Paul Cézanne: Diabetes mu zřejmě spustila otrava barvami.

Neústupný a tvrdohlavý, tak by se dal také popsat proslulý francouzský malíř Paul Cézanne, který dokázal jít celý svůj život proti vkusu a názoru většiny lidí. Vytvořil si svůj vlastní styl a dnes je považován za „otce moderního umění“. Podívejme se, nakolik jeho tvorbu ovlivnil diabetes.

Paul Cézanne: Diabetes mu zřejmě spustila otrava barvami.

Paul Cézanne se narodil v roce 1839 v Aix-en-Provence na jihu Francie do bohaté a vzdělané rodiny jako nejstarší ze tří dětí. První barvy dostal od svého otce, úspěšného obchodníka a bankéře, který toho později zřejmě litoval, protože chtěl mít ze svého syna bankéře, nikoli malíře. Už tehdy si však Paul prosadil svoje. Práva po dvou letech ukončil a odjel za uměním a za svým přítelem a spolužákem Émilem Zolou do Paříže. Ruch velkoměsta a velká společnost lidí mu však nevyhovovaly, a tak se po čase vždy vracel tvořit na klidný venkov, do svého rodného Aix.

ZAŽIL HLAVNĚ ODMÍTÁNÍ A NEPOCHOPENÍ

Cézanne se opakovaně snažil dostat na École des Beaux-Arts (Školu krásných umění), tam ho však odmítali pro jeho „příliš extrémní tvorbu“. Také obrazy, které posílal do výstavních síní, se mu s odmítnutím vracely. Nepochopení a odsouzení se mu dostalo také od většiny soudobých umělců. Cézannova zátiší, studie koupání či krajiny jižní Francie, dnes tolik proslulá, se zásadně liší od tehdy módního impresionistického stylu. Působí na svou dobu přliš realisticky až abstraktně. Cézanne však cítil, že malování přírody neznamená její kopírování, ale že jde o to, uvědomit si pocity.

BRÝLE POVAŽOVAL ZA „VULGÁRNÍ VĚCI“

Ve věku 52 let Cézannovi diagnostikovali cukrovku. Bylo to v době, kdy již začal být pomalu známý a kdy přestal mít finanční potíže, protože zdědil velké jmění po svém otci. Byl ženatý a měl syna Paula, s rodinou se však odcizil, protože jeho umění nechápala a považovala ho za podivína. Informace o cukrovce přišla ve chvíli, kdy se na dovolené ve Švýcarsku pokoušel soužití s rodinou zachránit. Bohužel se mu to nepodařilo a manželé žili nadále odděleně. Cukrovka působila Cézannovi komplikace jak po fyzické, tak emocionální stránce a promítala se i do jeho tvorby. Dlouhodobě měl velké problémy se zrakem. Trpěl krátkozrakostí, kterou však odmítal jakkoliv korigovat – brýle považoval za „vulgární věci“ a podle toho, co víme, se u něj zřejmě rozvinula i diabetická retinopatie. Řada malířů obdivovala jeho práci s barvou, přitom Cézanne v době své diagnózy již nebyl schopný rozlišit mezi modrou a zelenou barvou, což jeho způsob malby jistě ovlivnilo. Vědci se domnívají, že spouštěcím faktorem Cézanneho diabetu byla otrava malířskými barvami – konkrétně zelenou barvou, která obsahovala jedovatý acetoarsenitan měďnatý. Malíř totiž často maloval přímo svými prsty, které si do barvy namáčel.

UZNÁNÍ NA SKLONKU ŽIVOTA

Ke konci svého života se Cézanne přece jen dočkal uznání. O jeho obrazy začal být zájem, málokdo ho však znal osobně, protože Cézanne prožil značnou část svého života v sociální izolaci – nedůvěřoval kritikům a měl jen málo přátel. Do jeho domu v Aix se proto začali k Cézannově nechuti sjíždět malíři a sběratelé, kteří ho toužili poznat. V roce 1906, ve věku 67 let, ho při malování v plenéru zastihla bouře. Spěchal domů, během cesty však, zřejmě vlivem diabetu, upadl do bezvědomí. Prochladlého ho na cestě objevil kolemjdoucí a dopravil ho domů. O šest dní později však Paul Cézanne zemřel na zápal plic.

 

 

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x