Lékař radí: Čím (ne)zapíjet léky?

Málokdo si uvědomuje, že množství a druh tekutiny, kterou zapíjíme léky, může rozhodnout o tom, zda nám léky v těle budou účinkovat správně. Čím léky zapíjet a jakých kombinací se vyvarovat vysvětluje Doc. MUDr. Jan Piťha, CSc.

Lékař radí: Čím (ne)zapíjet léky?

U všech léků stojíme o to, aby se předvídatelně vstřebaly, tedy aby při opakovaném podání účinkovaly při stejné dávce stejně. Když tomu tak není, efekt léku může být příliš malý, nebo naopak příliš velký, což našemu zdraví neprospěje.

Tekutina dopravuje a doprovází léky na jejich cestě do žaludku a střev. Pokud se jedná o nevhodnou tekutinu, ani velice účinný lék nefunguje a ani ten velice bezpečný nemusí být bezpečný. Ani v této disciplíně medicíny neplatí vše stoprocentně, nicméně existují extrémy i bezpečnější nápojová cesta k užívání léků.

Existují i lidé, kteří léky nezapíjí vůbec, tedy polykají je na sucho. Riskují tak nejen ztrátu efektu léků, ale také poškození jícnu.

Hra o průjmy a o nervy

Mléko

Jen málokoho napadne zapíjet léky mlékem, přesto se můžeme setkat s oddanými příznivci mléka také v této oblasti. Vápník v mléce a mléčných produktech (jogurty, sýry) snižuje vstřebávání některých antibiotik, konkrétně tetracyklinů, které by neměly být zapíjeny
mlékem zcela určitě. Ani u ostatních léků ale není zapíjení mlékem optimálním řešením. Mléko navíc umocňuje i účinek některých projímadel, což může mít pro postižené osoby závažné, i když spíše společenské, následky.

Cola, káva, čaj

U některých léků by měla panovat značná ostražitost, pokud jsou zapíjeny nápoji obsahujícími kofein. Klasickým příkladem je káva a některé druhy tmavých čajů nebo kolové nápoje. Tyto nápoje mohou výrazně zvyšovat účinek léků zvaných theofyliny. Jde o léky poměrně často užívané při chronických zánětech průdušek i při plicním astmatu. Setkání uvedených nápojů a léků může mít za následek zvýšenou nervozitu, třes, nespavost, bolesti hlavy, bušení srdce a výraznou celkovou nevolnost. U pacientů, kteří pijí více než 6 šálků kávy denně, může užívání těchto léků způsobit vážné zdravotní problémy, i když nejsou zapíjeny přímo kávou. Ovocné čaje tento efekt nemají

Třezalkový čaj

Pozor na třezalku! Ta brzdí účinky mnoha léků včetně hormonální antikoncepce u žen.

Nevypočitatelné džusy

Grapefruitový džus

Spousta lidí pije grapefruitový džus při snídani, což je i nejčastější doba pro užívání léků. Jenže grapefruitový džus blokuje přeměnu celé řady důležitých léků v játrech, a tak zvyšuje jejich účinnost. Může zvýšit účinnost léků proti vysokému krevnímu tlaku, na snížení cholesterolu, některých léků užívaných při psychiatrických onemocněních, ženských hormonů v tabletové formě (estrogenů), hormonální antikoncepce, léků proti alergiím, léků podávaným po transplantaci orgánů a mnoha dalších. Ostatní džusy včetně citrusových tento účinek
nemají.

Pomerančový džus

Ani pomerančový džus by však neměl být konzumován s léky proti žaludeční kyselosti (antacidy), které obsahují hliník, protože zvyšuje jeho vstřebávání do těla, což není vhodné. Zároveň snižuje účinek antibiotik, neboť zvyšuje kyselost žaludečních šťáv, které pak antibiotika více rozkládají.

Jsou i výjimky

Na druhou stranu džusy obsahující vitamin C, tedy kyselinu askorbovou (pomerančový, grapefruitový) zvyšují vstřebávání preparátů železa, zabraňujících anemii (chudokrevnosti) a následnému nedostatečnému okysličování tkání. V tomto případě je tedy naopak vhodné preparáty těmito džusy zapíjet, aby se zvýšil jejich účinek. Například grapefruitový džus je u některých drahých léků doporučován úmyslně, aby se zvýšila jejich účinnost a stačily jejich menší dávky. Tento postup však patří výhradně do rukou lékařů.

Hra o život

Alkohol

Zapíjení léků alkoholem patří spíše k adrenalinovým sportům než k léčebným postupům. I malé množství alkoholu totiž může výrazně změnit působení řady léků. Na to by se mělo myslet především u léčby nervových onemocnění, včetně deprese a nespavosti, u antibiotik, antialergik a léků na ředění krve. Jejich účinek může být alkoholem zcela nepředvídatelně zvýšen. Nežádoucí účinky vzájemného působení alkoholu a nervových léčiv jsou zřejmě nejčastější příčinou úmrtí či přijetí do nemocnice ze všech lékových a potravinových interakcí. Mezi sto nejčastěji předepisovanými léky je přibližně polovina těch, které obsahují látky reagující s alkoholem. Alkoholem by se proto léky neměly zapíjet nikdy a alkohol by se téměř u všech, ne-li u všech léků neměl vůbec konzumovat.

Sázka na jistotu

Voda a minerální voda

Zcela bezpečný břeh při užívání a zapíjení léků vypadá přibližně následovně. Zapíjet léky nejméně 200 ml tekutin (cca 8 loků) – čistou chladnou vodou nebo vodou minerální. V případě vysoce mineralizovaných vod je třeba dát pozor na vyšší obsah soli, který by mohl snížit účinek léků proti vysokému krevnímu tlaku, případně by mohl bránit úspěšné léčbě srdečního selhání.
Naopak, je-li v minerální vodě hořčík, případně draslík, jde o velice příznivé faktory, které mohou léčbu vysokého krevního tlaku i srdečního selhání vhodně doplňovat. Určité močopudné léky, používané při léčbě srdečního selhání, totiž mohou hladiny těchto minerálů
nebezpečně snižovat. Není také vhodné zapíjet léky sycenými nápoji (například sodovkou), protože mohou zvýšit kyselost žaludečních šťáv a vést ke znehodnocení řady léků ještě před jejich vstřebáním.

Jaká je skutečnost?

AquaLife Institut si nechal letos v říjnu zpracovat studii, ve které mimo jiné zjišťoval čím lidé v Česku léky zapíjejí. Z výsledků vyplývá, že dvě
třetiny oslovených si uvědomují důležitost zapíjení léků. Téměř polovina oslovených vidí červené blikající světlo u alkoholu a pětina se zcela správně nechystá zapíjet antibiotika mlékem. Zbývá spíše doufat, že druhá polovina oslovených nekončí na urgentních příjmech spádových nemocnic.
Třetina respondentů zapijí lék tím, co zrovna mají po ruce, nejčastěji vodou. Právě vodou z kohoutku totiž zapíjí léky nadpoloviční většina lidí. Přinejmenším druhé místo by slušelo neslazeným minerálním vodám, které volí k zapití léků významně častěji lidé nad 35 let
a muži. Jistě by mohly nahradit vodu se sirupem a další slazené nápoje, které sice účinek léků příliš neovlivňují, ale ve větším množství nejsou zdravé samy o sobě, zvláště u dětí.

Doc. MUDr. Jan Piťha, CSc.
Interní klinika 2. LF UK a FN Motol, Laboratoř pro výzkum aterosklerózy IKEM, Fórum zdravé výživy

Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na