Kvajáva připomíná fíky a hrušky

Kvajáva neboli guave je ovoce stromu kvajáva hrušková. Její šťáva se s oblibou přidává do zmrzliny a jiných sladkostí. Do ČR se dováží, ale moc lidí ji tu nezná. Na rozdíl od Asie, kde jsou bobule kvajávy posypané skořicí a cukrem oblíbenou pochoutkou.

Kvajáva připomíná fíky a hrušky

Jak kvajáva vypadá?

Plody mají kulovitý, oválný či hruškovitý tvar. Jsou velké cca 4-12 cm a vážit mohou až 200g. Dozrávají 3-4 měsíce po odkvětu a většinou se otrhávají v plné zralosti. Povrch bobule bývá hrbolatý nebo hladký, lesklý, hustě pokrytý skvrnkami. Na špičce má plod korunku tvořenou zbytnělým kalichem. Tenká pokožka bývá lesklá a voskovitá. Dužina plodu je bělavá, nažloutlá, žlutá až červená, směrem ke středu často výrazněji zbarvená. Uvnitř plodu jsou v dužině uložena četná žlutohnědá, tvrdá semena.

Do salátů, pudinků i jako džem

V plné zralosti je dužina měkká, šťavnatá a nezaměnitelně voní. Vzhledem k přítomnosti drobných tvrdých semen je zrnitá. Chuť je příjemně sladkokyselá, připomíná fíky a hrušky.  Zralé plody se konzumují i se semeny syrové jako ovoce nebo se zavařují na kompot. Z kvajáv se vyrábí džem, marmeláda a chutné šťávy. Slupka zralých plodů je oblíbenou aromatickou přísadou do ovocných salátů a pudinků. Šťáva z kvajávy se přidává do zmrzliny a jiných sladkostí. Pocukrované, skořicí posypané bobule jsou oblíbenou pochoutkou v Asii

Bohatý zdroj vitamínů

Do České republiky se kvajáva dováží nejen čerstvá, ale i konzervovaná. Čerstvé plody lze skladovat pouze několik dnů, chlazené 2-3 týdny. Nezralé, zelené plody mají kyselou svíravou chuť. . Kořeny, listy a slupka nezralých plodů se v lidovém lékařství Latinské Ameriky používají jako prostředek proti průjmu. Zdraví prospěšný je rovněž vysoký obsah vitamínů a minerálních látek, zejména vitamínu C, provitamínu A i vápníku.

100g syrové kvajávy obsahuje 15g sacharidů. 

Kde kvajáva roste?

Strom kvajáva hrušková (Psidium guajava) z čeledi myrtovitých pochází ze Střední Ameriky. Do botanického rodu Psidium se dnes řadí asi 150 druhů, z nichž mnohé poskytují jedlé plody. Z původní domoviny se pěstování guave rozšířilo do dalších oblastí subtropického a tropického pásma celého světa, například do Indie, Indonésie, ale i do Středomoří. V závislosti na klimatických podmínkách plodí tyto stromy buď sezonně, nebo celoročně. Bylo vyšlechtěno množství kulturních odrůd, lišících se tvarem, velikostí plodů, barvou jejich pokožky, dužiny a vůní.

Kvajáva je rozvětvený strom vysoký 3-10 m, s rozložitými větvemi. Mladé větvičky bývají rýhované a chmýřité. Kůra stromu má červenohnědou barvu a odlupuje se v šupinách. Listy mají oválný tvar, tmavozelenou barvu, kožovitý povrch. Bílé květy vyrůstají jednotlivě, ve dvojicích či ve trojicích paždí listů.

 Kyselejší příbuzné

Podobným ovocem je kvajáva kostarická, která má na rozdíl od kvajávy hruškové výrazně kyselejší chuť. Domovem je ve Střední Americe od Mexika
po Ekvádor. Ze šťávy zralých plodů se přidáním vody a cukru připravuje osvěžující nápoj. Kyselé bobule se kromě toho přidávají do sladkých pokrmů a zpracovávají se na marmeládu či džem. Syrové se mohou konzumovat jen s cukrem. Podobně kyselé plody má také kvajáva brazilská. Dále se můžete setkat také s plody para kvajávy či kvajávy červené. Jejich použití bývá podobné jako u kvajávy hruškové.

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na