Když se radost vytratí… Jak zastavit depresi včas.

Deprese je závažné psychické onemocnění. Projevit se může skleslou náladou, nedostatkem energie, ale také závažnými poruchami spánku nebo sebevražednými myšlenkami. U diabetiků hrozí navíc nebezpečí, že ztratí zájem a sílu dodržovat svůj denní režim.

Když se radost vytratí… Jak zastavit depresi včas.

Depresivní porucha má mnoho variant jak ve svých projevech, tak v míře závažnosti. U některých lidí se projeví jen některé z příznaků, a diagnóza je tím pravděpodobnější, čím je jich více.

Jak rozeznat depresivní stavy

Depresivní člověk mívá výrazně skleslou náladu, pocit nedostatku energie, potíže „rozhoupat se“ do jakékoli aktivity, má sníženou schopnost radovat se z věcí, které dříve pocity radosti přinášely, a ztrácí zájem o činnosti dříve oblíbené nebo zvládané bez problémů. Člověk s depresí se také hůře soustředí, což může mít vliv na zhoršení pracovního nebo školního výkonu, je výrazně unavitelný jak tělesně, tak psychicky, a to i po malé námaze.
Dalšími častými projevy jsou snížená sebedůvěra, pocity viny, pesimistický pohled na budoucnost, poruchy spánku a chuti k jídlu a někdy i myšlenky na sebevraždu nebo ublížení si. Pokleslá nálada trvá většinu dne a není přiměřená aktuálním okolnostem. Člověk také může být spíše „naštvaný“ než smutný, což se častěji objevuje u dospívajících.
K diagnóze depresivní poruchy je třeba, aby tato nálada trvala alespoň 2 týdny. Rozlišují se při tom tři stupně závažnosti depresivní epizody, a to mírná, středně těžká a těžká. Pokud se epizoda deprese opakuje, jedná se již o tzv. depresi periodickou. Pokud k příznakům deprese přibudou i výrazné projevy úzkosti, jedná se o úzkostně depresivní poruchu.

Kde hledat příčinu?

Všechny tyto projevy je třeba brát vážně, neboť pokud člověk trpí depresí, je málo pravděpodobné, že se jeho stav sám od sebe zlepší a zcela upraví, zvláště pokud se porucha rozvinula bez zjevného spouštěče nebo v situaci, která se nedá změnit, nebo se nezmění v dohledné době. I pokud se očekává, že by se situace vedoucí k rozvoji deprese měla vyřešit, nemusí to ještě znamenat automatický ústup potíží. Mnoho depresivních poruch totiž i po vyřešení situace přetrvává.
Pokud se depresivní stav rozvinul po nějaké závažné události, kterou je potřeba časem zpracovat a vyrovnat se s ní (např. ztráta zaměstnání, náročná péče o blízkou osobu, smrt blízkého člověka, puberta potomků…), pak je potřeba zvážit, jak dlouho může daná situace trvat, jak náročné je situaci zvládnout, kolik síly daný člověk má a zda ji může ke zvládání situace využít. Podle toho se dá předpokládat, zda daný člověk danou situaci „zvládne sám“, nebo zda potřebuje nějaký druh léčby.

Depresivní diabetik

U diabetiků literatura popisuje výskyt deprese zhruba dvakrát častější než u lidí bez diabetu. Diabetici jsou více ohroženi vlivem své komplikované nemoci, ale i pro to, že jsou jejich biochemické a hormonální pochody kvůli diabetu narušené např. inzulinorezistencí, kolísáním glykemie atd.
Někteří pacienti diabetes a náročný život s ním zvládají bez větších potíží, někteří dokonce s grácií. Pokud se ale přidruží nějaké krizové životní období (nemoc partnera, šikana ve škole, rozvoj dalších zdravotních potíží souvisejících s diabetem), může depresivní fáze propuknout i u nich.

Diabetik, u kterého se rozvíjí nebo se již plně rozvinula depresivní porucha, je ohrožen nejen projevy deprese samotné (v krajním případě sebeublížením), ale i dekompenzací diabetu. Pokud ztratí zájem o věci budoucí, je pesimistický, nebaví ho chodit ven a straní se lidí, nebude mít tudíž ani sílu dodržovat náročný denní režim nebo vyvíjet fyzickou aktivitu. Může zapomínat na měření, někdy i na aplikaci inzulinu, výsledky jsou mu jedno, hlavně aby se nemusel dále zatěžovat jejich řešením. Na kontrolu taky raději nepůjde, stejně mu tam jen vynadají, když je to všechno k ničemu…

Navíc vlivem deprese samotné mohou glykemie výrazněji kolísat nebo se dlouhodobě zvýšit, což též přispívá k dekompenzaci diabetu. Z tohoto důvodu se doporučuje depresivní poruchu projevenou u diabetika léčit dříve než u člověka bez diabetu nebo s jiným závažným tělesným onemocněním.

Zastavte to včas!

Aby se tento stav nerozvinul, je důležité si uvědomit, že takové riziko hrozí. Někdy se člověk začne sám cítit skleslý a bez energie, někdy si změny v jeho chování všimnou zdravotníci na diabetologické ambulanci během kontroly. Nejčastěji a nejdříve si ale změn v chování člověka všimnou jeho nejbližší – partneři, rodiče, děti, přátelé, učitelé.
Upozornění na změnu nálady je dobré nebrat na lehkou váhu a zamyslet se, zda existují nějaké okolnosti, které daného člověka nadměrně vyčerpávají. Pokud se daný člověk v takové situaci nachází, je potřeba hledat, zda by v tomto ohledu nešlo učinit nějaké změny. (Dotyčný například dělá příliš mnoho přesčasové práce, cítí se vyčerpán, nemá dostatek energie pro svoji rodinu a následně prožívá výčitky, že se rodině dostatečně nevěnuje – tedy je potřeba zřejmě změnit pracovní nasazení, upravit pracovní dobu nebo trávit čas vyhrazený pro rodinu smysluplněji.) Řešení nebývají jednoduchá ani takto přímočará a rychlá, ale už jen uvažování o případných možných změnách a řešeních náročné situace mohou energii dodat a hrozící rozvoj depresivní poruchy odvrátit.
Nejlepší je ale na riziko předem myslet a snažit se o zdravý a přiměřený životní styl s dostatkem spánku a aktivního odpočinku, dostatečnou fyzickou aktivitou a přiměřenou pracovní zátěží.
Pokud se příznaky deprese objeví, je vhodné jít na vyšetření k odborníkovi, a to k psychologovi, který dokáže depresi odhalit, nebo psychiatrovi, který též depresi pozná a může ji léčit. Oba odborníci mohou pomoci i podrobným rozhovorem o potížích a jejich souvislostech, případně systematickou psychoterapií. Kontakt na odborného lékaře může poskytnout diabetolog nebo praktický lékař.
Ti, kdo již depresivní poruchou trpí, mohou rozvoji další fáze předcházet podobným způsobem. Většina lidí, kteří již depresivní fázi zažili, její nástup na sobě poznají dříve. V této chvíli je velmi důležité kontaktovat lékaře, který dříve pacienta léčil. Někdy stačí drobná úprava léčby pomocí antidepresiv, pokud je pacient již užívá, nebo nasazení stejného léku, který pomohl potíže zvládnout v minulosti.

Nejrychlejší pomoc je na telefonu

  • Krizové centrum RIAPS (nonstop): tel.: 222 586 768
  • Centrum krizové intervence (nonstop): tel.: 284 016 666
  • SOS centrum Diakonie (PO–PÁ: 9–20 h): tel.: 222 521 912
  • Pražská linka důvěry (nonstop): tel.: 222 580 697

MUDr. JANA KOMOROUSOVÁ, Ph.D.

  • Lékařka dětské, dorostové i dospělé psychiatrie
  • Provozuje soukromou praxi v Plzni
  • Spolupracuje s diabelotogickým centrem 1. LK FN Plzeň
  • Přednáší pacientům, sestrám i lékařům
  • Publikuje v odborných i pacientských časopisech
Diskuze k článku

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na