Long-COVID neboli postcovidový syndrom a riziko jeho vzniku u diabetiků

Situace kolem pandemie COVID-19 se konečně po dlouhé době zklidnila. Nakažených postupně ubývá, stejně tak protiepidemických opatření. O čem se však tak často nehovoří, je postcovidový syndrom neboli long-COVID, který je charakterizovaný přetrvávajícími příznaky či komplikacemi až tři měsíce a déle po prodělání nemoci. Pojďme si tedy osvětlit, jaká rizika představuje právě diabetes.

Long-COVID neboli postcovidový syndrom a riziko jeho vzniku u diabetiků
Abnormální a vysilující únava je jedním z nejčastějších příznaků postcovidového syndromu. Zdroj: Shutterstock

Obecně se má za to, že lidé, kteří mají v anamnéze kardiovaskulární, metabolické či jiné přidružené onemocnění, jsou long-COVIDEM ohroženi mnohonásobně více než zdravé osoby. Proto jsou rizikovou skupinou pro přetrvávající projevy či komplikace nemoci COVID-19 i diabetici.

Studie napovídají: Jaké konkrétní skupiny lidí jsou postcovidovým syndromem ohrožené?

Kromě diabetiků jsou long-COVIDEM ohrožení taktéž lidé, kteří jsou obézní a léčí se s autoimunitními či chronickými onemocněními. Zdaleka nejčastěji to ale podle americké studie jsou ženy s vyšším BMI a také ty, které se pohybují ve vyšší věkové kategorii. Jiný americký výzkum se zase odkazuje na čtyři nejčastější rizikové faktory pro vznik postcovidového syndromu, a to vyšší virovou nálož v organismu, přítomnost konkrétních autoprotilátek v těle, které omylem napadají vlastní tkáně, reaktivaci viru EBV – Epstein-Barrové a diabetes II. typu v anamnéze.

Jak se long-COVID obvykle projevuje?

Pakliže jste v minulých týdnech či měsících prodělali nemoc COVID-19 a stále na sobě pociťujete i po čase jistý tělesný diskomfort, zbystřete. Tyto projevy mohou značit postcovidový syndrom neboli long-COVID:

  • ztížené dýchání
  • kašel
  • neschopnost rozpoznat chutě a pachy
  • přetrvávající kloubní bolesti
  • bolesti břicha
  • celková únava organismu, nedostatek energie
  • časté teploty nebo dokonce horečky
  • rychlý puls nebo bušení srdce
  • časté pobolívání hlavy

Mezi nejčastější příznaky long-COVIDU patří únava, dušnost, poruchy čichu a chuti, bolesti na hrudi nebo psychické obtíže.

Katarakta neboli šedý zákal v životě diabetika. Jaké existují možnosti prevence?

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC – Centers for Disease Control and Prevention) má zhruba 32 % diabetiků nad 45 let ...

Když netrpí jen tělo, ale i duše

K tělesným příznakům long-COVIDU se zcela logicky mohou přidat i ty psychického rázu. Výjimkou nebývá rozvoj úzkostí, depresí nebo poruch spánku. To je obvykle spojené buď s dlouhodobou sociální izolací v domácím prostředí či s delší hospitalizací v nemocnici. Význam může mít i léčba kortikosteroidy a imunitní odpověď organismu. Problémem však je i tzv. posttraumatická stresová porucha, která je vyvolána obvykle traumatem nebo nějakými zatěžujícími životními okolnostmi – mezi ty lze zařadit bezesporu i život ohrožující nemoc COVID-19.

Řešení postcovidového syndromu

Jakmile na sobě zaznamenáte některé z výše uvedených příznaků postcovidového syndromu, je záhodné navštívit lékaře, aby vyloučil vážnější komplikace týkající se například srdce a plic. Pokud vyšetření nic závažného neodhalí, je léčba spíš pragmatického a symptomatického rázu. Zde se můžete inspirovat:

  • Dopřejte si dostatek odpočinku, nepřetěžujte se.
  • Myslete na dostatečnou hydrataci neslazenými nápoji. Dobré budou čaje, čistá voda nebo přírodní limonády z vody, bylinek a čerstvého ovoce.
  • Několikrát do týdne se jděte projít ven do přírody. To podpoří rekonvalescenci, okysličí váš mozek a hned se budete cítit lépe i na duši.
  • Zařaďte do jídelníčku dostatek vitamínů a minerálů. Vhodné druhy ovoce a zeleniny to jistí.

Psychickou i fyzickou pohodu podpoříte mimo jiné tak, že čas od času zarelaxujete u dobré knihy, ve vaně s teplou vodou, u aromalampy nebo meditační hudby. Též myslete na dostatečný spánek (tedy minimálně 7 hodin bez rušivých vlivů).

Závěrem: Prognózy lékařů vzhledem k nekomplikovanému long-COVIDU jsou příznivé. Chce to jen dodržovat jistá pravidla životního stylu a mít sami se sebou trpělivost. Později se váš organismus zase dostane do dobré kondice, tak jak tomu bylo před nemocí COVID-19.

Zdroj: lekarna.cz, medicalnewstoday.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, sciencedirect.com