
James Collip: spoluobjevitel inzulínu, který se dopustil fatální chyby
Matthew Dobson učinil v 18. století naprosto zásadní objev, když zavedl jednoduchý chemický test pro detekci cukru v moči. Do té doby se diabetes diagnostikoval tak, že lékaři moč svých pacientů ochutnávali. Podívejte se, jak se vyvíjela léčba cukrovky, a co všechno má historie ve svých listech zapsané.
Ke každému objevu musel někdo dojít svými znalostmi a odvahou předběhnout svou dobu. Každý objev s sebou nese jistou dávku nedůvěry od okolí a je často předem zpochybňován. Dobson se ale nedal, a tak dnes můžeme v léčbě diabetu čerpat z toho, co už v 18. století vysledoval. O co se jedná?
Podívejte se, jakým zásadním způsobem může lidská zvědavost změnit dějiny! Co se stane, když lékaři v 19. století nedá spát onen orgán ve tvaru ...
Dobson býval anglickým lékařem a experimentálním fyziologem, který získával po celý svůj život uznání za četné a rozmanité publikace. Známý je především pro svůj přínos léčbě diabetu. Jeho spolužákem byl Nicholas Clayton, anglický presbyteriánský ministr. Dobson přispěl k mnoha lékařským výzkumům a celý život byl aktivní ve své komunitě. V roce 1759 se oženil se Susannah Dobson, rozenou Dawson. Byla překladatelkou z francouzštiny. Měli spolu tři děti. Minimálně dvě z nich byly pokřtěny v Oktagonové kapli v Liverpoolu.
Jakkoliv se nám to může zdát neuvěřitelné, v dřívějších dobách lékaři běžně ochutnávali moč svých pacientů. A to většinou tak, že do naplněné sklenice namočili prst, který následně olízli. Tímto způsobem se zjistilo, že moč diabetiků je sladká. Šlo dlouhé roky o jedinou možnost diagnostikování cukrovky. Bylo ještě příliš brzy na podrobné laboratorní testy. Prvně s tímto dnes už pro nás nelibým a nepochopitelným testováním lidské moči přišel Thomas Willis. Šlo o anglického lékaře, který sehrál v historii důležitou roli v oblasti anatomie, neurologie a psychiatrie. Je také jedním ze zakládajících členů Královské společnosti. Je to právě Willis, kdo zavedl termín „diabetes mellitus“.
Ernest býval velmi tvrdohlavým chlapcem v době dospívání. Rodiče z něj chtěli mít hudebníka a univerzitně vzdělaného člověka. On však vzdoroval a ...
O sto let později Dobson dokázal, že sladká chuť moči, na kterou Willis upozornil, je způsobena cukrem. Odtud pochází název „cukrovka“. Dříve se tomuto chronickému onemocnění říkalo „žíznivka“ nebo „úplavice močová“. Cukrovka byla v Dobsonově době považována za poruchu ledvin s nadměrnou sladkou chutí moči. Svým výzkumem došel k závěru, že tato typická chuť moči je způsobena přebytkem cukru a zavedl jednoduchý chemický test, který umožnil jeho detekci. Spojení moči a cukrovky bylo obrovským objevem. Zavdalo i základy výzkumu Fredericka Bantinga, který následně vedl k objevení inzulinu. Dobson také jako první přišel s tím, že onemocnění je v ledvinách chybně lokalizované a má svůj původ jinde.
V době, kdy Dobson žil, byl diabetes mellitus již dobře popsaný, příčiny onemocnění však zůstávaly neznámé. Nebyla k dispozici účinná léčba, cukrovka byla v této době stále chorobou smrtelnou. Lékaři často experimentovali a hledali možná řešení, úspěšní však příliš nebyli. Prognózy tak v případě onemocnění diabetem zůstávaly velmi špatné. Většinou to pro pacienty znamenalo velmi krátký a zároveň nepříjemný život. Doporučovalo se omezit některé potraviny, stejně tak začít více cvičit. To však fungovalo většinou u těch, kteří měli nadváhu. Výše uvedená zjištění ovšem ve výsledku položila jakýsi základní kámen pro budoucí rozdělení typů diabetu.
Zdroj: vesmir.cz, wikipedia.org, endocrine-abstracts.org, ryvolova.cz
874