Kardiologové „zbrojí“ na epidemii srdečního selhání: Krize a stres mohou zvýšit výskyt nemocí až o třetinu

„Nejnovější data z loňského roku ukazují, že zde máme 2 912 942 kardiaků, což je ve srovnání s dobou před 10 lety zhruba o 364 000 více. Zatímco úmrtí na akutní infarkt ubývá, naopak se zvyšují počty případů srdečního selhání – což jsou spojené nádoby,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.

Protein budoucnosti: Cvrčci předčí nejlepší hovězí. Diabetikům nabízí optimální výživovou hodnotu

Cvrčci mají kromě optimálního složení mnoho dalších výhod, zejména ekonomických a ekologických. Naše konzumní společnost je nucena hledat ...

Čím dříve se léčí infarkt, tím lépe

V roce 2011 mělo srdeční infarkt 32 879 lidí, loni to bylo 28 722 jedinců. „Lze říci, že jsme se stali ‚oběťmi vlastního úspěchu‘, v léčbě akutního infarktu myokardu jsme na špici,“ komentuje lékař. Okamžitá úmrtnost na infarkt myokardu se v Česku pohybuje na úrovni 5,6 %, třicetidenní činí 8,7 %. To jsou ve světovém kontextu mimořádně příznivá čísla.

Přestože drtivá většina pacientů infarkt přežije, pozdním přivoláním pomoci si mnohdy přivodí srdeční selhání. „Jakmile pacient pocítí bolest na hrudi, může se jednat o srdeční infarkt a v tu chvíli je důležitá každá minuta. Srdeční buňky totiž začínají neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že odumře výrazná část srdeční svaloviny. Čím později se začne infarkt léčit, tím méně buněk se podaří zachránit – a tím větší je pravděpodobnost následného selhávání srdeční pumpy,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České asociace akutní kardiologie.

Rozhodující faktor je biologický věk

Loni utrpělo srdeční selhání 122 068 lidí, v roce 2011 to přitom bylo jen 96 668 pacientů. Do pokročilé fáze srdečního selhání se v Česku dostane zhruba 10 % z nich, u těch pak lékaři musí posoudit, zda jsou ve vhodné kondici na mechanickou srdeční podporu nebo transplantaci srdce. „Bohužel pouze malá část pacientů může být indikována k mechanické podpoře srdce nebo srdeční transplantaci, v Česku je to dohromady zhruba 200 lidí ročně.

Hlavní rozhodující faktor je tzv. biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let. U starších lidí, u kterých se většinou pokročilé srdeční selhání objevuje, se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., zástupce přednosty a vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a transplantační péče I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně.

Zhoršující se ekonomická situace je velký problém

Stoupající počty těch, kterým selhává srdce, má na svědomí více faktorů – například pandemie covidu, kdy se lidé báli jet do nemocnice, i když jim bylo špatně, a přecházením příznaků si tak selhávání přivodili. Svou roli hraje také obezita Čechů a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod.

Nijak nepomáhá zhoršující se ekonomické situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby. „Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách. A lze čekat i šetření na vzdělávání – což s obezitou úzce souvisí. Je prokázáno, že vzdělaní lidé žijí zdravěji,“ vysvětluje prof. Linhart.

Leonard Thompson: Chlapec, kterému byl jako prvnímu aplikován inzulin

Leonard Thompson vstoupil do dějin jako první člověk s diabetem, kterému byl injekčně aplikován inzulín. V době, kdy byl chlapci inzulín podán, ...

Pozor na alkohol a cigarety

„Se stresem také souvisí vyšší spotřeba alkoholu a cigaret, kterými se lidé snaží tlaku čelit. Přitom omezení pití a kouření naopak v těžkých dobách může přinést tolik vítanou úsporu. Odhadujeme však, že následky krize sklidíme v následujících letech v podobě až třetinového nárůstu případů srdečního selhání,“ říká prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA, předseda České asociace srdečního selhání. I přes přicházející těžké časy však nechtějí experti opustit apel na prevenci, zdravotní stav podle nich není radno zanedbávat ani v dobách ekonomické krize.

„U běžné populace je základem pravidelně docházet na preventivní prohlídky. U pacientů s již přítomným srdečním onemocněním jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování dietních opatření a fyzická aktivita doporučená lékařem. Opravdu nevhodné je pro pacienty se srdečním selháním šetřit na lécích, protože jsou základem terapie a je nutné je užívat,“ vysvětluje prof. Málek.

Trend strmého nárůstu případů srdečního selhání se netýká jen České republiky, je celosvětový. Letos v květnu o něm bude v Praze v O2 Universum diskutovat přes 6 000 kardiologických špiček z celého světa v rámci kongresu Heart Failure Association Evropské kardiologické společnosti. Nastupující explozi srdečních selhání chtějí kardiologové čelit mimo jiné novými moderními léky, mezi něž patří například glifloziny, prohloubením spolupráce s praktickými lékaři, kteří by mohli hrát větší roli v péči o stabilizované, „zaléčené“ pacienty, a také apelem na širokou veřejnost, aby nepodceňovala příznaky srdečních problémů a jela zavčas do nemocnice.

Zdroj: tisková zpráva MavePR, mayoclinic.org

2241