Krevní tuky: postrach civilizovaného člověka?

Proč je třeba cholesterol u pacientů s diabetem mellitus 2. typu obzvláště pečlivě sledovat? V tomto článku se pokusíme zjednodušeně ukázat význam cholesterolu a triacylglycerolů pro náš organismus i to, jak mohou tyto látky škodit. Dozvíte se něco o možnostech, jak jejich množství v těle snížit, ať již pomocí změn životního stylu či s pomocí příslušných léků.

Krevní tuky: postrach civilizovaného člověka?

Cholesterol a triacylglyceroly jsou velmi často skloňovanými slovy nejen v lékařských ordinacích, ale i v celé řadě odborných i populárních médií. Přesto se u našich pacientů často setkáváme s malou informovaností a nepochopením důvodů, proč jsou tyto látky významné pro jejich zdraví, proč lékař jejich hodnoty vyšetřuje a léčí.

Proč se jim říká krevní tuky

Jak cholesterol, tak i triacylglyceroly patří mezi látky tukové povahy (tuky jsou látky specifického chemického složení, které jim umožňuje úplnou rozpustnost v organických rozpouštědlech, ale pouze částečnou či vůbec žádnou rozpustnost ve vodě). Krevní tuky se oběma látkám říká proto, že jsou též obsaženy v krvi, v níž kolují ve spojení s dalšími látkami – lipoproteiny, nutnými pro jejich rozptýlení v této tekutině.
Krev je transportním médiem krevních tuků a obě látky jsou obsaženy v celé řadě jiných částí organismu, kde mají nezastupitelný význam.

Triacylglyceroly (triglyceridy)

Jsou látkami složenými z glycerolu a tzv. mastných kyselin. Triacylglyceroly jsou pro organismus základní zásobárnou energie. Triacylglyceroly kolují v krvi též ve spojení s lipoproteidy, největší jejich množství je však obsaženo v tukových buňkách, která jsou organismem designovány jako zásobárny energie. Největší množství tukových buněk je uloženo v podkožní vrstvě v oblasti dutiny břišní. Celkový obsah tuků z celkové hmotnosti organismu činí cca 21 % u mužů a 26 % u žen a tato zásoba by člověku umožnila pokrýt energii na 2-3 měsíce života.
Celková zásoba glykogenu (zásobní sacharid) by pokryla energetickou potřebu (přibližně 24 hodin).

Energetický obsah základních živin (přibližně):
ENERGIE v 1 g: SACHARIDY – 4 kcal, TUKY – kcal 9 kcal, BÍLKOVINY – 4 kcal

Cholesterol

Je významnou součástí membrán všech tělesných buněk, složitá molekula cholesterolu je též základem pro tvorbu steroidních hormonů (např. pohlavní hormony, hormony nadledvinek). Cholesterol je základem pro tvorbu žlučových kyselin, umožňujících emulgací tuků ve střevě jejich další trávení. Většinu potřebného cholesterolu si organismus vytváří sám (cca 1 g denně), menší část přijímá v potravě (cca 0,3-0,5 g). Z těla se cholesterol dostává zejména trávicím traktem v podobě žlučových kyselin.

Proč je cholesterol nebezpečný

Cholesterol je jednou z látek zodpovědných za aterosklerózu. Ukládání cholesterolu do stěny arterií (velkých tepen) vede postupně ke vzniku tzv. ateromových plátů, které zmenšují průsvit arterie a zhoršují cestu krve za tuto překážku. Postupně může dojít k situaci, že je průsvit arterie zcela uzavřen. Krev a s ní nezbytný kyslík, jež přenáší, se do určitých míst nedostane v dostatečném množství, někdy dokonce vůbec. Tyto situace nazýváme ischemií (nedokrvením) a jsou podkladem pro velmi nebezpečné stavy, jakými jsou infarkt myokardu, mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda), či ischemická choroba dolních končetin, které mohou mít za následek trvalé postižení organismu a v určitých případech i smrt.
Nebezpečí aterosklerózy je zvýšeno i tím, že ke vzniku ischemie není nutno čekat až se arterie ateromovým plátem úplně uzavře, ale často na tomto plátu vznikne krevní sraženina, která cévu sama zneprůchodní s velmi nebezpečnými následky.

Formy cholesterolu v krvi

Se svým lékařem budete mluvit o několika formách cholesterolu, které vám v krvi stanovuje. Tou základní veličinou je celkový cholesterol, což představuje koncentrace celkového cholesterolu v krvi.
Ten je však v krvi přítomen vždy v několika podobách, podle typu transportních částí.
Jednou z nich je LDL cholesterol (low density lipoprotein) neboli cholesterolové částice o nízké hustotě. Tato forma cholesterolu je považována za „škodlivou“ pro organismus, neboť je z větší části zodpovědná za rozvoj aterosklerózy, tedy ukládání cholesterolu ve stěně cév. Tou zdravou formou je HDL cholesterol (high density lipoptrotein) neboli cholesterolové částice o vysoké hustotě. Tato forma cirkulujícího cholesterolu není aterogenní (nepodporuje vznik aterosklerózy), naopak podle některých představ by se mohl cholesterol, již do cévní stěny uložený, z ní částečně zpět uvolňovat. Existuje ještě jedna forma cholesterolových částic v krvi tzv. VLDL (very low density lipoproteid) neboli částice s velmi nízkou hustotou, která však není běžně stanovována.
Vyšetření cholesterolu v krvi tedy sestává ze zhodnocení 3 parametrů: celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a HDL cholesterolu. Pro každou z nich jsou stanoveny doporučované koncentrace. Zatímco u celkového cholesterolu a LDL cholesterolu jde o snížení jejich hodnot pod určitou hranici, u HDL cholesterolu, který je, tím „hodným“ cholesterolem, se naopak snažíme jeho koncentraci nad udanou hodnotu zvýšit.

Proč je třeba cholesterol u pacientů s diabetem mellitus 2. typu obzvláště pečlivě sledovat?

Je to proto, že diabetes 2. typu je sám o sobě významným rizikem aterosklerózy a s ní souvisejících chorobách z nedokrvení. Toto riziko je 3-4krát vyšší než u běžné populace. Riziko ischemické choroby dolních končetin a s ní spojené defekty, vedoucí často až k amputaci nohy, je podle některých pramenů oproti běžné populaci vyšší až 28krát. Stojí za to uvést, že 75 % diabetiků umírá na některý z těchto projevů aterosklerózy: infarkt myokardu či mozkovou mrtvici.
Pro snížení rizika aterosklerózy je samozřejmě snižování krevních tuků, především cholesterolu. I z tohoto důvodu platí pro diabetiky přísnější doporučení než pro běžnou populaci.

Doporučené hodnoty krevních lipidů a glykemií u diabetiků:

celkový cholesterol (mmol/l) < 4,5
LDL cholesterol (mmol/l) < 2,5
HDL cholesterol (mmol/l) : muži /ženy 1 / > 1,2
triacylglyceroly (mmol/l) < 1,7

Jak je to s triacylglyceroly

Přesná role triacylglycerolů při vzniku aterosklerózy není detailněji prozkoumána, je však prokázáno, že snížení koncentrace těchto částic v krvi má pozitivní vliv na snížení rizika ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice a zároveň pozitivně ovlivňuje metabolické pochody spojené s diabetem mellitus 2. typu.

Potraviny doporučené, doporučené v omezeném množství a zakázané

Doporučené

  • maso: ryby sladkovodní a především mořské, potraviny z dalších mořských živočichů, zvěřina, králík, kuře a krůta
  • netučný tvaroh, sýry s minimem tuku, bílý jogurt, vaječný bílek
  • veškerá čerstvá zelenina, citrusové plody, jablka
  • nápoje: čaj, minerálka, káva, dia nápoje, ovocné šťávy, džusy, biokys
  • veškeré koření, ocet, hořčice, křen, česnek, cibule, kečupy

Doporučené v omezeném množství

  • oleje s nenasycenými mastnými kyselinami (slunečnicový, sójový, kukuřičný), malé množství majonézy
  • netučné hovězí a vepřové maso, šunka
  • polotučné a netučné mléko, koktejly, sýry, kyselé mléko
  • vinný střik, nízkostupňová piva
  • nízkoenergetická zmrzlina

Nedoporučené

  • máslo, šlehačka, smetana, sádlo, lůj, olej z kokosových ořechů, všechny tuky neznámého původu
  • masa s viditelným tukem, bůček, masové konzervy, paštiky, vnitřnosti, husa a kachna, mlíčí, jikry
  • obložené chlebíčky, salát s uzeninou a vejci, mozeček
  • plnotučné mléko a tvaroh, kondenzované a tučné mléko, tučné a smetanové sýry, plnotučné jogurty
  • vaječné žloutky
  • bramborové hranolky, křupky, tučné pečivo
  • alkoholické nápoje, sladké minerálky, limonády, kakao, plnotučné a sladké koktejly
  • moučníky, bonbony, zmrzlina a polárkové dorty
  • pozor na sladké ovoce a ovocné kompoty

as. MUDr. Jan Brož

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x