Máte své tělo rádi, nebo byste ho spíše rádi vyměnili za jiné?

Pozitivní vztah k vlastnímu tělu je předpokladem spokojeného prožívání života. Pokud však patříte spíše k lidem, kteří by raději své tělo vyměnili za jiné, čtěte dále. PhDr. Iva Málková a Bc. Tereza Beníčková ze společnosti STOB (STop OBezitě) vám poradí, jak mít své tělo rád (a to i v plavkách).

Máte své tělo rádi, nebo byste ho spíše rádi vyměnili za jiné?

Pokud žijeme 24 hodin denně ve schránce, kterou nenávidíme, nemůžeme prožít plnohodnotný život. I přesto není vůbec málo těch, kteří své tělo nepovažují za dostatečně dobré, za dostatečně hezké, nemají ho rádi, či ho dokonce nenávidí.

Zkreslené představy o ideálním těle

Velkou měrou k tomu přispívá i atmosféra a trendy ve společnosti, která obecně upřednostňuje štíhlost, krásu a mládí. Oproti tomu zdánlivé nedostatky a (naprosto normální) nedokonalosti jsou spíše upozaďovány a překrývány. Setkáváme se dokonce s termínem „obezitofobní společnost“, ve které jsou osobám s vyšší tělesnou hmotností přisuzovány navrch i negativní osobnostní charakteristiky.

Paradoxem je, že množství osob trpících obezitou narůstá, stejně tak jako stoupá počet lidí, u kterých se projevila nějaká z poruch příjmu potravy.

Jak je to možné? Ačkoliv to nemusí být na první pohled patrné, oba dva problémy, ač stojí na opačné straně spektra, souvisí úzce se zdravým a pozitivním vztahem k vlastnímu tělu a zároveň vyváženým vztahem k jídlu. Faktem je, že dnešní společnost zasáhla epidemie neurózy týkající se jídla a životního stylu. Náš přístup k jídlu není řízen hladem nebo pocitem sytosti, není řízen subjektivním prožíváním a potřebami, ale více či méně toxickým prostředím, a zkreslenými představami o ideálním těle.

Pod tlakem, který na nás společnost vytváří, je mnohem snadnější vytvořit si negativní uvažování o vlastním těle a přiklonit se k jednomu či druhému extrému.

Jak se tvoří vztah k vlastnímu tělu

Dítě nepřijde na svět s negativním vztahem ke svému tělu. Tělo se po narození stává nejdříve zdrojem pozitivních zážitků. Negativní hodnocení sebe sama si člověk vytváří později. Jaké dítě vlastně je, poslouchá nejdříve od svých rodičů, od jejich známých a dětí okolo sebe a brzy se uplatňuje společenské pojetí krásy. Když se opakuje jakékoliv tvrzení stále dokola, mozek to přijme jak programový příkaz a člověk podle toho začne jednat.

Problémem pak často není to, jak vaše tělo vypadá, ale právě to, jak se v něm cítíte. Jak vnímáte své tělo a jaký k němu máte postoj, je náhled spíše subjektivní než objektivní a většinou je negativnější než náhled druhých.

Proč dochází k negativnímu vnímání vlastního těla

Vliv okolí

Člověk si vytváří obraz svého těla a vztah k němu v průběhu svého vývoje podle reakcí okolí. Mezi nevhodné reakce okolí patří i rodina, např. matka držící dietu. Ale mohou to být i další blízké osoby, často například trenéři, kteří chtějí, aby dívky s normální postavou hubly pod svoji biologickou váhu, učitelé tělocviku, kteří většinou nehodnotí sportovní výkony vzhledem k možnostem samotného dítěte, ale k normě, partneři, kteří chtějí mít dívku s postavou modelek atp.

Tělesná odlišnost

Člověk si může nést negativní postoj ke svému tělu již z dětství či dospívání. Takový postoj vznikl tím, že se jedinec něčím odlišoval od ostatních. Upoutával pozornost, protože byl například nápadně velkého či malého vzrůstu, silnější, měl velký nos či silné akné, zkrátka vymykal se něčím z průměru a to bylo hodnoceno negativně.

Genetické dispozice

Tak jako jsou lidé od přírody malí nebo velcí, chytří nebo hloupější, je též geneticky dáno, zda bude mít člověk dispozici být spíše silnější nebo spíše hubený. Kam až to člověk s dispozicí k obezitě dovede, záleží samozřejmě na jeho životním stylu, většinou však nemůže být úplně štíhlý. A pokud k tomuto nereálnému cíli směřuje a prožije život ve jménu diet, dopracuje se často k těžkému stupni obezity.

Negativní automatické myšlenky

Negativní myšlenky mohou být odrazem obecnějších dysfunkčních schémat typu: úspěch závisí na štíhlosti, jen štíhlí lidí mají úspěšné vztahy. Dysfunkční schémata potvrzují domněnku, že vzhled je primárně odpovědný za obtíže, jako je malá sebedůvěra, problémy ve vztazích apod. Obézní odkládají vykonávání určitých aktivit až na období „hezkého těla“, očekávají od redukce váhy jiný život ve všech oblastech (zlepší se manželství apod.).

Vyhýbání se subjektivně nepříjemným situacím

Člověk se vyhýbá situacím, ve kterých si uvědomuje svůj vzhled – sport, plavání, tanec, sexuální vztah, nákup oblečení, společenské příležitosti, pohled do zrcadla. Eliminace zátěžové situaci vede ke krátkodobému uvolnění od stresu, ale neumožňuje to člověku cítit se méně úzkostným obecně a nenaučí ho to, že daná situace není tak nepříjemná. Po vyhnutí se zátěžové situaci poklesne napětí, a tak se toto nevhodné chování fixuje více a více.

Obsedantní zaobírání se svým tělem

Hubnoucí si neustálé prohlíží své tělo v zrcadle, měří se, váží se několikrát za den před WC a po WC, ujišťuje se o svém vzhledu, což někdy může vést ke krátkodobému uvolnění, ale dlouhodobě to spíše udržuje k tělu negativní postoj.

Špatná interpretace tělesných projevů

Jako přírůstek tuku lze mylně interpretovat některé tělesné projevy: zadržení vody při menstruaci či po konzumaci slaných jídel, vzrůst váhy při zahájení pravidelné sportovní aktivity vlivem nárůstu svalové hmoty aj.

Metodika STOBu se již od samého počátku zabývá a klade důraz nejenom na zdravý a vyvážený přístup k jídlu, ale rovněž na zdravý a pozitivní pohled na vlastní tělo. Bez toho by totiž jak samotné hubnutí, tak především trvalé udržení váhy, nebylo možné. Toto zásadní téma tak najdete v celé řadě našich materiálů. Aktualizovaný bestseller Já zhubnu, zdravě a natrvalo je 12ti týdenním průvodcem na cestě za štíhlejší postavou a trvale zdravějším životním stylem. Nebo se pusťte do našeho obsáhlého online kurzu Hubnutí na míru se STOBem, ve kterém si sami zvolíte, jakou cestou chcete ke zdravější a štíhlejší postavě dojít.

Jak získat pozitivní postoj ke svému tělu

Vjem sama sebe není založen na realitě a objektivní skutečnosti, ale na pocitech, předsudcích, které automaticky přejímáte. Pokuste se uvědomit si svoji cenu, své přednosti, které ne vždy dokážete ohodnotit sami, natož je prosadit před ostatními. Pracujte na změně postoje k sobě, učte se mít rádi. Pokud se nemáte rádi, dostáváte se do bludného kruhu. Vyzařujete nespokojenost a nejistotu, což vaše okolí vnímá. Pokud se cítíte neatraktivní, vidí vás tak i okolí a vnějším světem jste pak hodnoceni negativně, což umocňuje vaše pocity méněcennosti a vede to ještě k větší nejistotě. Na druhé straně, pokud budete stavět cenu a hodnotu na tom, co si o vás myslí druzí lidé, povede to k tomu, že ztrácíte hodnotu své osobnosti.

Získávání pozitivního postoje ke svému tělu musíte trénovat zrovna tak, jako se učíte cizímu jazyku nebo hrát tenis.

Trénink přijetí svého těla na základě změn v chování

  • Přestaňte se denně vážit, úplně to stačí jedenkrát za týden.
  • Těžko můžete měnit negativně působící prostředí, ale je nutné si uvědomit tlak zvnějšku a zamyslet se nad tím, zda jsou reakce druhých oprávněné, nebo jen důsledkem nevhodného společenského klimatu. V každém případě trénujte, aby na vás tyto předsudky působily co nejméně.
  • Nespoléhejte se na diety. Pokud se chcete cítit dobře, určitě toho nedosáhnete trápením se dietou.
  • Pečujte o své tělo, dopřávejte mu jemné přípravky do koupele, masáže. Když se mu budete věnovat, budete citlivější k jeho potřebám.
  • Zahrňte tělesnou aktivitu do svého života pro zábavu, ne jako trest. Často se cítíte špatně nikoli kvůli kilům navíc, ale kvůli absolutní netrénovanosti. Při sportování dávejte přednost činnostem probouzejícím ve vašem těle radost – procházkám, výletům s milou osobou, koupání apod.
  • Nevyhýbejte se obávaným situacím. Udělejte si hierarchii situací od nejméně obtížných po nejobtížnější (např. při strachu ze svléknutí se do plavek a chůzi do bazénu může být nejméně obtížná situace „svléknu župan v podvečer u bazénu a vklouznu do vody“ až po „jdu v pravé poledne před zraky dospívajících po koupališti v dvojdílných plavkách a vstupuji do bazénu“). Vystavujte se těmto situacím postupně, dávejte si splnitelné cíle. Základem úspěchu je, abyste naplánovanou situaci zrealizovali a rozhodně se jí nevyhnuli. Opakovaným vystavováním se obávanému stavu bude napětí poklesávat, až pro vás zvládnutí situace nebude žádný problém. To se dobře trénuje ve skupině, v níž řešíte podobný problém a můžete se navzájem podpořit.

Trénink přijetí svého těla na základě změny v myšlení

  • Pokuste se, aby konverzace o hubnutí a tloustnutí nebyla vaším stěžejním životním tématem, přestaňte sledovat nabídky na zázračné diety a číst denně články o hubnutí.
  • Mluvte k sobě láskyplně. Kdyby o vás někdo říkal, že jste nechutně tlustá a stehna se vám třesou jako sulc, byla byste ukřivděná, a přitom sama sebe takhle urážíte každou chvilku. Rozhlédněte se kolem sebe, i jiné ženy nosí těla různých tvarů a forem. Učte se tedy být tolerantní k tvarům svého těla minimálně tak jako k jiným věcem v životě. Nenechte si vnutit pokřivenou stupnici životních hodnot, kde se přeceňuje nepřirozený tvar postavy.
  • Přestaňte sledovat podle vás kritické partie (nejen v zrcadle, ale i při milování, na koupališti apod.).
  • Naopak dívejte se každý den do zrcadla a najděte na svém těle alespoň kousíček – jakkoli malý –, který máte rádi. Často si o sobě opakujte pozitivní tvrzení, ať už ve vztahu k tělu, stravovacím návykům, vnitřní síle či k čemukoliv jinému. Nevadí, že jim zpočátku nevěříte, dostanou se častým opakováním do podvědomí a pak je bude brát v úvahu i vědomá mysl. Zalichoťte svému odrazu v zrcadle („Dnes vypadám moc dobře.“) a časem pochopíte, že je to pravda.
  • Pokuste se na sobě nalézt pět pozitivních vlastností. Vybavte si, co se vám v uplynulém týdnu povedlo, uvědomte si své přednosti, pokuste se, aby z vás vyzařoval pozitivnější přístup k životu než obvykle. Učte se vážit si sama sebe. Napište si pět tvrzení, v čem jste dobrá, co umíte (např. mám hezký usměv, dobře zpívám, umím šířit pohodu apod.). Pokud nevymyslíte alespoň pět tvrzení, nechte si poradit od ostatních. Někdy stačí bedlivěji naslouchat přátelům, často vám naznačují nebo přímo říkají, co se jim na vás líbí, ale vy to v rámci selektivního výběru informací neslyšíte.
  • Učte se mít celkově pozitivnější přístup k životu. V dřívějších dobách lidé prožívali spoustu závažných stresových situací od hladomoru a válek po větší úmrtnost dětí a spokojené chvilky byly spíše výjimkou, kterých si však uměli cenit.

Pamatujte si, že tělo je víc než šaty. Je to domov, ve kterém žijeme. Nemůžeme ho vyměnit za mladší model, ale můžeme jej oceňovat a držet ho v dobrém chodu.

A na závěr ještě jedna poslední rada: myslete jako štíhlí, jednejte jako štíhlí a stanete se štíhlými.

PhDr. Iva Málková, Bc. Tereza Beníčková


Zapojte se do Výzvy 52

Tento článek je součástí projektu Výzva 52 společnosti STOB. Pokud vás zajímají další podobné informace, zapojte se do projektu na stránkách www.stoblkub.cz také. Je to zdarma. Na každý týden je připravena jedna malá výzva, které se můžete zúčastnit a po celý rok tak postupně měnit své životní návyky k lepšímu. A protože jen příjemné změny mají šanci být trvalé, jsou jednotlivé výzvy postavené tak, aby vás bavily. Obsahují motivační videa, blogy, soutěže o ceny a hlavně nespočet zajímavých populárních témat a mýtů, o kterých zjistíte pravdu.

Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na