Každý si zaslouží důstojný konec života aneb Specifika paliativní péče u diabetika

Každý si zaslouží důstojný konec života aneb Specifika paliativní péče u diabetika
Pocit blízkosti a souznění, to je to, co umírající lidé nejvíce potřebují. Zdroj: Shutterstock

Říká se, že život je křehký a měl by se užívat plnými doušky. Kus pravdy na tom jistě bude. Ve společnosti se ale velmi často opomíjí tematika umírání a smrti obecně. Přitom je přirozenou součástí konce lidského bytí. A právě tím se vehementně zabývá paliativní péče. Tedy konkrétně se soustředí na ty lidi, které zasáhla velmi vážná nebo nevyléčitelná nemoc. Používá hodnoty důstojného odchodu, a to bez ohledu na to, zda se jedná o diabetika či nikoliv.

Určitá specifika paliativní péče o lidi s cukrovkou však existují. A je potřeba se jimi náležitě zabývat, vždyť odhadem – podle Světové zdravotnické organizace (WHO) – způsobily komplikace spojené s diabetem předčasné úmrtí až v 71 % případů (statistika z roku 2016). Jednalo se především o osoby starší 60 let (v 67 % případů).

Paliativní péče z obecného hlediska

Společenskou domněnkou bývá to, že paliativní péče je vyžadována především u lidí s již pokročilým stupněm onkologického onemocnění. Ovšem tuto péči často vyžadují i ti, kterým byla diagnostikována vážná, geneticky podmíněná nebo nevyléčitelná nemoc (např. právě diabetes mellitus, CHOPN – chronická plicní obstrukční nemoc, roztroušená skleróza, ICHS – ischemická srdeční choroba, ALS – amyotrofická laterální skleróza, chronické selhávání ledvin, HIV a podobně).

K paliativní péči se přistupuje v momentu, kdy již lékařský zásah či jiné řešení nejsou možné. Jejím cílem je zajištění všech důležitých potřeb umírajícího člověka. Pozornost je soustředěná zejména na dostatečnou hydrataci, výživu, důkladnou hygienu, tlumení bolesti a psychickou pohodu, která je neméně podstatná!

Diabetik a paliativní péče

V případě diabetu platí přímá rovnice – čím je kompenzace nemoci lepší, tím je délka přežití diabetika delší. Nekontrolované výše glykémie nebo podceňování léčebného procesu totiž značně zvyšují riziko rozvoje pozdních komplikací, jako je retinopatie, neuropatie, mikroangiopatie, makroangiopatie, nefropatie a další. Věk přežití a riziko předčasného úmrtí však u diabetika určují i tzv. komorbidity, což jsou další závažné nemoci v anamnéze. Ty se objevují převážně u starších lidí.

Pakliže dojde k nejhoršímu a zdravotní stav diabetika se stane natolik závažným, že již není možné jej nijak zvrátit, nastupuje role paliativní péče. Ta tkví nejen v uspokojování základních potřeb dotyčného, ale i v důkladném monitoringu glykémie, krevního tlaku a případně i hladiny cholesterolu v krvi. Tedy jde především o celkovou stabilizaci stavu nemocného, aby nedocházelo k dalším dílčím komplikacím.

Dle Světové zdravotnické organizace je odhadováno, že zhruba 20 milionů lidí na celém světě potřebuje paliativní péči asi rok před svou smrtí a dalších 20 milionů ročně vyžaduje péči na konci svého života.

Každodenní konzumace pěti porcí ovoce a zeleniny snižuje riziko předčasné smrti

Vědci navíc zjistili, že u lidí, kteří jedli pět porcí ovoce a zeleniny denně, bylo riziko úmrtí bez ohledu na příčinu o 13 % nižší v porovnání s ...

Kde paliativní péče probíhá?

Paliativní péče je realizována u nevyléčitelně nemocných zpravidla ve třech úrovních:

  • Ambulantně: pacient dochází do tzv. paliativní ambulance, kde je mu poskytována komplexní a všestranná podpora ze stran odborného personálu. Specializovaná je jak na dospělé, tak i na děti.
  • Během hospitalizace v nemocnici: paliativní péče je v tomto případě poskytována u lůžka pacienta, který je nevyléčitelně nemocný.
  • V hospici: speciální zařízení, která poskytují komplexní péči pro lidi, kteří mají prognózu přežití v řádu měsíců či týdnů. Možné je využít v tomto případě i tzv. mobilní hospic – personál dochází za nemocným do domácího prostředí.

A co příbuzní umírajícího člověka?

Personál provozující paliativní péči se ovšem nesoustředí jen na samotného umírajícího, ale i na jeho příbuzné a nejbližší. Pomáhá jim například se zármutkem, který aktuálně prožívají. Staví se do role opory. Na konci života umírajícího člověka dostává do popředí důležitost rodiny a přátel obecně. Přítomnost těchto lidí totiž oboustranně podporuje proces smiřování se s bolestnými fakty. Společný čas může kromě jiného zmírnit smutek, který přirozeně přichází. Člověk totiž není nikdy připraven na odchod milované osoby. Může však přispět na konci jejího života k posledním krásným zážitkům a okamžikům.

Zdroj: intechopen.com, diabetesaustralia.com.au, medicinapropraxi.cz, umirani.cz

642

Diskuze k článku