Matematika krevního cukru. Co vše prozradí hodnota vaší glykémie

Matematika krevního cukru. Co vše prozradí hodnota vaší glykémie
Diabetes s sebou nese různé komplikace – mnohdy i ty, které bychom nečekali Zdroj: Freepik

Diagnóza diabetu pacientům často obrátí život vzhůru nohama. Diabetik musí změnit životní styl, víc sportovat, přestat kouřit, a především začít sledovat hodnoty cukru v krvi. Je ale pravidelné měření glykémie opravdu tak důležité? V čem je kolísající glykémie tak špatná a jaká rizika s sebou přináší?

Každý diabetik dobře ví, že pokud chce žít s nemocí v rovnováze, musí dodržovat několik jednoduchých, ale zásadních pravidel. Osvojit si zdravou životosprávu, poslouchat rady diabetologa, a především naučit se hlídat si hodnoty svého krevního cukru a rozumět jim. Co to vlastně tzv. selfmonitoring je a proč je pro diabetiky tak zásadní?


Týdenní horoskop (nejen) pro diabetiky: Ryby zatouží po podpoře blízkých, Býkům pomůže meditace a čas pro sebe

Beran (21. března – 19. dubna) Tento týden se soustřeďte na komunikaci. Možná budete mít několik důležitých konverzací, které vám pomohou ...

Hlídání nade vše

Hodnota glykémie v krvi prozradí o pacientovi hodně. U zdravého člověka může lékař dle hladiny krevního cukru určit, zda mu hrozí diabetes. U diabetika naopak hodnota glykémie lékaře upozorní, že nastavená léčba nemoci nefunguje. Samotného pacienta varuje před náhlými výkyvy, které mohou vést k velmi nebezpečným akutním komplikacím.

Proto je selfmonitoring pro diabetiky tak důležitý. Měření lze provádět pomocí klasického glukometru z kapky krve nebo pomocí diabetického senzoru, který sčítá hodnoty kontinuálně. Senzor má navíc velmi důležitou schopnost – dokáže předpovědět, jak se bude glykémie vyvíjet v čase. Pomocí selfmonitoringu může pacient zjistit, jak rychle – a zda vůbec – nastavená kompenzace diabetu funguje, dozví se, jaký vliv mají konkrétní potraviny na hodnoty, nebo dokonce to, jak ho ovlivňuje stres. 

Zlatá „norma“ – existuje? 

Každý člověk je jiný, liší se od sebe pohlavím, věkem nebo postavou. To vše je klíčové zohlednit při stanovení cílových hodnot glykémie. Důležitou roli hraje také pacientův typ diabetu a druh léčby. Obecně však platí, že nalačno by si měl dospělý diabetik naměřit hodnoty 4–6 mmol krevního cukru na jeden litr krve. Před jídlem hodnota glykémie dosahuje vždy nižších hodnot, nicméně s prvním jídlem její hladina stoupá. Po jídle by si měl dospělý diabetik naměřit hodnoty mezi 6–7 mmol/l. Až poté, co pacient něco snědl, tedy poskytuje měření glykémie v dlouhodobém horizontu opravdový obraz o tom, zda nastavená léčba nemoci funguje.

Zdravý člověk by však měl mít hodnoty glykémie trochu jiné. Nalačno by hodnota neměla přesáhnout 5,5 mmol/l, po jídle 7,5 mmol/l. V případě, že jsou hodnoty glykémie v krvi v dlouhodobém horizontu vyšší, roste u této osoby i riziko diabetu. Lékaři pak mluví o prediabetickém stavu. 

Patří ovoce do jídelníčku diabetiků? Rozhodně ano, dokonce může snížit riziko rozvoje cukrovky 2. typu

Ovoce je skvělou volbou namísto nejrůznějších průmyslově zpracovávaných potravin, jelikož obsahuje řadu vitamínů, minerálů a vlákniny. Právě ...

Alespoň čtyřikrát denně

Diabetes je onemocnění, které vyžaduje maximální spolupráci pacienta při léčbě. Je to nemoc sice nepříjemná, ale nikoli fatální. Při správné životosprávě se kvalita života diabetika nemusí příliš radikálně měnit. Klíčové je mít ve všem systém, což se vztahuje i na frekvenci měření.

Dle doporučení České diabetologické společnosti by se pacienti léčení inzulinem měli měřit jednou až dvakrát denně. Diabetikům 1. typu a starším pacientům je však doporučeno častější měření, ideálně alespoň čtyřikrát denně. Nejčastěji je měření prováděno ráno nalačno, následně před jídlem, dále pak dvě hodiny po jídle a před spaním. Záleží i na tom, zda je glykémie pacienta stabilní, nebo naopak kolísavá. Dobře kompenzovaný diabetik 2. typu neléčený inzulinem se stabilními hodnotami si dokonce může vystačit s měřením jednou až třikrát do týdne.   

Existují také situace, kdy by měl diabetik provádět selfmonitoring častěji. Spadá sem například měření hodnoty glykémie před a po cvičení, v případě nemoci, měření na dovolené nebo během jakékoliv neobvyklé změny prostředí a stravování. Převážně by se však diabetik měl řídit jednoduchým pravidlem – důkladnější kontrolou vždy při vybočení z rutiny nebo při nevolnosti.  

Příliš mnoho i příliš málo je špatně

Nejvíc nebezpečným stavem pro diabetika je příliš nízká, nebo naopak příliš vysoká hladina glykémie. Jelikož mozek čerpá energii právě z glukózy, při nízké hladině cukru neboli hypoglykémii dochází k jeho „hladovění“. Naopak vysoká hladina cukru, hyperglykémie, může poškodit tkáně a orgány kvůli jejich dlouhodobému přetížení cukrem. Oba stavy jsou pro organismus velmi namáhavé, a pokud trvají déle, mohou ho časem poškodit. Aby k tomu nedocházelo, je důležité hlídat si hodnoty, držet je co nejvíce v normě a zavčas reagovat na jejich výkyvy.

Na nastupující hypoglykémii může upozornit hodnota krevního cukru nižší než 4 mmol/l. Naopak hyperglykémie se u pacienta začíná projevovat při hodnotách vyšších než 7 mmol/l. K život ohrožujícímu stavu vedou vyšší hodnoty od 15 mmol/l.

Zdroj: redakce, freestylelibre.cz, doc. MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, Ph.D.

62210

Diskuze k článku