hladin lipidů může docházet současně a velmi často tomu tak je. Má-li tedy někdo cukrovku 2. typu, je velmi pravděpodobné že bude mít i vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu krevních lipidů a obezitu či nadváhu. Lékař vyšetřující pacienty s cukrovkou 2. typu by proto měl vždy aktivně pátrat i po přítomnosti těchto dalších onemocnění a i pacient s cukrovkou by se na možnou přítomnost těchto nemocí měl lékaře sám aktivně ptát.

Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Od ukončení Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v roce 1994 pracuje s výjimkou tříleté stáže v National Institutes of Health v USA na III. interní klinice 1. lékařské fakulty  UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Klinicky se zabývá diabetologií a obezitologií, výzkumně pak mechanizmy vzniku inzulínové rezistence, diabetu 2. typu a jejich ovlivněním, dále výzkumem endokrinní funkce tukové tkáně a gastrointestinálního traktu a využitím nových technologií v prevenci a léčbě obezity a diabetu.

Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na