Komplikace fyzické aktivity a jak se jim vyhnout

Pro diabetiky, podobně jako pro kohokoliv jiného, je fyzická aktivita mimořádně důležitá a i její minimální zvýšení je vždy lepší než žádné. Nesmí se však zapomínat na to, že diabetes je náročné metabolické onemocnění, které navíc mohou doprovázet další přidružené choroby, a diabetici jsou proto náchylnější ke vzniku různých komplikací fyzické aktivity.

Komplikace fyzické aktivity a jak se jim vyhnout

Rizikoví jsou zejména diabetici s obezitou, kteří nejsou pod kontrolou diabetologického týmu a rozhodli se bez konzultace výrazně zredukovat svoji tělesnou hmotnost. V podobné situaci jsou i diabetici, kteří nejsou důsledně sledovaní v diabetologické ambulanci, neúčastní se edukací, neznají správnou léčbu diabetu a ani nemají přehled o svém aktuálním zdravotním stavu, zejména pokud navíc trpí vysokým krevním tlakem či dalšími přidruženými chorobami. Problém představuje i skutečnost, že si pravidelně neměří glykemie či krevní tlak a velmi často nesprávně odhadují vliv fyzické zátěže na svůj celkový zdravotní stav.

Akutní komplikace typické pro diabetiky:

Hypoglykemie

Představuje jednu z nejčastějších komplikací fyzické aktivity i akutních komplikací diabetu vůbec. Je to stav, kdy hladina cukru v krvi klesne pod dolní hranici normy, tj. pod 3,3 mmol/l. Již při glykemii pod 4,5 mmol/l se snižuje vyplavování inzulinu. Při glykemii pod 4,0 mmol/l se zvyšuje sekrece kontraregulačních hormonů (adrenalinu, glukagonu a kortizolu), které mají chránit organismus před hypogly-kemií. Při glykemii pod 3,0 mmol/l se objevují příznaky selhávání centrální nervové soustavy a postupně se přidávají poruchy motoriky, vědomí a pocity zmatenosti. V případě, že se stav hypoglykemie neřeší, končí hlubokým hypoglykemickým kómatem.

Nejčastějšími doprovodnými příznaky hypoglykemie jsou pocení, chvění, slabost, dvojité vidění, hlad, bušení srdce, poruchy řeči, pálení okolo úst, závratě, bolesti hlavy, strach, nevolnost, neschopnost kon-centrace, únava, spavost či zmatenost. Mírnou hypoglykemii diabetici obvykle rozpoznají a zvládnou sami doplněním „rychlých“ cukrů (glukózy či sacharózy), zatímco těžká hypoglykemie vyžaduje asistenci jiných osob či hospitalizaci s podáním glukózy přímo do žíly.
Často má vznik hypoglykemie přímou souvislost s fyzickou aktivitou jakéhokoliv druhu. V průběhu pohybové aktivity je navíc diagnostika hypoglykemie velmi náročná – diabetici nerozpoznají její typické symptomy, jako je bušení srdce, chvění či pocení, protože jsou maskované fyzickou zátěží. Hypoglykemie se navíc může objevit i několik hodin po fyzické aktivitě, pokud nejsou pravidelně doplňované cukry.

Jak minimalizovat riziko vzniku hypoglykemie?

1. Necvičte do 90 min. po podání inzulinu.

2. Zkontrolujte si glykemii před cvičením.

3. Pravidelně monitorujte glykemii i během cvičení (ideální frekvence je 30 min.).

4. V průběhu cvičení nenechte glykemii klesnout pod 5,5 mmol/l (doporučované rozmezí je zhruba mezi 6-12 mmol/l).

5. Nové fyzické aktivity vždy zpočátku monitorujte velmi pečlivě.

6. Doplňujte energii (sacharidy) během fyzické aktivity.

7. Mějte při ruce glukometr pro okamžité zjištění glykemie i zásobu sacharidů.

8. Vyhněte se dehydrataci.

9. Zvolte optimální místo vpichu inzulinu.

Hyperglykemie

Ke zvýšení hladiny cukru v krvi před fyzickou zátěží nebo během ní dochází vlivem stresové reakce těla. Objevuje se především u těch diabetiků, kteří předtím nevykonávali téměř žádnou pohybovou aktivitu. Hyperglykemii jednu až dvě hodiny po sportu také může způsobit stres, jako reakce na na neúměrně vysokou fyzickou zátěž. Po zlepšení fyzické kondice a snížení intenzity tréninků se problémy s hyperglykemií obyčejně bez dalších zásahů upraví. Zvýšení hladiny cukru v krvi může způsobit i nedostatečná nebo opožděná léčba hypoglykemie během fyzické aktivity, a to jako následek vlivu kontraregulačních hormonů a doplnění často neúměrně vysokého množství cukrů.

Poranění dolních končetin

Při pohybové aktivitě hrozí u diabetiků také poranění dolních končetin, a proto je nutné věnovat péči o nohy zvýšenou pozornost. Ta zahrnuje i výběr vhodných ponožek a diabetické obuvi.

Akutní nespecifické komplikace

„Nespecifické“ v tomto případě znamená ty komplikace, které nemají přímou vazbu na onemocnění diabetes mellitus. Obyčejně jsou způsobené nepřiměřenou intenzitou fyzické zátěže.

Projevy ischemické choroby srdeční

Při nedostatečném prokrvení srdce může dojít ke stenokardii, tedy záchvatovité bolesti za hrudní kostí, která vystřeluje do levé ruky. U diabetiků se vzhledem k diabetické autonomní neuropatii (postižení nervů) a sníženému vnímání bolesti může projevovat pouze dýchavičností, nevolností a projevy dyskomfortu během fyzické aktivity a po ní. Klade proto vysoké nároky na sledování celkového zdravotního stavu.

Rychlý pokles krevního tlaku

U diabetiků, kteří trpí diabetickou autonomní neuropatií (postižením nervů ovlivňujících svaly vnitřních orgánů – srdce, velké cévy, močové cesty atd.), se často objevuje pozátěžový krátkodobý rychlý pokles krevního tlaku při přechodu z lehu do vzpřímené polohy (tzv. posturální hypotenze). Tento stav může způsobit až krátké bezvědomí vlivem sníženého průtoku krve v mozku nebo srdeční arytmie. Prevencí proti tomuto stavu je opatrné a postupné vstávání a důsledná kontrola krevního tlaku.

Komplikace spojené s vysokým krevním tlakem

Fyzická zátěž zvyšuje periferní cévní odpor, tedy sílu, která působí proti toku krve v cévách a kterou je nutné překonat pro zachování krevního toku. Při omezeném průtoku krve zatíženými svaly může dojít až k arteriální hypertenzi (zvýšení krevního tlaku nad 140/90mm Hg) a hypertenzní krizi, což je akutní, život ohrožující stav spojený s náhlým zvýšením krevního tlaku. Tuto komplikaci doprovází zvýšená frekvence srdeční činnosti a riziko vzniku srdečních arytmií. Proto je potřeba důsledně sladit léky s fyzickou zátěží.

Chronické nespecifické komplikace

Zdravotní komplikace dlouhodobého charakteru vznikají obyčejně při dlouhodobé fyzické zátěži nepřiměřené intenzity. Mohou se projevit jako bolesti hlavy, které mají svoji příčinu v oblasti horní krční páteře (tzv. vertebrogenní algický syndrom). Často dochází i k dekompenzaci artrózy velkých nosných kloubů dolních končetin, zánětu šlach (tendinitidě) nebo zánětu mazových váčků v okolí kloubů (burzitidě). Kromě značných bolestí, které mají nepříznivý vliv na kompenzaci diabetu, způsobují uvedené komplikace i problémy s hybností. Prevencí je pečlivý výběr vhodné fyzické aktivity, která plně respektuje onemocnění diabetes mellitus i celkový zdravotní stav daného pacienta.

PhDr. Andrea Bukovská, MHA

Zobrazit diskuzi
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na